Trh práce a nezaměstnanost

Ekonomická teorie definuje nezaměstnaného jako člověka, který nemůže najít práci, přitom se ale jedná o osobu, která je schopna pracovat a práci aktivně hledá.

Ekonomicky aktivní jsou lidé, kteří jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní, ale práci si aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci po dočasném vysazení do zaměstnání vrátit.

Ekonomicky neaktivní jsou lidé, kteří nejsou zaměstnaní, ale práci si aktivně nehledají.

Nezaměstnanost

Frikční nezaměstnanost je spojena s neustálým pohybem lidí, kteří přecházejí z jednoho zaměstnání do druhého se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Tato nezaměstnanost je přechodná a krátkodobá.

Strukturální nezaměstnanost je vyvolána většími změnami ve struktuře národního hospodářství. Může trvat i několik let a je spojena s nutností rekvalifikace mnoha pracovníků.

Cyklická nezaměstnanost je způsobena poklesem produktu, když se hospodářský cyklus nachází ve fází kontrakce. Trvá dokud opět nezačne růst produkt.

Dobrovolná nezaměstnanost je stav, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst. Dobrovolně nezaměstnaní dávají přednost volnému času, studiu nebo jiným činnostem.

Nedobrovolná nezaměstnanost znamená, že počet volných pracovních míst je menší než počet uchazečů.

Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti, kterou může tržní ekonomika dosahovat, aniž by inflace vykazovala tendenci ke zvyšování nebo snižování.

Měření nezaměstnanosti

Pro potřebu měření nezaměstnanosti si obyvatelstvo musíme rozdělit do dvou skupin. První z nich budou tvořit zaměstnaní, kteří vykonávají jakoukoliv placenou práci a druhou nezaměstnaní, kteří nejsou zaměstnaní, ale práci aktivně hledají.

Rozsah nezaměstnanosti měříme pomoci míry nezaměstnanosti, která se uvádí v procentech.

n = (nezaměstnaní / (zaměstnaní + nezaměstnaní)) * 100

Míra registrované nezaměstnanosti je počítána jako podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce (zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) a

• disponibilních pracovních sil, tj. pracujících ve všech sektorech NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním vč. žen na mateřské a další mateřské dovolené a neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (do konce 1. čtvrtletí 1994)
• zaměstnanosti z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) plus neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (od 2. čtvrtletí 1994)
• zaměstnanosti z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) plus neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (klouzavý roční průměr). Do zaměstnanosti se na rozdíl od předchozích období nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené (od 1. čtvrtletí 1997).