Zaměstnavatel dluží? Kdy a kolik místo něj zaplatí zaměstnancům stát?

12.05.2022 | , Finance.cz
DANĚ


Zaměstnanci mají právo na to, aby mzdové nároky, které jim nevyplatil a zůstal dlužen zaměstnavatel, uspokojil stát prostřednictvím úřadů práce. Jenže peněžitá pomoc je limitována. Kolik může maximálně činit po valorizaci od 1. května 2022?

Nestačí jen to, že zaměstnavatel neplatí nebo neplatí všechno, co má, ještě se někdo musí obrátit na soud

Nestačí ovšem jenom to, že zaměstnavatel dluží zaměstnancům výplaty. Musí být splněna ještě další, a to druhá základní podmínka, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu (nebo na něho bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení).

Nemusíme rozebírat právnické termíny. Zaměstnanci jistě moc dobře vědí, že jim zaměstnavatel neplatí vůbec, nebo jen část mzdy. Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou žádat peněžitou pomoc (protože byly splněny podmínky podle zákona), vyvěšuje Úřad práce České republiky na své úřední desce. Činí tak neprodleně poté, co se dozví o platební neschopnosti zaměstnavatele, o podání insolvenčního návrhu. To se dozví od soudu. Tyto informace Úřad práce ČR rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách. Ministerstvo takto informuje i o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci o peněžitou pomoc žádat.

Insolvenční návrh přitom může podat třeba jiná firma, dodavatel, jakýkoli věřitel, kterému zaměstnavatel dluží, ale také sami zaměstnanci.

Jakmile je spuštěn mechanismus pomoci zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele, už by to nemělo být pro zaměstnance složité.

Čtěte také: Zaměstnavatel v insolvenci: Co jako zaměstnanec musím vědět?

Proplacení mzdy přes úřad práce: do kdy, kolik

Zdroj: Depositphotos

 

Všechny pobočky úřadu práce přijímají žádosti o peněžitou pomoc

Zaměstnanec pak může požádat o peníze kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku (nebo její kontaktní pracoviště), která není místně příslušná (podle sídla či místa podnikání zaměstnavatele), a nebude tak o nároku na pomoc rozhodovat, předá zaměstnancovu žádost místně příslušné krajské pobočce.

Žádost se podává písemně. Zaměstnanec uvede zejména své jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresu svého bydliště. Dále uvede zaměstnavatele, jeho sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště. Ohledně peněz je třeba specifikovat výši uplatňovaných mzdových nároků (tj. kolik peněz zaměstnanec požaduje), údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů (z pomoci se totiž srážejí odvody podobně jako ze mzdy či platu – proto je potřeba uvést i zdravotní pojišťovnu, u níž je zaměstnanec pojištěn). Dále zaměstnanec uvede účet u peněžního ústavu, na který chce dostat peníze.

Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků, tedy kolik mu zaměstnavatel dluží. Zaměstnanec je povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti. Údaje uvedené zaměstnancem si pobočka úřadu práce ověří u zaměstnavatele nebo insolvenčního správce zaměstnavatele.

Čtěte také: Rozhovor: Jak vypadá vymáhání dlužných mezd přes úřad práce v praxi

Co stát proplatí a co ne?

Vyplácejí se dlužné mzdy, platy, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich náhrady a odstupné. To všechno jsou mzdové nároky. Nikoliv však už třeba cestovní náhrady, příspěvky na stravování, na penzijní připojištění apod. Prostě jen odměna za práci nebo její náhrada, protože zaměstnanec pracovat nemohl.

Zaměstnání už nemusí trvat, pomoc může získat i bývalý zaměstnanec

Uspokojení uvedených mzdových nároků může požadovat zaměstnanec v pracovním poměru. Peníze mohou dostati ti, kdož pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce (ta však musí zakládat účast zaměstnance na nemocenském pojištění, a to je tehdy, jestliže za kalendářní měsíc dosáhla výše výdělku nejméně 10 001 Kč hrubého). Peníze mohou získat i bývalí zaměstnanci, pokud se vejdou do rozhodného období.

Čtěte také: Co uvést do žádosti o peníze

Co je rozhodné období čili za jakou dobu se proplácí zaměstnavatelovy mzdové dluhy

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.

Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 14. 12. 2021, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2021 do 31. 3. 2022, včetně prosince 2021. (Jde tedy o 7 kalendářních měsíců.) Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 13. 7. 2022, je, resp. bude rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2022 do 31. 10. 2022, včetně července 2022. (Zase jde o 7 měsíců.) Proto se vždy nevyplatí pospíchat, pokud zaměstnavatel zatím dluží za krátký čas, třeba za 1 měsíc, a zaměstnanec zatím nemůže pracovní poměr ukončit.

Peníze za 3 vybrané měsíce

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel, nebo jen částečně vyplácel mzdu. Zaměstnanec si musí vybrat. Je třeba vybrat ty 3 měsíce, za které zaměstnavatel dluží nejvíce.

Pro období od 1. 5. 2021 do 30. 4. 2022 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2021 až do 30. 4. 2022) jde o částku 53 417 Kč. To je maximum, které si může nárokovat zaměstnanec za jeden měsíc. Pro období podání insolvenčního návrhu nebo vyhlášení moratoria v době od 1. května 2022 do 30. dubna 2023 je maximem za měsíc 56 759 Kč. (Nezapomeňme, že hrubého.) A když se tyto částky sečtou, zaměstnanec, když se mu podaří, že se vejde do rozhodného období a má vysoké nároky za dané měsíce, je maximem pomoci 160 251 Kč, resp. nově 170 277 Kč.

Čtěte také: Zaměstnavatel v insolvenci: V čem může nastat problém při nesoučinnosti zaměstnavatele?

Kdo má smůlu a stát mu peníze nedá

To jsou velké částky! Na ty nejspíš řadový zaměstnanec nedosáhne. Spíše vedoucí pracovník. Ovšem na pomoc nemá nárok zaměstnanec, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový šéf mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nárok na peněžitou pomoc.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 2 krát