Žadatelé o příspěvek na bydlení by už nemuseli dokládat své příjmy a náklady na energie

I přesto, že klienti Úřadu práce od 1. října 2022 nemusejí dokládat náklady na bydlení a příjmy za každé čtvrtletí, je zpracování těchto formulářů stále zbytečně administrativně náročné, čímž se prodlužuje celý proces uznání a vyplacení příspěvku na bydlení.

Novela zákona o státní sociální podpoře proto navrhuje digitalizaci povinné komunikace mezi jednotlivými právnickými osobami (ÚP, ČSSZ, zaměstnavateli, dodavateli energií…), které mají vliv na rozhodnutí o dávce. Cílem novely zákona je urychlit vyřízení dávky ve prospěch klienta (žadatele) a snížit objem práce zaměstnancům Úřadu práce.

V současné době jsou úřady práce rovněž zavaleny agendou související s vyřizováním a vyplácením dávek pro osoby přicházející z válečné Ukrajiny. Kvůli tomu docházelo také ke zpožděnému vyplácení dávek, a to především u příspěvku na bydlení, u kterého rovněž strmě stoupá počet nově podaných žádostí. Za nárůst žádostí mohou především již zmíněné nižší nároky na frekvenci dokládání příjmů a nákladů na bydlení, ale i zvýšení normativních nákladů na bydlení v roce 2022, podle nichž se výše příspěvku vypočítává. 

Podle důvodové zprávy návrhu zákona byl měsíční počet nových žádostí za červenec roku 2022 ve výši 25 tisíc. V říjnu stejného roku to už pak bylo 41 tisíc nových žádostí.

Tip: Vypočítejte si, zda máte nárok na příspěvek na bydlení

Zdroj: Shutterstock

Žadatelé vyplňují formuláře s chybami

Podle dotazníkového šetření, jenž probíhalo na úřadech práce, vyšlo najevo, že žadatelé o příspěvek na bydlení mají problémy s vyplňováním číselných dat za rozhodné období (čtvrtletí). To se týká především dokazování příjmů ze zaměstnání (případně jiných příjmů). Žadatelé často tápou, jakou částku do formuláře uvést. Chybně uvedená hodnota ve formuláři se pak neshoduje s doloženou výplatní páskou.

Potíže žadatelům rovněž činí uvádění přeplatků a nedoplatků za energie. Zjištěné nesrovnalosti pak musí opravovat sami úředníci, což prodlužuje celkový proces posouzení nároku na dávku.

Z toho důvodu vláda navrhuje, aby tato data byla poskytována Úřadu práce rovnou od právnických subjektů, se kterými má žadatel o dávku smluvní vztah (pracovní smlouva, smlouva o poskytování energií…), a především také v digitální formě. Tudíž by již žadatel o příspěvek na bydlení nemusel dokumenty dokládat sám, ale byla by tato povinnost přesunuta směrem na zaměstnavatele a dodavatele energií. Ke komunikaci mezi jednotlivými subjekty bude muset udělit žadatel o dávku souhlas.

Přijatý zákon by tak nově zaměstnavatelům i dodavatelům energií ukládal povinnost tyto údaje rozhodné pro nárok na dávku zasílat v digitální formě datovou schránkou rovnou Úřadu práce, a to nejpozději do 8 dnů od přijetí výzvy od Úřadu práce. Zároveň by byla zákonem stanovena forma pro zasílání těchto dokumentů pro jejich snazší zpracování systémem Úřadu práce.

Zákonnou formu dokládaných dokumentů by mělo následně zveřejnit Ministerstvo práce a sociálních věcí do jednoho měsíce od nabytí účinnosti zákona. S účinností novely zákona počítá MPSV již 1. července 2023.

O příspěvku na bydlení

O příspěvek na bydlení může žádat nájemce i osoba žijící ve vlastním domě. Obecně mají nárok na příspěvek ti, kteří utratí více než 30 % příjmů měsíčně za náklady na bydlení. Žadateli mohou být také OSVČ, u kterých je příjem zjišťován z daňového přiznání, které si sám Úřad práce vyžádá od finančního úřadu.

Pro získání příspěvku na bydlení není ani nutné trvalé bydliště v místě, na které se příspěvek na bydlení uplatňuje.

V současné době nelze do nákladů na příspěvek na bydlení započítat také hypotéku. Lidé v nájmu jsou tedy v případě poskytování příspěvku na bydlení ve výhodě.

Čtěte také:

Jak OSVČ v režimu paušální daně dosáhnou na příspěvek na bydlení

Kdy vám mohou omezit nebo zakázat podnájem bytu?