Vzdělání, nebo praxe? Cení se obojí, ale…

26.10.2019 | , Finance.cz
Spotřebitel


Jestliže jste v nedávné době hledali pracovní uplatnění, možná jste si v inzerátech všimli, že práce, u které bylo dříve nutné vysokoškolské vzdělání, je dnes nabízena i lidem s maturitou. Proč tomu tak je a je to zcela v pořádku?

Asi to v pořádku je. Trh volných míst reguluje nabídka a poptávka a lidí s vysokoškolským vzděláním je málo. Musí je tedy „zastupovat“ středoškoláci. Zdaleka se to netýká jednoho oboru, je to současný trend a týká se téměř mnoha odborných profesí od konstruktérů přes technology až po různé vedoucí profese.

Zkušenosti a praxe vítězí

Jitka Jalovcová, která pracuje jako vedoucí oddělení lidských zdrojů v nadnárodní firmě, říká, že na pohovory s adepty na nejrůznější profese v inzerátech „lákají“ lidi s diplomem, ale také středoškoláky. „Maturanti přitom nejsou ve srovnání s vysokoškoláky v nějaké nevýhodě. Jestliže je na místo možné vzít i středoškoláka, je jejich výchozí pozice stejná, rozhodnou další dovednosti a schopnosti,“ říká inženýrka Jalovcová.

Podle jejích slov pak hodně záleží na praxi. Pokud například srovná čerstvého absolventa vysoké školy v oboru informační technologie se středoškolákem, který má ale mnoho let zahraniční praxe v oboru, pak velmi pravděpodobně dostane přednost adept s praxí.

Naopak v případě, že by měli oba uchazeči za sebou podobné praktické zkušenosti, pak by dostal přednost patrně vysokoškolák.

Neplatí to ale samozřejmě všude, v nemocnicích například nemůže vykonávat lékařskou praxi sestra se středním vzděláním a podobných příkladů by se našlo víc.

Úspěšné studium nezajistí automaticky vyšší plat

Ve státní správě se hraje na tituly

Rovnost maturity a vysokoškolského titulu a velký význam praxe ale hlavně platí v soukromé sféře. Ve státních službách je situace jiná. Zde platí platové třídy a v těch vyšší je titul podmínkou. Platí to ve školství, zdravotnictví na různých úřadech, ale také například ve výzkumných ústavech.

„Už na vizitkách poznáte, odkud kdo je. Na úřadech mají lidé na vizitkách už titul bakaláře, učitelé se titulem magistr také netají a v různých výzkumných institucích je vlastně celá akademická dráha o tituly docent, profesor nebo Ph. D. opřena a představují dosaženou hodnotu vzdělání a praxe. U odborníků ze soukromé sféry a obchodu se tituly příliš nenosí, nejsou tak důležité. Zde samozřejmě pak záleží na funkcích,“ vysvětluje Jalovcová.

Kolik váží diplom aneb někde si bez titulu neškrtnete

Právníci, lékaři a veterináři. Těm jsou nabízeny speciální slevy například na auta, mobily a další zboží. Proč? Jejich tituly mají ve společnosti velkou hodnotu. „V HR si samozřejmě stejně ceníme také inženýrů, méně pak magisterských titulů a na posledním místě jsou tituly bakalářské. Určitě u nás udělá dojem člověk s diplomem ze zahraniční univerzity, ale tato situace už začíná být skoro standardní, nepřekvapuje nás,“ doplňuje Jalovcová.

Svou roli také hraje fakt, že ne všechny vysoké školy mají stejnou pověst, vzpomeňme jen na kauzu studia práv v Plzni. Zato absolvent mnohdy nemůže, ale pokud podobnou školu vystudoval, dívají se na něj v lidských zdrojích trochu pod jiným úhlem a chvilku trvá, než přesvědčí, že zrovna on studoval poctivě a nepodváděl.

Mezi penězi a vzděláním není rovnítko 

Z uvedeného je jasné, že pokud nezáleží na absolvování VŠ vzdělání, pak samotný titul ani nezajistí vyšší mzdu. „Zcela jistě rozhoduje výkon, kvalita a práce bez chyb. Je to logické,“ popisuje Jalovcová, jak to chodí s penězi v byznysu. Podle ní se ale ani ve státní sféře podle titulů nemusí při stanovování odměn absolutně řídit, maturant s dlouho praxí má asi víc peněz než čerstvý absolvent vysoké školy.

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 1
Hlasováno: 5 krát

Články ze sekce: Spotřebitel



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.