Smete Česko evropský Green Deal ze stolu?

16.06.2020 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Co je to Green Deal? Jak se k němu staví český stát a další evropské země? Co od jeho zavedení očekávat?

Co je to Green Deal a na jaké oblasti se soustředí, jsme se podívali v našem minulém článku a nyní přichází řada na to, jak se k němu staví čeští vládní zástupci, jaká je jeho cena a jaké jsou argumenty pro a proti jeho přijetí:

Zelená, ne modrá planeta a EU?

Green Deal Evropské unie

Zdroj: Shutterstock

Hodí Česká republika vidle do Green Dealu?

Ministr dopravy, průmyslu a obchodu Havlíček (za ANO) se ovšem rozhodl "brutálně" shodit Green Deal ze stolu.

Česko se vydalo jinou cestou k potlačení následků sucha a vsadilo na nové vodní nádrže.

Energetický mix se doposud opírá o fosilní paliva a jádro. Nová jaderná elektrárna se nejspíše stavět bude, přestože se po světě z budování jaderných elektráren stávají černé díry na peníze a z vyjádření ministra Havlíčka je patrné, že Česká republika půjde tímto směrem.


Nelze vyloučit ani další podpora fosilních paliv, protože vlivné skupiny v politickém pozadí se o to jistě pokusí.

Těmto skupinám se dlouhodobě s pomocí politiků daří utvářet obrázek o tom, že Evropská unie i vědci mají přebytek času a financí a neví do čeho "rýpnout" a vymýšlejí Green Deal. Navíc koronakrize nahrává otočením kormidla na stranu ministra dopravy, průmysly a obchodu, který dokáže mistrně hrát na emoce (marketingové vzdělání se nezapře).

Ministr Havlíček ostře zkritizoval klimatickou část, ovšem Green Deal je komplexní strategie, která má mnoho dalších cílů - například obnovu lesů, omezení toxických látek a mikroplastů, transformaci zemědělství, zavedení oběhového hospodářství a kvalitnějších výrobků či ochranu evropského trhu před levnými produkty a komoditami, které byly získány neekologicky v rámci tzv. uhlíkových cel.

Z vyjádření ministra Havlíčka plyne, že podpora Green Dealu není žádoucí u něj, ani u předsedy vlády, jenž chytře zůstává v pozadí.

Jak je na tom Česko nyní?

Česko v posledních letech zvyšuje emise skleníkových plynů  což je v rozporu s trendem v zemích západní Evropy, hraboší gradace se řeší formou rodenticidů, sucho se hodlá řešit formou vodních nádrží a zelené řešení pro domácnosti se mnohdy utopí v byrokratickém bahně, přes které přejdou pouze velké firmy (za což je mimo jiné kárána vláda od Evropské komise). Lány a velká pole se nezmenšují a naopak v tomto roce opět zmizely další mokřady pod koly největší zemědělské společnosti v Česku.

Lesy České republiky ovšem zaspaly dobu, kdy čeští vědci varovali, že nová výsadba smrku může znamenat v oteplující se Evropě problém a ukazovali na ekologicky i ekonomicky fungující lesy v Německu, nyní se tedy potýkáme s kůrovcovou kalamitou, ze které se budeme dostávat ještě několik let až desetiletí. Smrk určitě v české krajině smysl bude dávat i nadále a úplně zatracovat ho nemá smysl, ale jeho role musí být menší, čehož si jsou Lesy ČR vědomy až po kůrovcové facce.

Na druhé straně se snižuje celkové množství postřiků v českém zemědělství, které nedosahuje ani průměrné spotřeby v EU, což je chvályhodné. Spotřeba a zájem o lokální potraviny v biokvalitě roste a převážně mladá generace je nakloněna ke změně životního stylu.

Jak se situace řeší?

Češi se zatím se změnou klimatu vyrovnávají "osvědčeně a po staru" - stavbou betonových vodních děl a opatrnému přechodu od fosilních paliv.

Multifunkční ministr Havlíček má navíc v ruce silný trumf, kterým strhává veřejnost na svou stranu - solární barony. Nicméně podpora solárních panelů za Špidlovi, Topolánkovi a Fischerovi vlády byl krásným příkladem, jak vytěžit ekologický projekt lépe než doly. Na solárním boomu ovšem vydělali i tradiční těžaři, nemusíme chodit daleko - například státní podnik ČEZ.

Ročně nás podpora "starých solárů" stojí dle Mladé fronty DNES přibližně 40 miliard korun. Dodejme, že se solární panely v českém energetickém mixu podílejí na instalovaném výkonu hodnotou téměř 10 %, ovšem podíl na vyrobené elektřině jsou jen 3 %.

