10 morových ran české krajiny IV: voda s hormony a plasty

28.11.2018 | , Finance.cz
Spotřebitel


Z ČR voda mizí rychlým tempem a tento trend se nejspíše jen tak nezastaví a to ještě chce pan prezident stavět megalomanský projekt kanál Dunaj-Labe-Odra. Bohuže pan prezident podceňuje 1 problém, únik vody...

Česká krajina a vodní režim zažívají přelomové období, čehož si začínají všímat i ti nejvíce zaslepení z nás. Český stát neustále tvrdí, že péče o naši krajinu patří mezi jeho základní priority, přitom hospodaření s vodou je mnohdy velmi tristní.

Rybičky na hormonech

V našich řekách i nádržích se nachází hormony, antibiotika, pesticidy i rezidua léků. Hormony se do vody dostávají z lidské moči, jedná se převážně o hormonální antikoncepci, která se skrze kanalizace a čističky odpadních vod dostává zpět do pitné vody a celkově do vodních ekosystémů. Tam ženské hormony působí na rybí populace, kde se samcům ryb následně tvoří samičí znaky. Podobný problém se může v budoucnu týkat i samců lidské populace, tedy mužů, na jejichž chování i vzhled mohou mít v budoucnu neblahý dopad.

Náklady na čištění a filtraci vod, které by zbavily vodu těchto reziduí, se odhadují na miliardy korun, bohužel plány na toto čištění zatím zůstávají pouze v říši snů.

Česká politická scéna tyto problémy poněkud opomíjí (na rozdíl od Velké Británie, která na efektivnější čištění a zadržení vody v krajině dává miliardy liber). V Česku se bohužel řeší kanál Odra-Dunaj-Labe, který připomíná spíše pomníček jednoho politika, než efektivní vyřešení dopravy a zadržení vody v Česku.

Mají čeští pstruzi duhoví plovoucí gender?

Pstruh duhový

Zdroj: Shutterstock

Plasty, plasty, plastičky

Mikroplasty byly nalezeny i v rybách dodávaných na české stoly

Mikroplasty v rybách

Zdroj: Shutterstock

Většinu české veřejnosti pobouřilo to, co "ekoteroristické neziskovky a fundamentální vědci" ze západu tvrdili v "poplašných zprávách" již dávno a to, že plasty a jejich malé částečky (mikroplasty) zaplavují světová moře, řeky i žaludky ryb a jiných vodních živočichů.

Vědci z Akademie věd ČR prokázali, že mikroplasty se objevují také v naších tocích, kohoutkové vodě i rybách. Mikroplasty jsou kanalizací odváděny do větších toků a čističky odpadních vod ani další filtry dosud nedokážou efektivně tyto mikroplasty rozkládat a část jich pronikne až do našich sklenic.

A to Češi patří v třídění plastů na špičku EU. Bohužel, mnohdy jej třídí naprosto zbytečně.

Kvetoucí vodní nádrže zabijí ročně miliony ryb

Zelená pokryje vodní nádrže každé léto

Kvetoucí vodní nádrže

Zdroj: Shutterstock

Kvůli horku se ve stojatých vodách množí sinice, které vedle spotřeby kyslíku rozpuštěného ve vodě, tvoří jedy, tzv. cyanotoxiny. V důsledku toho hynou ročně tuny ryb a rybáři je musí rychle zlikvidovat kvůli hrozbě botulismu. Účinná obrana bývá složitější - nákup vody či její okysličování, či menší rybí obsádky.

České vodní nádrže jsou navíc značně eutrofizovány kvůli splachům z polí, které ještě "dokrmují" rybáři navážením hnoje do rybníků, což je dle vědců zbytečné a dělá se to většinou již jen ze zvyku.

Nicméně je třeba přiznat, že stav povrchových vod se za posledních 30 let díky růstu sítě čističek odpadních vod a účinnějším filtrům v českém průmyslu velmi zlepšil. Bohužel se objevily další výzvy a ČR čeká v otázce kvality povrchových vod ještě dlouhá cesta.

Tip: Přestali jsme uvažovat selským rozumem, říká nejvýznamnější český ekolog


Další morové rány české krajiny:

Sucho a chemie Česko tradičně přikryje

České krajině hrozí depka, může za to řepka?

Pozře české lesy kůrovec?


Odvody vody do nepohody

Typické české řeky a kanály jsou jako podle pravítka

Česká říčka

Zdroj: Shutterstock

České řeky byly již od Rakouska-Uherska velmi silně meliorovány (narovnávány) a v minulosti byla jejich koryta enormně narovnána, zahloubena a na některých částech nesmyslně vybetonována. To vše urychluje odtok vody v krajině, která jednoduše nemá čas (ani místo), aby se vsákla. Navíc narůstající počet betonových cest (cyklostezek) v krajině pomáhá odtoku vody z polí, lesů i hor. 

V horských bystřinách a říčkách je nedostatek vody ještě znatelnější. Již tak suché zimy mají za následek promrzání celých říček, což znamená smrt pro živočichy v těchto horských tocích. A to je voda z těchto říček ještě odebírána na zasněžování sjezdovek (v některých případech i nadměrně), takže již tak suché potůčky dostávají v českých horách, které jsou prošpikované sjezdovkami, zabrat. Ministerstvo životního prostředí se proto snaží tento odběr zpoplatnit, čemuž se provozovatelé lyžařských areálů brání, protože tvrdí, že si vodu pouze "půjčují".

Naléhavý nedostatek vody na mnoha místech Evropy i Česka si uvědomují politici napříč všemi stranami. Nicméně řešení této situace je odlišné - trendem západních zemí a ekologů je znovuzavedení mokřadů, zaplavovaných lesů, retenčních nádrží a postupný návrat částí řek do svých původních koryt. V Česku se budují retenční nádrže a nahlas se hovoří o stavbě nových vodních nádrží a zadržování většího počtu vody v stávajících nádržích (například Nové Mlýny).

Jak se vryjeme do paměti naší krajiny?

Poznáte, kudy vedla před lety cesta přes pole?

Cesta v poli

Zdroj: Google Maps

Města a průmyslové oblasti rostou do šířky a ukrajují si nenasytně z naší krajiny. Pod obchodními centry, sklady a parkovišti mizí cenná zemědělská půda. Krajina i půda si ovšem "pamatuje", kde dříve byla cesta, les, rozvodněná řeka či jezero. Zregulované toky někdy strhnou menší hráz a za pár let se koryto utvoří tam, kde bylo před příchodem betonové kazajky. Krajina si zkrátka pamatuje svou přirozenou podobu, kterou člověk někdy bezcitně a neúčelně upravil.

Otázkou zůstává, jak se vryje naše generace do paměti krajiny. Jestli alespoň část naší krajiny navrátíme přírodním procesům, nebo budeme pokračovat ve výstavbě parkovišť a skladů a vysazování monokulturních lesů a plodin, které napomáhají erozi a odvodňování.

Česko - země krajinných ekologů

V Česku chybí vize a dlouhodobá strategie péče o krajinu a o její ochranu. I když existuje dotační zemědělská politika, ta místo péče o krajinu spíše nahrává velkým hráčům. Na závěr dodejme slova klasika, která jsou stále aktuální:

„Svět se změnil. Cítím to ve vodě. Cítím to v půdě. Cítím to ve vzduchu. Mnohé, co kdysi bylo, je ztraceno. Neboť již nežije nikdo, kdo by to pamatoval."

Autor článku

Michal Bureš

Michal Bureš

Šéfredaktor Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 6 krát

Články ze sekce: Spotřebitel