Hraboš je kámoš aneb proč je netrávit?

15.08.2019 | , Finance.cz
Spotřebitel


Hraboš polní rozdělil českou společnost na dva tábory a oba mají v některých argumentech pravdu. Proč hraboše plošně netrávit?

Hraboši se dostali na přední stránky novin, zavinili boj mezi ministerstvy a také postavili zemědělce a ekology proti sobě. Jaké jsou nevýhody aplikování jedu plošně?

Pasti, pasti, pastičky. Ne! Raději zinek a fosfan.

Hubení hrabošů snadně a efektivně

Zdroj: Shutterstock

Jed na hraboše do nor či plošně?

Proti hrabošům polním se nyní užívá rodenticid Stutox-II, který se aplikuje do hraboších děr a nor. Zemědělci by ho ovšem chtěli na pole rozmístit plošně na půdu. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) udělil ovšem výjimku, která měla zemědělcům umožnit plošnou aplikaci rodenticidu Stutox-II

Zákon nyní umožňuje aplikovat rodenticid Stutox-II pouze do děr, což je dle zemědělců nereálné a v zemědělství zkrátka tolik lidí nepracuje.

Co je Stutox? Hraboší detox?

Stutox-II je rodenticid založeny na bázi 2,5% fosfidu zinečnatého. Prodává se v granulích, které se po pozření hlodavcem promění v plyn v trávicím traktu. Živočich následně do několika hodin hyne (hraboši většinou venku či v noře). Tento jed je primárně určen pro hraboše polního, hryzce vodního a další drobné hlodavce.

Dávkování je přibližně čtyři granule na metr čtvereční a jeho cena se pohybuje kolem 1 500 Kč až 1 800 Kč za 10 kg výrobku.

Koupit ho mohou pouze profesionálové s osvědčením. Tři dny před použitím musí zemědělec upozornit ÚKZÚZ, obecní úřad, pole označit cedulí a po té odstraňovat mrtvé hraboše.

Stutox-II je nástupcem dříve hojně používaného Stutoxu-I, který má přibližně dvakrát tolik účinné (smrtící látky) a dosud se používá například na Slovensku.

Tip: Chcete podespat petici proti plošnému užívání Stutoxu II proti hrabošům?

Jak toxický je Stutox?

Stutox-II je vysoce nebezpečný jed, který je při požití nebezpečný i pro člověka. A také je vysoce toxický pro vodní organismy.

Hlavně při jeho nesprávné manipulaci může napáchat velké škody na životním prostředí.  A to tak, že někteří zemědělci granulovaný rodenticid sypou na hromádky, které ovšem lákají i větší zvířata a právě tento nesprávný postup stojí životy zajíců, srn, bažantů, koroptví, křepelek, hus či krkavcovitých ptáků.

Ovšem i při správné aplikaci je tento jed nebezpečný, což dokládají fotky i videa mrtvých či umírajících zvířat.

Navíc může dojít i k takzvané sekundární otravě, což znamená, že otrávené živočichy pozře predátor.

Jak vypadá sova otrávená rodenticidem, se můžete podívat na videu.

Hraboš je jen nepřítel?

Hraboš polní má také svoji roli v zemědělství, protože kypří půdu, jeho nory jímají vodu a hlavně vpravuje organický materiál zpět do půdy (což v intenzivní polní krajině bez žížal je rovněž velmi důležité).


Čtěte také:

Jsou v české vodě hormony a plasty

Českou zemědělskou krajinu trápí sucho a chemie

Řepka, dotace a lány - jsou to problémy?


Sekundární otrava aneb, co vše loví hraboše

Hraboše jako položku ve svém jídelníčku mají ze savců lasičky, lišky, jezevci, kočky, psi, kuny, či tchoři. Z ptáků hraboše loví poštolky, krkavcovití, káňata, kalousi, čápi, motáci, volavky, sýčci či ťuhýci.

Pro tyto predátory jsou vhodné remízky, houštiny a pro dravce staré stromy či bidýlka.

Pro savce patří mezi největší nebezpečí silniční provoz a také myslivci, kteří se snaží držet populace veskrze všech těchto savců na uzdě.

Ptačí predátoři hrabošů trpí úbytkem životního prostředí (staré stromy, remízky, hospodářská stavení) a také řadou lidských činností - doprava, dráty vysokého napětí, pytlačení (pro dravce karbofuran, střílení na hnízdech či střílení na tahu - čápy).

Sekundární otravy těchto predátorů dle zemědělců budou minimální, ovšem dle ornitologů je plošná aplikace rodenticidu Stutox-II velmi riziková, protože řada ptáků (čápi) budou před tahem lovit hraboše ve velkém a oslabení (či smrt) před podzimním tahem může znamenat smrt v moři nebo na mušce středozemních lovců. 

UKZÚZ sice tvrdí, že v minulosti nezaznamenal téměř žádné otravy po Stutoxu-II, ale otázka zní, jestli hledali opravdu intenzivně. Stačí se podívat na monitoring ornitologů, který ukazuje, že počet otrav karbofuranem a dalšími jedy každoročně překročí několik desítek případů (letos dosud 77). A tyto případy se před využitím speciálně vycvičeného psa velmi obtížně hledaly a dokazovaly.

 

Co vše se již otrávilo?

V Kobylnicích již bylo nalezeno asi 80 otrávených zajíců, kteří nejspíše uhynuli po aplikaci Stutoxu-II, ovšem to musí potvrdit ještě laboratorní testy. Počet zajíců se za posledních 30 let velmi snížil a ve srovnání s Rakouskem jsou počty zajíců na hektar pouze zlomkové.

Na výhody používání Stutoxu-II se podíváme v dalším článku.

Štítky:


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 13 krát

Články ze sekce: Spotřebitel



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.