Již letos na jaře byla podpora solárním elektrárnám snížena na minimum, které umožňuje Evropská unie (naopak biopaliva jsou nadále podporována maximálně).

Nicméně představa solárních elektráren na domech, výrobních halách a státních budovách smysl dává a dávala by i před deseti lety, ale to by musel zákon znít jinak.

Shodí ČR Green Deal ze stolu?

Česká republika je známý evropský rebel, který rád shazuje plány ze stolu, ale málokdy přijde s kloudným řešením. 

Navíc čeští zástupci nemají prakticky žádné páky, jak Green Deal "brutálně" umlátit. Green Deal má v EU poměrně širokou podporu a to i ze zemí, které jsou v mnohem vážnější ekonomické situaci než Česko (Itálie, Španělsko), protože lpění na současném či "devadesátkovém stavu" je pro potřeby lidí i ekonomiky neúnosné a boj se suchem Česko i mnohé státy Evropy prohrávají a každoroční dotace pro zemědělce za neúrodu tomuto stavu nepomohou.

Z vyjádření ministra Havlíčka plyne, že Green Deal českou ekonomiku totálně omezí kvůli krocení emisí, ale Česko v jeho zavádění má výhodu, protože se situace poměřuje s rokem 1990, kdy mnoho "špinavých pohrobků" socialismu ještě znečišťovalo české ovzduší a díky filtrům se situace v 90. letech a na přelomu tisíciletí razantně zlepšila.

Naši severovýchodní sousedé z Polska budou mít daleko větší problémy se zaváděním Green Dealu (80 % z energetického mixu tvoří energie pocházející z uhelných elektráren), ale veřejnost si uvědomuje, že se musí něco změnit, což mohou dosvědčit obyvatelé Slezska, kteří při větru ze severu vdechují "konzervativní politiku Polska".

V průzkumu se vyjádřilo 69 % dotázaných Poláků pro evropský Green Deal.

Proti Green Dealu se postavil trojlístek Česka, Polska a Maďarska, kteří říkají, že cena Green Dealu bude velká a může ohrozit potravinovou i energetickou bezpečnost evropských zemí.

Tyto země mohou vetovat dohodu, ovšem Evropská komise i zbylých 24 států se jistě bude snažit tuto revoluční dohodu protlačit. Ovšem za jakou cenu?


Jaké má problémy česká krajina?

Sucho a chemie Česko tradičně přikryje

České krajině hrozí depka, může za to řepka?

Pozře české lesy kůrovec?


Cena za Green Deal bude vysoká

Cena za Green Deal bude vysoká, hovoří se o výdajích v hodnotě bilionu eur v rámci další dekády. Z bilionu eur má přibližně polovina jít z rozpočtu EU, 114 miliard eur z národních rozpočtů, téměř 300 miliard má potom poskytnout privátní sektor. Nicméně investice do těchto technologií by mohly nastartovat evropskou ekonomiku, která je z velké části závislá na autoprůmyslu, jež je koronavirovou epidemií zasažen enormně.

Green Deal může působit i jako nástroj k potlačení dopadů koronavirové pandemie, protože je s ním navázána i tvorba pracovních míst a zavádění inovací.

Tip: Přestali jsme uvažovat selským rozumem, říká nejvýznamnější český ekolog

Green Deal a ostatní země

Nicméně je čas položit si otázku, zdali budou podobné restrikce dodržovat i jiné země?

To se nedá zodpovědět, protože prezidenti z USA či Brazílie si s ochranou ovzduší, krajiny či lidského zdraví hlavu nelámou, což jde vidět na kácení v Amazonii, odstoupení USA od Pařížské dohody i v jejich přístupu ke koronavirové krizi.

Naopak Čína podniká poměrně razantní kroky k ochraně krajiny i přírody, podobně je na tom i Indie, tedy země, které v posledních dekádách patřily k největším znečišťovatelům na světě.

Ovšem bez toho, aniž by se Evropa stala pionýrem v ochraně naší planety a ukázkovým místem, jak se dá účinně bojovat se změnami klimatu, nás tyto země následovat nikdy nebudou.

Na druhou stranu podřídit všechno emisním restrikcím může být nebezpečné a EU tím může obětovat svůj ekonomický růst.

Ovšem Green Deal není jen o emisích, ale jedná se o komplexní strategií, která má zvýšit biodiversitu, narovnat cestu potravin od zemědělce ke spotřebiteli, snížit míru znečištění ovzduší, vod i půdy, zvýšit digitalizace a podpořit další zateplování budov a zefektivnit využívání energií, což jsou věci na které slyší i čeští občané a podnikatelé, otázkou je, jestli vláda chce, aby na komplexní Green Deal slyšeli.

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2.5
Hlasováno: 6 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.