Zaměstnavatel nevyplatil mzdu vůbec, nebo ji nezaplatil celou či včas. Jak se může zaměstnanec bránit?

19.01.2022 | , Finance.cz
DANĚ


Jestliže zaměstnavatel dluží zaměstnanci mzdu, tak ten může okamžitě zrušit pracovní poměr. Říká se: na hodinu zrušit. Jenže tak to v praxi není. Čekání na skončení pracovního poměru ve skutečnosti trvá týdny. Na druhou stranu však zaměstnanec získává nárok na 2 měsíční mzdy navíc.

Pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo plat (nebo náhradu mzdy či platu) nebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období jejich splatnosti, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. Tak to říká zákoník práce. Jenže ono ukončení pracovního poměru vůbec není okamžité. Zaměstnanec musí poměrně dlouho čekat. Jak na peníze, tak na možnost zrušení pracovního poměru. Háček je jednak v oné lhůtě 15 dnů a také především v tom, od kdy se tato lhůta počítá.

Lhůta 15 dnů se totiž nepočítá už od marného uplynutí termínu výplaty. Není to tak, že by zaměstnanec nedostal v den výplaty peníze a druhý den by mohl zrušit pracovní poměr, ba ani 15 dnů poté.

Pravidelný termín výplaty lze dohodnout ve smlouvě nebo ho určí sám zaměstnavatel. Každopádně tento termín musí být v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který se mzda vyplácí. Takže třeba mzda za leden musí být vyplacena v únoru. Určení konkrétního dne výplaty obsahuje smlouva zaměstnavatele se zaměstnancem nebo kolektivní smlouva zaměstnavatele s odbory nebo ho určí zaměstnavatel sám. Může to být třeba 8. nebo 15. nebo 20. kalendářního dne v měsíci.

V článku se dozvíte:

Datum výplaty není totéž co datum splatnosti mzdy

Zákoník práce říká, že: Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. A také, že: Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci tohoto období splatnosti mzdy. A v tom je právě problém.

Termín výplaty je určen konkrétním dnem. U každého zaměstnavatele je to jiné. Jenže splatnost mzdy je u všech zaměstnavatelů stejná. U všech zaměstnavatelů platí, že splatnost mzdy za leden je v únoru, splatnost mzdy za únor je v březnu atp., bez ohledu na konkrétní den výplaty. A lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu nevyplacení mzdy nebo mzdy v řádné částce se počítá ne od termínu výplaty, ale až od termínu splatnosti. Proto se lhůta 15 dnů začíná počítat až po uplynutí celého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za nějž mzda náleží.

Čtěte také: Co dělat, když chcete dostat náhradní výplatu od úřadu práce?

Příklad:

Pokud zaměstnavatel, který určil jako termín výplaty 15. den následujícího měsíce, nezaplatil zaměstnanci za práci vykonanou v lednu 2022 mzdu nebo část mzdy ve výplatním termínu 15. února 2022, tak zaměstnanec nemůže už 16. února 2022 zrušit pracovní poměr. Zdaleka ne. Ostatně ještě ani nezačala běžet lhůta pro jeho zrušení.

Celý únor (celý následující měsíc po měsíci, za který mzda náleží) trvá splatnost mzdy, i když termín výplaty je dřívější. A teprve 1. března 2022 (čili až 1. den druhého měsíce následujícího po měsíci, za který mzda náleží) začíná běžet patnáctidenní lhůta. A ještě dalších 15 dnů musí zaměstnanec čekat. A teprve až po uplynutí této lhůty může okamžitě zrušit pracovní poměr. Takže v našem případě nejdříve 16. března 2022, pokud nedostal řádně vyplacenu mzdu za leden.

Čtěte také: Kdy vás v práci můžou vyhodit na hodinu?

Nevyplacení mzdy: co dělat, jak se bránit

Zdroj: Depositphotos

 

Při insolvenci zaměstnavatele pomáhá stát

Pokud zaměstnavatel krachuje a peníze třeba vůbec nemá, tak je vlastně nucen zaměstnanec pracovat zadarmo. A to v měsíci, za který mu zaměstnavatel dluží mzdu. Pak ještě další následující měsíc, kdy běží splatnost mzdy. A pak ještě přinejmenším dalších 15 dnů ve 2. následujícím měsíci, kdy běží patnáctidenní lhůta.

Pokud jsou splněny podmínky zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, může zaměstnanec získat dlužné peníze od úřadu práce. (A vůbec přitom nemusí být nezaměstnaný - registrovaný jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Klidně může ihned po zrušení pracovního poměru nastoupit k jinému zaměstnavateli.)

Čtěte také: Jak získat peníze, které dluží zaměstnavatel, od státu

2 mzdy navíc jako trest pro zaměstnavatele

Zaměstnanec pak může požadovat nejenom dlužnou mzdu, ale také náhradu mzdy za výpovědní dobu 2 měsíců. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, protože mu zaměstnavatel včas nevyplatil mzdu, plat nebo jejich náhradu nebo jejich část, totiž přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Takže má zaměstnanec nárok na 2 měsíční mzdy navíc.

Pokud zaměstnavatel není insolventní, musí si zaměstnanec vybojovat dlužnou mzdu nejspíš sám u soudu. Pokud je zaměstnavatel insolventní, pomůže mu stát. Ale ani tak asi zaměstnanec nedostane všechno: Mzdu za odpracovaný 1 měsíc. + Mzdu za další 2. odpracovaný měsíc, kdy musel čekat, než nastane splatnost mzdy. + Mzdu za část dalšího, již 3. měsíce, kdy běžela patnáctidenní lhůta. + Případně nějaký dluh z minula. A k tomu ještě náhradu mzdy za 2 měsíce. Státní pomoc má totiž své limity. V zásadě lze říci, že stát vyplatí za zaměstnavatele nanejvýš 3 měsíční mzdy. Zbytek musí zaměstnanec oželet nebo si zase vybojovat individuálně.

Čtěte také: Kolik dostanete ze mzdových nároků od úřadu práce?



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2.5
Hlasováno: 3 krát

Články ze sekce: DANĚ