Klienti záložen se nevzdávají a demonstrují za navrácení peněz

Tisíce poškozených členů kampeliček by se měly sejít na čtvrteční protestní akci na Hradčanském náměstí v Praze, kde svojí přítomností chtějí donutit stát a Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ) k větší zodpovědnosti za pochybení, která podle nich vedly k pádu sektoru drobného bankovnictví. Koordinační centrum občanských sdružení družstevních záložen připravuje další obdobné akce i v Brně a v Ostravě.

"ÚDDZ vyčítáme na jedné straně několikaletou nečinnost, na druhé pak nezodpovědnou horlivost. Stát se tak podílel na škodách jdoucích do stovek miliónů korun. Kvůli tomu jsme na něj také podali žalobu," řekl Dušan Bouša z Družstevní stavební záložny Praha. Fond pojištění vkladů (FPV) navíc podle něj není schopen vyplatit zákonné nároky poškozených klientů, odhadované na zhruba 3 až 4 miliardy Kč.

V březnu vyzvali poslanci vládu, aby členům krachujících záložen pomohla poskytnutím návratné půjčky tří miliard Kč do FPV. Proti tomu se však ostře staví místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík. Podle něj je totiž člen záložny (oproti střadateli v bance) spoluvlastníkem, který nese za její činnost odpovědnost. Mertlík rovněž tvrdí, že proti zřízení kampeliček byla v roce 1995 jak ČNB, tak vláda i resort financí.

Indicie problémů novodobých kampeliček bylo možné zaznamenat již v době, kdy vznikal zákon upravující jejich činnost (č.87/1995 Sb.). Podle komentátorů základní chybou bylo především to, že záložny si rozsahem své činnosti hrály spíše na banky, zakládaly dceřiné společnosti, nabízely příliš vysoké úroky a nedostatečně definovaly cílovou klientelu. Peníze členů prohospodařili šéfové kampeliček, v řadě případů s pochybnou minulostí, riskantními investicemi, jež měly často rysy klasického tunelování.

Značná část úspor také padla na nákladné reklamní kampaně a výdaje za nejrůznější služby. Záložny často klamaly členy i zkreslováním zpráv o svém hospodaření a zavádějící reklamou. První pražská družstevní záložna například uváděla, že za vklady ručí jednou miliardou Kč základního jmění společnost Český film. Tuto částku však tvořilo tržní ocenění známky Český film, o jehož reálnosti lze podle odborníků velmi úspěšně pochybovat. Záložna se do potíží dostala také díky "obchodům" bývalého předsedy představenstva Martina Říhy, který záložnu údajně připravil minimálně o 125 miliónů Kč.

Během několika posledních měsíců uvalil ÚDDZ na sedm kampeliček nucenou správu a několika dalším omezil činnost. Na světě je už i první návrh na konkurs, a to na jednu z největších kampeliček - Živnostenské spořitelní a úvěrní družstvo (ŽSÚD) Praha. V souvislosti s tím se objevily názory, že jde o plánovaný zásah proti celému spořitelnímu družstevnictví. Za iniciátory byly označeny ministerstvo financí a některé bankovní kruhy.

Podle ředitele ÚDDZ Ivo Vrzala je nejhorší stav, pokud jde o absolutní výši ztrát, v 1. Družstevní záložně Ostrava, která je největší kampeličkou. Po účetních závěrkách v dceřiné společnosti (Družstevním holdingu) je zřejmé, že ztráta dosáhne až dvou miliard Kč. Celkové vklady členů této záložny přitom činí zhruba 3,5 miliardy Kč. Ve vztahu k objemu vkladů lze ale čekat vyšší procentní ztráty v ŽSÚD Praha.

Do poloviny března uložilo zhruba 128 tisíc členů do záložen vklady, které přesahují 10,6 miliardy Kč. Odborníci odhadují, že minimálně šest miliard Kč se již nikdy nepodaří získat zpět. Nucenými správami a jinými omezeními je nyní paralyzováno přes 80 procent vkladů.

Nucení správci jsou přitom často vystaveni značnému tlaku a osobním útokům, jejichž cílem je zpochybnění jejich nezávislosti, odborných či morálních kvalit. V únoru musel například odstoupit nucený správce ostravské 1. Družstevní záložny Emil Vašíček, který čelí obvinění, že před nástupem do funkce nuceného správce pochybil při likvidaci jiné společnosti. Zpochybňována byla i důvěryhodnost správce Českomoravské družstevní spořitelny (ČMDS) Richarda Benýška, který působil jako ředitel Přerovských strojíren, jež se ocitly v konkursu. Benýšek podle vlastních slov odstoupil sám proto, že byl vystaven vnějším tlakům a jeho rodině bylo vyhrožováno. Ani jmenování Tomáše Vycha správcem Živnostenské družstevní záložny nebylo považováno za příliš šťastné. Vych totiž předtím působil ve Spořitelním družstvu Lípa, které se také ocitlo v problémech.

Přestože stát družstva nezakládal a neřídil, měl podle odborníků už mnohem dříve prostřednictvím legislativců napravit stávající chybný zákon. Významný krok k ozdravení situace učinila počátkem dubna Poslanecká sněmovna, když schválila návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Tento dlouho očekávaný dokument zpřísňuje podmínky pro podnikání v oboru a zásadně omezuje vstup do odvětví. Ruší rovněž existenci tolik diskutovaných dceřiných společností záložen.

Ke konci března bylo v souvislosti s obchodními aktivitami kolem spořitelních a úvěrních družstev sděleno obvinění devíti osobám a nejméně dalšími 16 případy se v současnosti zabývají policejní orgány a vyšetřovatelé.

Družstevní záložny začaly vznikat na území ČR již v minulém století. Zasloužil se o to především František Cyrill Kampelík, podle nějž dostaly tyto malé finanční ústavy také své jméno - kampeličky. Ústavy měly v drtivé většině maximálně několik desítek členů a fungovaly na jejich vzájemné důvěře. Zanikly v roce 1953 začleněním do České spořitelny.

Zdroj: ČTK