Stres u člověka měří docentka z Brna

04.09.2018 | , Finance.cz
Spotřebitel


Není to tak dávno, kdy přišla doc. MUDr. Julie Bienertová Vašků, Ph.D. se svým týmem s výpočtem stresovanosti u člověka. Před několika měsíci si své teorie už prakticky ověřila. Spolupracuje také s výzkumníky z NASA. U astronautů interpretuje stav jejich stresovanosti.

Záleží na našem vnímání

Docentka Bienertová Vašků na otázku, co je stres, ráda používá definici objevitele stresu Hanse Selyeho. Ten říká, že je stres cokoli, co je stres schopno vyvolat. Je to reakce organismu na faktory vnějšího prostředí. „Člověk má určitou adaptační rezervu, po jejímž překročení „platíme“ za naše přežití výskytem stavů, které mohou zkracovat naši očekávanou délku života,“ vysvětluje docentka.

Podle ní tedy existuje i přínosný stres, protože to je vlastně přirozená adaptační reakce těla na podněty z vnějšího prostředí a bez těchto podnětů se nám dobře dařit nebude. Nemá ráda dělení stresu na „dobrý“ a „špatný“ stres, protože rozdíl často spočívá pouze v našem vnímání, tedy jak je daná situace ohrožující. „Je proto velmi těžké říct, co je dobrý a co už špatný stres, ale shodneme se na tom, že okolní faktory jsou pro nás určitou zátěží, kterou ale na druhou stranu i potřebujeme.“

Samozřejmě existuje i špatný stres. Vycházíme z toho, že naše adaptační rezervy nejsou neomezené. Jakmile požadavky na adaptaci překročí podle docentky Bienertové Vašků naše možnosti, vznikne reakce, kterou můžeme označit za „špatný stres“. V tomhle ohledu velmi záleží na tom, jak jsme nastaveni, jaké si neseme „modelování“ z minula. Při stresové reakci náš mozek posuzuje podnět zvnějšku a energetickou náročnost našeho zvládání situace na základě vzpomínek a srovnávání nynější situace s tím, co jsme prožili v minulosti a jak náročné to bylo.

Dětství a výchova

Podle další slov brněnské vědkyně se schopnost vyrovnávat se s řadou stresujících událostí z vnějšího prostředí zakládá velmi pravděpodobně již během nitroděložního života. „Člověk obecně unese mnoho výkyvů a fluktuací, pokud má v životě určitě pevné body. Ty pevné body nemusejí být nutně rodiče, mohou to být prarodiče, teta, strýc, přátelé. Může to být víra a může to být i popření celé situace - nepřipouštím si, že je bezvýchodná a dále bojuji. Osobně mne například velmi zajímá problematika rezilience, jak se tomuto říká vědecky, u astronautů, kde se například ukazuje, že popření nebezpečnosti situace může být velmi adaptivní.“

Jak změřit stres

(foto: Shutterstock)

Změříme ho, ale jak?

Základní otázka, kterou si vědkyně před lety položila - můžeme změřit stres? A můžeme ho změřit za delší časové období? Všechny přístroje a metody na měření stresu jsou totiž ve své podstatě nepřímé. Měří se faktory, které se stresem souvisejí, ale stres samotný jaksi změřit nejde. Tyto faktory udávají průřezově, jak se člověk stresoval. Ale neříkají vůbec nic o tom, jak dlouho byl stresovaný, kolik stresu se mu nahromadilo za delší časové období a proč. Jak tedy k výzkumu přistoupili?

„Rozhodli jsme se integrovat některé věci z fyziky, ze systémové biologie a fyziologie, hledali jsme nějaký nový přístup. A ten jsme našli. Teď ověřujeme, jak to funguje a zdá se, že docela dobře,“ říká Julie Bienertová Vašků. Výpočet vychází z termodynamiky, je založen na produkci tepla, velmi zjednodušeně řečeno a výsledkem bude prototyp přístroje na měření stresu pro astronauty nebo piloty.

Co přístroj umí?

Tým brněnské vědkyně je schopen předpovědět, že pokud v daných podmínkách člověk bude dál pokračovat v tom, co dělá, tak za nějakou dobu dojde v jeho organismu k takovému „nahromadění“ stresu, že mu hrozí například zdravotní riziko, riziko tělesného či duševního onemocnění. „Je to něco, k čemu by nemělo dojít. Je to vlastně podobné jako s dozimetrem. Dozimetr měří množství radiace, které můžete bezpečně dostat. My bychom vlastně rádi udělali dozimetr na stres,“ vysvětluje.

Přístroj vás ale musí znát, měření vyžaduje kalibraci na hodnoty měřeného, protože z hlediska bazálního metabolismu se lišíme, což je právě významná proměnná. Ta výrazně ztěžuje obecnější použití. „Obecně si myslím, že tohle měření by bylo vhodné a použitelné pro lidi, na jejichž kvalitní práci závisejí lidské životy a kteří nárazově provádějí nějaký náročný úkon v konstantních okolních podmínkách. Třeba u pilotů."

Pomohla NASA

Týmu brněnské vědkyně byl zapůjčen tablet s testem, který používá NASA pro testování svých astronautů a který se dá použít i k navození psychosociálního stresu. Tento software loni použili pro ověření svého konceptu. „Máme za sebou první kolo ověřování, které ukazuje, že podle naměřených hodnot zpracovaných našim algoritmem jsme schopni hrubě odhadnout, zda je člověk v daném okamžiku stresován řekněme tím nepříznivým způsobem. Princip ale nemohu nyní prozradit, je předmětem připravovaného patentového řízení.“




Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: Spotřebitel