Výše plateb z těžby se má moci měnit častěji, ale až za pár let

14.02.2019 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 14. února (ČTK) - Vláda bude zřejmě moci častěji měnit výši poplatků z těžby nerostů, několik let to ale ještě možné nebude. Počítá s tím návrh novely horního zákona, který v pondělí kabinet projedná. Dokument ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které běží od roku 2017.

\"Stávající režim dotčených poplatníků zůstane zachován do konce roku 2021,\" uvedl už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Milan Řepka. To se nelíbí ekologickým organizacím, které chtějí, aby bylo moratorium zrušeno okamžitě a poplatky za těžbu navýšeny. Se zrušením pravidelného pětiletého zafixování sazeb naopak nesouhlasí například Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu. \"Předkladatel návrhu svoje tvrzení o tom, že se tato fixace neosvědčila, nijak nevysvětlil,\" uvedl svaz mimo jiné v připomínkách k materiálu.

\"Účel, který novela v této části sleduje, je umožnit vládě pružně zvyšovat úhradu za vytěžený nerost a zvyšovat tak užitek státu za využívání jeho majetku, tedy nerostného bohatství, pro soukromé podnikání v případech, kdy cena některého nerostu na trhu významně roste a stanovená sazba je se vůči ceně stává zanedbatelnou a pro stát nevýhodnou,\" uvádí v předkládací zprávě MPO.

O výše poplatků z těžby nerostů se v Česku hovořilo například v souvislosti s možnou těžbou lithia u Cínovce. Nařízení vlády nyní počítá s úhradou 10.692 korun z tuny lithia. Například ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace označují tuto hodnotu za \"směšně nízkou\". Ekologové mají za nízké také poplatky, které platí těžební firmy z těžby hnědého uhlí. U hnědého uhlí, které je dobývané povrchově, činí sazba 1,18 koruny za gigajoule, u černého uhlí pak 9,90 koruny z tuny.

Předkladatelem novely je MPO, na tvorbě dokumentu se podílel Český báňský úřad (ČBÚ). \"Navrhované změny v úhradách z vydobytých nerostů nejsou z našeho podnětu,\" řekl ČTK mluvčí ČBÚ Bohuslav Machek. Za jednu ze stěžejních změn z pohledu úřadu označil stanovení data, do kdy nejpozději mají těžební organizace mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou. Tuto povinnost mají mít ke dni trvalého ukončení dobývání ložiska, nejpozději však do 30. června 2035. Podle Machka prosazoval ČBÚ dřívější termín, návrh však neprošel. Dosud mohly těžaři mít hodnotu rezerv například i ve strojích.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle MPO se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.

Kromě návrhu novely vláda v pondělí probere harmonogram zpracování nového horního zákona. Ten má mimo jiné zajistit, aby maximální efekt z těžby všech nerostných surovin zůstal v rukou státu. Ministryně průmyslu a obchodu má vládě do 30. června 2020 předložit návrh dalšího postupu státu při využívání ložisek nerostných surovin České republiky, píše se v připraveném usnesení.

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK