Kolik sportu potřebujeme pro zdraví?

04.12.2018 | , Finance.cz
Spotřebitel


Pohyb je pro většinu populace cizí slovo. Pracujeme za počítačem a s ním jsou spojeny i naše záliby. Na euroamerické populaci je to znát a stejně tak to cítí ekonomiky dotčených států. Jaké jsou tedy vyhlídky zlenivělého lidstva?

Příklady z vyspělých států přináší varovné signály v podobě masivního rozšiřování obezity, cukrovky a hypertenze. Člověk ani nemusí být věštec, aby pak celkem realisticky odhadl, jaký nás čeká vývoj. „Je jen otázkou, jak dlouho budeme schopni udržet rostoucí výdaje na zdravotnictví. Až to dál nepůjde, pravděpodobně teprve pak přijdou zásadnější změny. Zejména v oblasti prevence, která je, jak se ukazuje, velmi efektivním a zdaleka také nejlevnějším řešením. Nevěřím, že by stát rezignoval na svoji roli ,ochránce´ veřejného zdraví, takže se nebudu pouštět do úvah, že  by mohla naše populace a dopadnout v boji s civilizačními chorobami špatně,“ říká děkan Fakulty sportovních studií Masarykovy fakulty Martin Zvonař.

Naším životním stylem trpí naše děti

A co vlastně naším životní stylem nejvíc trpí? „Velmi úzce to vlastně souvisí právě s vyhlídkami do budoucna, i když zde možná s vyhlídkami každého jednotlivě. Bývalý víceprezident americké asociace sportovní medicíny Adrian Hutber s nadsázkou říká, že naším životním stylem nejvíce trpí naše děti, které se o nás na stáří starají, a že zodpovědná a uvědomělá západní civilizace to vlastně řeší tak, že má méně a méně dětí právě proto, aby nemusely nést následky našeho sedavého způsobu života. Ale teď vážně - to, že následky našeho  životního stylu dopadají i na naše okolí, je jedna strana mince. Ale dopad na naše zdraví, ať již fyzické, či psychické, je velmi závažný. Nejvíce trpí orgány, které jsou vývojově předurčené pro fungování za pohybu, tedy oběhový systém, kosterní svalstvo a opěrný systém, tedy kosti. Přesnější by asi bylo říci, že výše zmíněné systémy trpí nejdříve, protože absence pohybu se dříve, či později promítá i do dalších oblastí, jako imunitní systém a podobně,“ pokračuje Martin Zvonař.

Jak dlouho sportovat pro zdraví

(foto: Shutterstock)

 

Kdy není cesty zpět

Nikdy není pozdě, říká se. To ale u životního stylu přestává platit. „Velmi obecně lze říci, že tím bodem zlomu je chronické onemocnění „vypěstované“ právě životním stylem, či režimem. Mezi ty nejtypičtějšími chronická onemocnění patří vysoký krevní tlak, cukrovka a obezita. Všem těmto onemocněním se dá předcházet, ale současně, a to je pro dnešní dobu typické, se dají relativně významně eliminovat jejich projevy různými léky, což vyvolává dojem, že jsou vyléčeny.  Realita je ovšem taková, že i když mohou být relativně „pod kontrolou“, fungují jako odjištěná bomba, ale bez displeje, na kterém je možné zjistit kolik času zbývá. Takže nejlepší je vůbec „pojistku“ nevytahovat, tedy hýbat se,“ zdůrazňuje děkan Martin Zvonař.

Třicet minut denně

Z předchozího je tedy jasné, že abych měl zdravou kostru, svaly i mozek, a to vše mi sloužilo mnoho let, měl bych se hýbat, i když podle Martina Zvonaře to ideální, či jednotný recept není. „Pro pohyb platí, co platí i pro jiné závislosti - je  možné jej vypěstovat od malička. Výzkumy posledních let dokonce přinesly normy takzvané „Zdravotně orientované zdatnosti“, které říkají, jak velké riziko vzniku civilizačního onemocnění má konkrétní jedinec při jeho konkrétní zdatnosti. Hlavní je tedy rozvíjet fyzickou zdatnost, tedy schopnost organismu odolávat fyzické zátěži. Forma je věcí možností, zvyků, a podobně, ale obecně platí dvě pravidla: 10 000 kroků denně, či alespoň 30 minut cílené pohybové aktivity denně, zdůrazňuje děkan Fakulty sportovních studií MU.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: Spotřebitel



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.