Inflace opět láme rekordy a je na 16 %, co zdražovalo nejvíce?

13.06.2022 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Jaký je růst cenové hladiny v roce 2022? Jaká byla meziroční a meziměsíční inflace v květnu 2022? Jaké ceny rostly nejvíce? Potravin, energií?

Inflace neklesá, spotřebitelské ceny v Česku dle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stouply v květnu meziročně o 16 %.

Máslo zdražilo meziročně o téměř 52 %, od dubna pak o téměř 12 %.

Inflace a ceny potravin

Zdroj: Shutterstock

Inflace je nejvyšší za 30 let, jaká je meziměsíční míra inflace?

Meziroční míra inflace v květnu činila 16 %, což je nejvyšší míra inflace za 30 let.

Oproti dubnu se cenová hladina zvýšila o 1,8 procentního bodu, což kopírovalo hodnoty z dubna, kdy ceny rostly rovněž o 1,8 %.

Analytici v průzkumu Bloombergu očekávali meziroční inflaci na 15,5 procenta a meziměsíční na 1,4 procenta, na jaře ČNB predikovala 15% květnovou meziroční inflaci.

Bohužel realita byla opět horší, než byla predikce analytiků a ČNB.

Co zdražovalo nejvíce? Potraviny, nealko a bydlení

Nejvíce rostly ceny potravin a nealkoholických nápojů a bydlení.

Meziměsíční zvýšení cen – nejvíce zdražily vejce a brambory

U potravin meziměsíčně nejvíce rostly ceny vajec (o 12,6 %), brambor (o 12,0 %), másla (o 11,8 %), polotučného trvanlivého mléka (o 10,9 %), dále ceny masa (o 5,0 %), chleba (o 4,8 %), ovoce (o 4,6 %), sýrů a tvarohů (o 2,4 %).

Naopak ceny zeleniny meziměsíčně klesly o 2,7 %.

U bydlení došlo k nárůstu cen tuhých paliv (o 5,3 %), zemního plynu (o 3,4 %) a elektřiny o 0,6 %, rovněž vzrostly ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 1,8 %.

Růst cen v oddílu stravování a ubytování byl způsoben vyššími cenami stravovacích služeb o 2,9 % a ubytovacích služeb o 3,9 %. 

Ceny zboží úhrnem vzrostly oproti dubnu o 2,1 % a ceny služeb o 1,4 %.

Meziroční zvýšení cen – nejvíce zdražila mouka

K nejvyššímu nárůstu cen v meziročním srovnání došlo u potravin a nealkoholických nápojů (nárůst o 15,1 %).

Zrychlil se růst cen mouky na 64,6 % (v dubnu 52,3 %), másla na 51,9 % (v dubnu 31,6 %), polotučného trvanlivého mléka na 42,1 % (v dubnu 31,3 %), vajec na 33,8 % (v dubnu 14,2 %) a masa na 17,3 % (v dubnu 11,0 %).

Meziročně vyšší ceny jsou u chleba o 25,4 %, drůbežího masa o 30,7 %, ostatních jedlých olejů o 47,8 % a cukru o 32,1 %.

Rostly rovněž ceny automobilů o 13,9 % a pohonných hmot a olejů o 44,3 %.

Také se zvýšily ceny oděvů o 22,9 % a obuvi o 16,8 %.

U bydlení došlo meziročně opět ke zrychlení růstu cen zemního plynu o 49,2 % (v dubnu o 44,2 %) a tuhých paliv o 30,1 % (v dubnu o 24,1 %).

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 19,1 % (v dubnu o 17,7 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů, stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 115,5 %.

Ceny zboží úhrnem meziročně vzrostly o 17,7 % a ceny služeb o 13,1 %.

Tip: ČNB krotí inflaci, padající korunu a možná i ekonomický růst…

Bude další růst cen pokračovat?

Lidé začínají vnímat inflaci, ale i nadále nakupují, protože spotřebitelé pravděpodobně očekávají další růst cen.

Spotřebitelé tedy očekávají i nadále vyšší inflaci, což boj s inflací protáhne.

Růst cen potravin bude patrně zrychlovat i v dalších měsících, což společně s dalším růstem cen energií bude oddalovat začátek zpomalování meziročního růstu cen. Pro letošní rok tak opět zvyšujeme odhad průměrné inflace směrem k 14,5 %, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Vzhledem k rychlejšímu růstu cen se zvyšuje šance razantnějšího zvýšení sazeb ČNB na příštím jednání, a to alespoň o 1 procentní bod, odhaduje.

Jaký byl růst cen v dalších zemích Evropy?

Podle předběžných výpočtů vzrostl v květnu Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku meziměsíčně o 1,9 % a meziročně o 15,2 % (v dubnu o 13,2 %). 

Z analýzy společnosti Portu vyplynulo, že květnová inflace v ČR je 26. nejvyšší ve světě a 9. nejvyšší v Evropě.

Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v květnu 2022 za Eurozónu 8,1 % (v dubnu 7,4 %), na Slovensku 11,8 % a v Německu 8,7 %.

Nejvyšší meziroční změna Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen byla v květnu v Estonsku (20,1 %).

Nejmenší HICP v Evropské unii byl ve Francii a na Maltě (shodně o 5,4 %).

Nejhůře si v Evropě vede Turecko s inflací 73,5 %, které doplácí na nesmyslný tisk tureckých lir Tureckou národní bankou, na niž má přímý vliv prezident Erdogan. Hodnota turecké liry je oproti minulému roku téměř poloviční.

Dle analýzy společnosti Portu byla druhá nejvyšší inflace v Moldavsku (29,1 %) a dále v Estonsku (20 %).

Naopak s nízkou inflací se potýká Lichtenštejnsko (2,5 %) a Švýcarsko (2,9 %).

Světová banka varuje před hrozbou stagflace (vysoká inflace a pokles ekonomiky), tento rok ji pocítí Rusko a Ukrajina. Celosvětový ekonomický vývoj se snížil o 1,2 procentního bodu oproti predikcím kvůli válce na Ukrajině vyvolané Ruskem.

Zdroj: ČSÚ, World Bank, Eurostat, Portu

 


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU