Práce na dohodu, nebo OSVČ jako vedlejší činnost?

11.06.2019 | , Finance.cz
DANĚ


Díky internetu a dalším technologickým vychytávkám umožňujícím práci z pohodlí domova mohou být některé druhy přivýdělků relativně snadným způsobem, jak obohatit „rodinnou kasu“ o nějakou tu tisícovku navíc. Vyplatí se vám zařídit si vedlejší činnost jako OSVČ, nebo raději budete pracovat na dohodu?

V první části článku si můžete přečíst, jak je to s daněmi, sociální a zdravotním, když pracujete na druhý částečný úvazek. To ale není jediná možnost, jak si přivydělat.

Dohoda o provedení práce

Zvolíte-li dohodu o provedení práce, je nutné počítat s tím, že pro svého dalšího zaměstnavatele smíte odpracovat za celý rok maximálně 300 hodin. Tento druh závazku se tedy hodí spíše pro krátkodobé nebo jednorázové přivýdělky.

Co se problematiky spojené se sociálním a zdravotním pojištěním týče, v případě DPP je rozhodná částka 10 tisíc korun. Pokud si měsíčně vyděláte 10 a méně tisíc Kč, odvody se vás netýkají. Pakliže bude váš hrubý příjem byť o jedinou korunu vyšší, bude vám strženo 11 procent, podobně jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr.

Jelikož prohlášení poplatníka k dani máte s největší pravděpodobností již jednou podepsané, žádné slevy tentokrát uplatnit nemůžete. Pokud bude váš příjem vyplývající z DPP menší nebo roven 10 tisícům, vypočte se vám z této hrubé mzdy 15procentní srážková daň, kterou následné taktéž odvedete. Příjmy pramenící z dohody o provedení práce do 10 tisíc korun už nikde uvádět nemusíte, v jistých případech se vám to ale může vyplatit, neboť si zahrnutím srážkové daně můžete snížit vaši celkovou daňovou povinnost, a docílit tak přeplatku na dani.

Bude-li 10 001 Kč a vyšší, daň se automaticky stane zálohovou a bude vycházet z rozdílného základu, a sice ze superhrubé mzdy. Procentuálně tak tedy bude jakoby o něco vyšší. Nezapomeňte zároveň na to, že v takovém případě již budete muset na konci zdaňovacího období podat daňové přiznání.   

Jak si přivydělat jako workoholik

(foto: Shutterstock)

 

Dohoda o pracovní činnosti

Jestliže si plánujete brigádou přivydělávat delší dobu, je na místě podepsat dohodu o pracovní činnosti. Ta je rovněž co do rozsahu limitována, avšak ne tak striktně jako dohoda předešlá. V případě DPČ totiž můžete u jednoho zaměstnavatele odpracovat až 20 hodin týdně, přičemž tato hranice se vypočítává z průměru vždy zpětně až na konci roku.

U DPČ je pro změnu rozhodující částka 3 000 Kč. Činí-li váš příjem méně než tři tisíce hrubého, sociální ani zdravotní pojištění neplatíte. Do stejného limitu odvádíte srážkovou daň, zatímco při výdělku nad 3 000 Kč je odváděna ze superhrubé daň zálohová.

Podobně jako u DPP ani tentokrát nemusíte podávat daňové přiznání, je-li příjem zdaněn srážkou. A naopak, této povinnosti se nezbavíte, jestliže odvádíte státu zálohy na dani. Pokud přiznání podáte, i když se jedná o srážkovou daň, a váš celkový příjem je klasifikován jako nízký, můžete tyto peníze, respektive jejich část ve výsledku získat nazpět. Nezapomeňte však doložit ještě potvrzení o zdanitelných příjmech.

Samostatná výdělečná činnost jako OSVČ

Výhodou je, že coby OSVČ vedlejší nemusíte v prvním roce podnikání platit zálohy na pojistné. Výši doplatku se určí až na jeho konci po podání přehledu o příjmech a výdajích, přičemž jakou částku nakonec budete muset zaplatit, bude přirozeně záviset na tom, kolik si za toto období vyděláte.

Sociálnímu pojištění jako takovému se za určitých okolností při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti dokonce můžete vyhnout úplně. Kdy? Stane se tak tehdy, pokud váš hrubý zisk nepřesáhne v roce 2019 částku 78 476 Kč. Pracujete-li jakožto OSVČ vedlejší pouze část roku, pak se tato suma pokrátí příslušným počtem měsíců.

Pamatujte nicméně na to, že zdravotní pojištění musíte platit i tehdy, je-li váš hrubý zisk velice nízký. Jeho konečná výše se stanoví stejně jako u OSVČ, která tuto činnost provozuje jako svoji hlavní, tedy na základě výpočtu hrubý zisk * 0,5 * 13,5 %, u vedlejší činnost ovšem nemusíte splňovat minimální limit pro placení pojistného. Současně jste taktéž povinni nahlásit skutečnost, že jste začali podnikat, byť v rámci „vedlejšáku“, na místně příslušnou okresní správú sociálního zabezpečení (OSSZ) a taktéž u vaší zdravotní pojišťovny.

A pokud jde o daňové přiznání, to máte povinnost podat tehdy, jsou-li vaše hrubé příjmy (nikoliv zisk) z tohoto podnikání vyšší než 6 000 Kč ročně.

Samotná daňová sazba je pak pochopitelně stejná, jako by se jednalo o běžné zaměstnání, tedy 15procentní, přičemž daň jako taková se vypočítá z rozdílu mezi skutečnými příjmy a výdaji, respektive výdaji paušálními. 

Také si přečtěte: Jak se daní vedlejší příjem



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 7 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.