Ceny rostou: co zdražuje nejvíce?

11.08.2021 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Růst cen nabírá na obrátkách a Česká národní banka s ním bojuje zvyšováním úrokových sazeb. Jak a kde rostly v Česku ceny? Jaká je inflace na Slovensku a v EU? A ve kterém oboru rostly ceny nejvíce?

Růst cen již Češi pocítili ve svých peněženkách a zdá se, že se nejedná o krátkodobý jev, ale ceny porostou i nadále. Kde byl růst cen znát nejvíce? Jak jsou na tom další státy EU? 

Zdroj: Shutterstock

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 3,4 %

Český statistický úřad (ČSÚ) oznámil, že spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v červenci oproti červnu o 1,0 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle rekreace a kultura.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 3,4 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v červnu a nejvíce od července 2020.

Doprava, potraviny, alkohol a nemovitosti jsou tahouny inflace

„Největší vliv na meziroční cenový růst měly potřetí za sebou ceny v dopravě. Ceny automobilů vzrostly o 5,4 %, pohonných hmot a olejů o 18,5 %. Například Natural 95 se v červenci u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 33,5 korun za litr, což byla nejvyšší hodnota od prosince 2014, uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 3,4 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v červnu. Tento vývoj ovlivnily zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení. Ceny zeleniny přešly z červnového poklesu o 6,8 % v růst o 6,9 % v červenci, z čehož ceny brambor byly v červenci vyšší o 2,8 % (v červnu pokles o 23,4 %).

Naopak ceny ovoce byly v červenci meziročně nižší o 4,8 % (v červnu o 7,1 %) a ceny masa o 1,4 % (v červnu o 2,6 %). V oddíle bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 2,5 % (v červnu o 2,1 %) a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 5,5 % (v červnu o 4,2 %). V oddíle stravování a ubytování se meziročně zvýšily ceny v restauracích a kavárnách o 4,4 % (v červnu o 3,5 %).

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v červenci nadále největší vliv ceny v oddíle doprava, kde vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 18,5 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly vyšší ceny piva o 6,4 % a tabákových výrobků o 8,4 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny vodného a stočného shodně o 5,5 %. Ceny elektřiny klesly o 3,4 % a zemního plynu o 4,7 %. 

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,9 % a ceny služeb o 3,9 %.

Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) bylo vyšší o 6,0 % (zejména v důsledku růstu cen nových bytů a stavebních materiálů). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 103,0 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 2,8 %.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte komentuje růst cen následovně:

„Růst cen opět mírně zrychlil s přispěním obvyklých sezónních změn, vyššího nájemného a rostoucích cen pohonných hmot. Index spotřebitelských cen se v červenci meziměsíčně zvýšil o 1,0 procento, meziroční inflace stoupla z 2,8 na 3,4 procenta. Se začátkem prázdnin se jako obvykle zvýšily ceny rekreace. Cestovní kanceláře zvýšily ceny nabízených dovolených v průměru o 23,2 procenta. Letošní turistická sezóna sice ještě není stejná jako před pandemií, vývoj cen ale sleduje podobný průběh. K růstu cenové hladiny přispělo také vyšší nájemné a ceny na opravy a údržbu nemovitostí. Třetím inflačním faktorem byl pokračující cen pohonných hmot reflektující zvýšení cen ropy na trzích."

Česká národní banka se snaží inflaci zkrotit

Česká národní banka cílí na inflaci ve výši 2 %, což se jí dlouhodobě daří. Nicméně ekonomové očekávají, že se inflace k této hranici nepřiblíží v dalších měsících, Česká národní banka (ČNB) tak pravděpodobně bude i nadále zvyšovat úrokové sazby.

Další vývoj inflace komentuje David Marek následovně:

„Celková i jádrová inflace se nyní nachází nad horní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle a v nejbližších měsících se nejspíše nevrátí pod tři procenta. To by se mělo stát až v příštím roce a přispět by k tomu mělo měnová politika, která by vyššími úrokovými sazbami měla alespoň částečně snížit domácí inflační tlaky. S růstem cen dováženým materiálů a dílů si neporadí a nezbývá než doufat, že jde jen o dočasný problém."

Vrásky ČNB by měl dělat především růst stavebních materiálů, který je způsoben nedostatečným počtem "levné pracovní síly" ve výrobnách a také v růstu cen ropy a dopravy. Rovněž rostou i ceny dřeva a dřevěných výrobků, což je způsobeno jednak kůrovcovou kalamitou, kde většina strojů byla využívána pro těžbu dřeva znehodnoceného kůrovcem a rovněž kvůli velké poptávce po dřevě ve Spojených státech amerických a Číně.

Rovněž dlouhodobý nedostatek míst k bydlení je v kombinaci s nedostatkem stavebního materiálu špatnou zprávou, protože nájmy i ceny nemovitostí dlouhodobě rostou. Vlastní bydlení se stává nedostupnější a poptávka zdaleka převyšuje poptávku.

Nicméně podobný trend je i v dalších zemích EU.

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v 1. čtvrtletí zrychlil na 11,9 %, v 3. čtvrtletí roku 2020 se ceny zvýšily o 8,9 %. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst 4. nejvyšší, stejně jako na konci roku 2020.

Jaká je inflace na Slovensku a v rámci EU?

Cenové hladiny rostou veskrze po celé Evropě, například na Slovensku měla červnová meziroční inflace hodnotu 2,9 %, což je nejvíc od února roku 2020.

V EU byla červnová meziroční inflace o hodnotě 2,2 %, nad tímto průměrem je Maďarsko, Polsko, Estonsku. Inflace v Česku byla v červnu lehce nad průměrem.

V eurozóně růst cen rovněž zrychluje, a to převážně kvůli růstu energií. Za růstem energií hledejme růst emisních povolenek a přechodem na odlišné zdroje energie.

Zdroj: ČSÚ, Eurostat, ČNB

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3
Hlasováno: 14 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU