Nezaměstnanost v prosinci 2021 stoupla na 3,5 %

14.01.2022 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Celkem 258 173 uchazečů o zaměstnání evidoval Úřad práce ČR k poslednímu prosincovému dni v roce 2021, což je o 12 624 více než v listopadovém měsíci. Celková míra nezaměstnanosti tak vzrostla na 3,5 %. Stále se ale rok 2021 vyznačuje menší mírou nezaměstnanosti než tomu bylo v roce 2020.

Na zvýšený počet uchazečů o zaměstnání má vliv především konec sezónních prací. Do celkového počtu nezaměstnaných také úřady práce evidují osoby, kterým skončily pracovní úvazky na určitou dobu a živnostníky, kteří přerušili živnost. Stále ovšem přetrvává pro nezaměstnané příznivý trend v tom, že počet volných pracovních míst převyšuje množství žádostí o práci. I přes tuto situaci se ÚP ČR zavázal, že přijme taková opatření, aby nezaměstnaným zajistili patřičné zaměstnání co nejdříve.

Vývoj nezaměstnanosti v letech 2019, 2020 a 2021

  12/2021 12/2020 12/2019
Podíl nezaměstnaných osob v ČR 3,5 % 4 % 2,9 %
Počet uchazečů o zaměstnání 258 173 291 977 215 532
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání 236 375 273 758 196 285
Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (říjen) 2,6 % 3,2 % 2,2 %

 

„Nezaměstnanost během celého loňského roku kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezónní vlivy. Na rozdíl od roku 2020 byla navzdory trvající epidemické situaci a přijímaným bezpečnostním opatřením příznivější. Oproti stejnému období prosince předchozího roku došlo k poklesu počtu nezaměstnaných a naopak meziročně vzrostl počet volných pracovních míst,“ dodává generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Nezaměstnanost

Zdroj: Shutterstock

Míra nezaměstnanosti v krajích

Nejvyšší míra nezaměstnanosti vládla v prosinci v Moravskoslezském (5,1 %), Ústeckém (5,1 %) a také Karlovarském kraji (4,2 %). Podobná situace panovala také v roce 2020, kdy tyto tři kraje měly nejvyšší podíl nezaměstnaných. Naopak nejpříznivěji si vedl kraj Pardubický (2,4 %), který si uchoval nejnižší nezaměstnanost i v roce 2021.

Nezaměstnanost v krajích

Zdroj: Úřad práce ČR

Věk, vzdělání a délka evidence uchazečů na ÚP

Průměrná věková hranice nezaměstnaných se v prosinci pohybovala kolem 43,5 let, což je skoro o 1 rok více než na konci prosince roku 2020. Nejpočetnější podíl nezaměstnaných zaznamenala skupina 50 a více let.

Největší počet uchazečů o zaměstnání převládal v kategorii nižší kvalifikace, především u osob, které získaly odborné vyučení bez maturitní zkoušky (96 486). O něco méně žadatelů (69 979) disponovalo pouze základním vzděláním.

V prosinci 2021 se zvýšila oproti minulému roku délka evidence uchazečů na úřadech práce. 33,4 % žadatelů o práci zůstalo na ÚP déle než 12 měsíců. K tomuto výsledku také přispěla pandemická situace. Převážně se týkala živnostníků, kterým vládní opatření výrazně narušilo podnikání a byli nuceni se registrovat na úřadu práce.

Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku

Struktura uchazečů o zaměstnání

Zdroj: Úřad práce ČR

Aktivní politika zaměstnanosti

Úřady práce poskytují patřičnou péči těm, kteří jsou v evidenci již dlouhodobě, a to především prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti. Zařadit sem můžeme třeba sjednání veřejně prospěšných prací, zařazení uchazečů na společensky účelná pracovní místa či výpomoc se soukromým podnikáním.

Největším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou ovšem rekvalifikační kurzy. Populární jsou především řidičské, sociální a účetní kurzy. Účastníci těchto rekvalifikací se pohybují nejčastěji ve věkové skupině 50+. Jen za prosinec se přihlásilo do rekvalifikačního kurzu 653 uchazečů o zaměstnání. Za celý rok 2021 podalo žádost o rekvalifikaci 10 674 osob v evidenci úřadu práce. Z hlediska úrovně vzdělání je značný zájem o kurzy u žadatelů, kteří absolvovali střední odborné učiliště.

Nezaměstnanost v historii ČR

Počátky 90. let se v České republice nesly ve znamení velice nízkého počtu nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti se pohybovala kolem hranice 4 %. Následně nastal strmý růst, který překročil hranici 9 %, tato krize se týkala především mladých lidí, jelikož největší podíl nezaměstnaných se pohyboval právě ve věkové skupině 20-34 let. Lidé evidovaní na úřadech práce měli velice malou šanci sehnat zaměstnání, protože nabídka volných míst byla oproti počtu uchazečů velice nízká. Za velký nárůst míry nezaměstnanosti mohla převážně změna firemních výrobních procesů, které v České republice ve srovnání se zahraničím zaostávaly.

Dalším významným bodem, kdy u nás prudce vzrostla nezaměstnanost, byl přechod mezi lety 2008-2009. V tomto období čelila ČR velké ekonomické krizi. Následující roky se staly pro Českou republiku příznivé a křivka díky rozmachu ekonomiky nabrala sestupující tendenci. V nynější době míra nezaměstnanosti stagnuje a pohybuje se kolem hranice 3,5 %.

Graf míry nezaměstnanosti v historii ČR

Graf míry nezaměstnanosti

Zdroj: Eurostat

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU