Jak šel čas s brexitem aneb kdy Velká Británie opustí EU?

11.03.2019 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Termín brexitu se blíží a nejen ve Velké Británii jsou napnutí, jak to nakonec dopadne. Tento týden čeká britský parlament až troje hlasování o podobě brexitu.

Už za tři týdny by Velká Británie měla skoncovat s Evropskou unií. A nebo taky ne. Záleží totiž na tom, co si vlastně britský parlament odhlasuje a jaká verze brexitu se podaří nakonec prosadit.

Brexit je ovšem stále tak trošku ve hvězdách, nebo spíš v rukou britských poslanců. Co vlastně k této situaci vedlo?

Brexit: Jak k tomu vlastně došlo?

Leden 2013: Tehdejší premiér David Cameron prohlásil, že v podstatě souhlasí a bude podporovat případné referendum o úpravě vztahů Velké Británie a EU. Tedy vlastně referendum o vystoupení, či setrvání v EU.

Duben 2015: Konzervativní strana Velké Británie ve svém předvolebním programu prohlásila, že referendum o členství v EU prosadí do konce roku 2017.

Červen 2015: S předběžným plánem o referendu byla seznámena i Evropská Rada.

Říjen 2015: Premiér Cameron vystoupil s plánem, v kterých oblastech by mohla Velká Británie projednat lepší postavení v rámci EU, jednalo se o oblasti ekonomické governance, státní suverenity, konkurenceschopnosti a pohybu obyvatel na jednotném trhu.

Listopad 2015: David Cameron ve veřejném proslovu se opět vyslovil, že referendum se bude konat do konce roku 2017.

Prosinec 2015: Přijat zákon o evropském referendu.

Únor 2016: Donald Tusk navrhuje tzv. Nové uspořádání postavení UK v rámci EU. Což by zaručilo speciální status Velké Británie v rámci EU, bez nutnosti Evropskou unii opouštět.

23. 6. 2016 referendum o členství v EU: 51,9 % pro brexit, 48,1 % pro zachování členství v EU.

Červenec 2016: Theresa May se stává premiérkou, která vyluští brexit, poté, co David Cameron odstoupil.


Je nutno říct, že většina politické scény si brexit nepřála. A většina voličů, kteří hlasovali pro, si zase nedokázali do důsledků představit, co vlastně brexit znamená. I tak se ale Velká Británie v této situaci ocitla a bylo třeba ji vyřešit.

Brexit si pak doslova vzala na starost nová premiérka Theresa May, která se silnými slovy: "Brexit means brexit.", neboli že brexit znamená prostě brexit, zahájila vyjednávání.

Jaký bude brexit

(foto: Shutterstock)

 

Brexit: Vyjednávání o odchodu

Leden 2017: První čtení zákona o brexitu, což je zákon, který dal vládě pravomoc aktivovat článek 50 a zahájit proces brexitu. Zákon začal platit v polovině března.

Únor 2017: Britská vláda publikuje strategii o odchodu z Evropské unie, tzv. Brexit White Paper. Co bylo mezi 5 hlavními prioritami:

  • ekonomická spolupráce mezi EU a UK,
  • konec volného pohybu osob,
  • ústavní integrita UK a mírový vývoj v Irsku, vyhnutí se tzv. tvrdé hranici mezi Irskem a UK,
  • získání státní suverenity a samostatná politika v rámci UK, odmítnutí EU legislativy,
  • silnější postavení UK ve světě.

Březen 2017: 29. 3. Velká Británie oficiálně oznámila záměr vystoupit z EU Evropské radě. Od této doby běží dvouletá lhůta pro uspořádání budoucích vztahů mezi UK a EU.

Duben 2017: První summit EU27 + UK, který začíná řešit problematiku brexitu.

Červen 2017: Parlamentní volby v UK, vzniká nová vláda Theresy May, která slibuje vyřešení brexitu. Začíná také vyjednávání konkrétních podmínek.

Červen 2017 - listopad 2018: Vyjednávání obou stran o konkrétních podmínkách.

Listopad 2018: Uzavřena dohoda o brexitu, která stále předpokládala odchod Velké Británie na konci března 2019.

15. ledna 2019: Hlasování o dohodě v britském parlamentu a dohoda je většinou odmítnuta (202 pro vs. 432 hlasů proti dohodě). Den na to ovšem dokázala Theresa May obhájit důvěru své vlády.


Problémem britského postoje k brexitu je především to, že chtěli ponechat ekonomickou spolupráci, tedy přístup UK na vnitřní trh EU, ale chtěli naprosto zatrhnout volný pohyb osob a také se osvobodit o EU legislativy. Tento stav v podstatě není možný. I státy EHS, které nejsou členy EU, musí kromě volného pohybu zboží garantovat i volný pohyb osob a musí přejímat legislativu EU.

Dalším problémem, který vyjednávání řešila, byla především otázka irských hranic a také postavení britských občanů v EU po odchodu. Tohle, a dalo by se říct, že i dost nereálná očekávání spojená s brexitem tak vedla k tomu, že anglický parlament vyjednanou smlouvu odmítl. Velká Británie se tak dostala do jakéhosi bezvětří, kdy smlouva o brexitu není platná a termín se blíží. Pokud parlament nepřijme dohodu, tak Velká Británie končí v EU bez dohody a to nikdo ze zúčastněných nechce. Jaký tedy bude další postup?

Brexit: Jak se bude hlasovat na poslední chvíli?

Úterý 12. 3. 2019 se bude hlasovat o návrhu o dohodě o brexitu.

Středa 13. 3. 2019 se bude hlasovat o brexitu bez dohody.

Čtvrtek 14. 3. 2019 je v plánu hlasování o odložení lhůty brexitu.


Nejnovější plán o hlasování tak zahrnuje tyto tři možnosti. Nejdříve budou v UK znovu hlasovat o dohodě s EU a parlament dostane druhou příležitost smlouvu přijmout. Pokud členové parlamentu opět smlouvu odmítnou, tak budou druhý den hlasovat o tom, zda má UK odejít z EU bez jakéhokoli dohody. Je velmi pravděpodobné, že tato možnost bude zamítnuta. Hned následující den tak proběhne hlasování o odložení termínu brexitu tak, aby mohla být dojednána nová smlouva. Co si nakonec v UK odhlasují?

Štítky:


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.