Rozdílný výpočet pojistného v příkladech

30.12.2021 | , Finance.cz
DANĚ


Sociální pojištění a zdravotní pojištění se v některých případech počítá odlišně. Podívejme se na vybrané příklady.

Na výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění nemá vliv majetková ani rodinná situace, při výpočtu se neuplatňují, na rozdíl od výpočtu daně z příjmu fyzických osob, žádné slevy ani odpočty. Sociální pojištění a zdravotní pojištění se však v některých případech nepočítá ze stejné částky ani neplatí stejná pravidla pro samotný výpočet, jak si ukážeme v několika příkladech.

  1. OBZP a pasivní příjmy
  2. Vedlejší činnost a zisk do limitu
  3. Zdravotní pojištění platí stát
  4. Kdy se neprovádí dopočet do minima?
  5. Maximální vyměřovací základ a zisk

Jsou odvody do sociálního a zdravotního systému spravedlivé?

Zdravotní a sociální pojištění

Zdroj: Shutterstock

Příklad 1) OBZP s pasivními příjmy

Pan Jaroslav má pouze příjmy z kapitálového majetku a z nájmu. Pro účely zdravotního pojištění není státním pojištěncem (např. studentem, penzistou), a proto je pro účely placení zdravotního pojištění považován za osobu bez zdanitelných příjmů (OBZP). Jako OBZP si musí pan Jaroslav platit zdravotní pojištění každý měsíc. Vždy do 8. dne následujícího měsíce. Případné neplacení zdravotního pojištění je sankciováno. Měsíční částka zdravotního pojištění činí 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2021 je to částka 2 052 Kč, již za leden 2022 však bude platit 2 187 Kč.

Sociální pojištění si však pan Jaroslav platit nemusí, dané období se mu však nebude hodnotit pro důchodové účely. Pokud by chtěl pan Jaroslav mít tyto měsíce a roky zohledněny pro výpočet starobního důchodu, potom by si musel podat přihlášku na OSSZ k dobrovolnému důchodovému pojištění. 

Příklad 2) Vedlejší činnost do limitu

Zaměstnanec Lukáš si přivydělává vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Za celý kalendářní rok 2021 bude mít pan Lukáš hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti ve výši 84 000 Kč. Sociální pojištění se z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí, pokud je hrubý zisk do limitu. Pro celý kalendářní rok 2021 je limitem částka 85 058 Kč. Sociální pojištění tedy nebude pan Lukáš vůbec platit. 

Platbě zdravotního pojištění se však pan Lukáš nevyhne. Zdravotní pojištění musí být z vedlejší samostatné výdělečné činnosti vždy placeno. Vyměřovacím základem je polovina daňového zisku. Na zdravotním pojištění za rok 2021 zaplatí tedy pan Lukáš částku 5 670 Kč (84 000 Kč x 50 % x 13,5 %). 

Příklad 3) Zdravotní pojištění placeno státem, období nehodnoceno pro důchod

Paní Jitka je v domácnosti, její syn má již 5 let. Péče o dítě se pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění hodnotí pouze do 4 let věku. Paní Jitce se tedy již období v domácnosti pro důchodové účely nehodnotí. 

Naproti tomu ve vztahu ke svoji zdravotní pojišťovně má paní Jitka vše v pořádku, neboť je vedena jako státní pojištěnec. Za státní pojištěnce se mimo jiné považují i občané pečující o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let.

Příklad 4) Neprovádí se dopočet do minima

Zaměstnankyně Romana pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 14 000 Kč. Pro účely placení zdravotního pojištění není státním pojištěncem a ani nemá žádné jiné příjmy ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti. Při výpočtu zdravotního pojištění musí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ na úrovni minimální mzdy. Zdravotní pojišťovna musí tedy obdržet 13,5 % z minimální mzdy. Zaměstnavatel potom zaplatí na zdravotním pojištění 9 % z hrubé mzdy a dopočet do minima je sražen paní Romaně. V roce 2022 bude činit minimální mzda 16 200 Kč. Zaměstnavatel v roce 2022 zaplatí za paní Romanu na zdravotním pojištění 1 260 Kč (14 000 Kč x 9 %) a paní Romaně bude sraženo 927 Kč (2 187 Kč – 1 260 Kč). 

Při výpočtu sociálního pojištění se neprovádí žádný dopočet a sociální pojištění se vypočítá ze skutečné hrubé mzdy, sazba pojistného placeného zaměstnancem je 6,5 % a sazba pojistného placeného zaměstnavatelem je 24,8 %. Paní Romaně je tedy sraženo sociální pojištění v částce 910 Kč (14 000 Kč x 6,5 %) a zaměstnavatel za paní Romanu zaplatí 3 472 Kč (14 000 Kč x 24,8 %). 

Příklad 5) Maximální vyměřovací základ

Podnikatel Jakub dosáhne za rok 2021 hrubého zisku ve výši 4 mil. Kč. Zdravotní pojištění se vypočte ze skutečného vyměřovacího základu, tedy z částky 2 000 000 Kč (4 000 000 Kč x 50 %), sociální pojištění se však vypočte z maximálního vyměřovacího základ ve výši 1 701 168 Kč. Zatímco u sociálního pojištění je tedy zaveden strop, tak zdravotní pojištění se vypočítá z jakkoliv vysokého vyměřovacího základu. 
 

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 3 krát

Články ze sekce: DANĚ