Co všechno vám zaměstnavatel musí proplatit, když vám zruší zaplacenou dovolenou?

02.08.2023 | , Finance.cz
Spotřebitel


Máte už schválenou a zaplacenou dovolenou, ale zaměstnavatel vám ji zrušil? Musí vám proplatit náklady. Některé zcela jistě, u jiných je to sporné. Co když jedete na expedici a nakoupili jste si za tím účelem speciální vybavení? Nebo jste kvůli tomu podstoupili kurz přežití?

Podle zákoníku práce platí, že pokud vám zaměstnavatel zruší dovolenou, musí vám nahradit vzniklé náklady

§ 217 – Čerpání dovolené
(3) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.

To platí, když vám zaměstnavatel změnil či zrušil už schválený a určený termín dovolené, případně vás přímo z dovolené odvolal. Jaké náklady je ale povinen vám nahradit? 

Zdroj: Depositphotos

Co spadá do nákladů spojených s dovolenou?

Zákon bohužel nenabízí výslovný výčet toho, co vše je zaměstnavatel povinen vám proplatit jako náklady, které vám vznikly. Mělo by jít jednak o náklady vzniklé bez zavinění zaměstnance z důvodu změny již určené doby čerpání dovolené, a jednak by mělo jít o náklady vynaložené účelně. „Náklady vzniklými bez zavinění zaměstnance jsou myšleny zejména stornovací poplatky cestovním kancelářím, platba za pojištění, ubytování a další,“ říká Mgr. Petr Uklein, vedoucí advokát z advokátní kanceláře ModerniPravnik.cz.

Na vše je ale potřeba nahlížet z pohledu účelnosti. Tedy zda byly vynaložené náklady nutné, či nikoli. 

Tip: Kdy může zaměstnavatel odvolat zaměstnance z dovolené?

Dovolená u cestovní kanceláře: co zaměstnavatel proplácí?

Uveďme jednoduchý příklad. V termínu schválené dovolené jste si zaplatili leteckou dovolenou do Řecka. Zaměstnavatel vám schválený termín dovolené zrušil. Co vám musí proplatit? Náklady, které vám vznikly. V tomto případě budete muset zájezd u cestovní kanceláře stornovat. „Pokud je zaměstnanec dle smlouvy uzavřené s cestovní kanceláří povinen uhradit stornopoplatek spojený se zrušením zájezdu, pak je zaměstnavatel povinen částku odpovídající výši tohoto stornopoplatku zaměstnanci nahradit,“ dodává Petr Uklein.

Musíte se ovšem držet jedné zásady: Zaměstnavatel i zaměstnanec jsou povinni postupovat tak, aby nikomu nevznikala bezdůvodná škoda, včetně jich samotných.

Zájezd tedy musíte stornovat hned, jak se o zrušení dovolené dozvíte. Pokud to neuděláte a výše stornopoplatku se tím zvýší, nemůžete po zaměstnavateli požadovat rozdíl.

Pokud by vám například zaměstnavatel zrušil dovolenou 45 dnů před jejím konáním, měli byste zájezd stornovat co nejdříve. Pokud je výše storno poplatku v této fázi 30 % z ceny zájezdu, ale vy ho stornujete až o 2 týdny později, kdy už je výše storno poplatku například 50 % z ceny zájezdu, nemůžete tento rozdíl po zaměstnavateli požadovat. Nepodnikli jste totiž kroky k minimalizaci škody.

Tip: Kdy může cestovní kancelář zdražit už zaplacený zájezd a požadovat doplatek

Co když máte dovolenou zaplacenou i s rodinou?

Další jednoduchý příklad – máte zaplacenou zmíněnou dovolenou do Řecka, a to i s manželkou. Protože však vy jet nemůžete, manželka bez vás jet nechce. Měla to být romantická dovolená ve dvou, nikoli dovolená jednotlivce.

Co v takové chvíli musí zaměstnavatel proplatit? Je to sporné. „U příkladu s cestovní kanceláří, kdy na smlouvě o zájezdu je uveden manžel i manželka (a podobně vynaložených nákladů na dovolenou), se domníváme, že zaměstnavatel je povinen uhradit celý stornopoplatek vzniklý hlavně zrušením nebo změnou obsahu zájezdu, např. přerezervováním na jinou osobu apod., nebude z něj zaměstnanci nahrazovat pouze polovinu ani jinou poměrnou část, ale celý,“ uvažuje Petr Uklein.

Pokud by ale šlo o případ, kdy zaměstnanec musí zpět z již nastoupené dovolené a manželka by se chtěla vrátit s ním, pravděpodobně by si manželka musela náklady na návrat domů hradit sama. 

Tip: Co s nevyčerpanou dovolenou, když končíte v zaměstnání?

 Co když jedete na vlastní pěst?

Dovolená přes cestovní kancelář je jen jednou z možností, jak jet na dovolenou. Řada z nás jezdí na dovolené bez cestovních kanceláří a zařizuje si vše sama. V takových případech by zaměstnavatel musel proplatit náklady, které jste si sami nezapříčinili a vznikly právě v důsledku zrušení dovolené. Opět by šlo zejména o stornopoplatky. 

A opět platí, že se na každý náklad musíme dívat optikou příčinné souvislosti. „Již rezervovaná ubytování se často dají zrušit, totéž platí o letenkách a dalších nákladech. Pokud jsou zaměstnanci za zrušení ubytování, letenek aj. účtovány stornopoplatky, pak je zaměstnavatel povinen je uhradit, neboť by nevznikly, kdyby zaměstnanec dovolenou čerpal,“ informuje Petr Uklein. 

Neznamená to tedy, že při zrušení dovolené ze strany zaměstnavatele mu jen předložíte účty k proplacení a o nic se nestaráte. Naopak. Musíte aktivně stornovat vše, co jde, a po zaměstnavateli požadovat rozdíl mezi zaplacenou a vrácenou částkou – stornopoplatek.

Pokud je stornopoplatek 100 %, například u letenek nízkonákladových společností, pak vám zaměstnavatel proplatí celou letenku. Pokud je ale stornopoplatek jen poměrná část z letenky, musíte letenku vystornovat, nechat si od letecké společnosti vyplatit částku poníženou o stornopoplatek a po zaměstnavateli požadovat uhrazení stornopoplatku

„Zaměstnanec samozřejmě tyto náklady současně musí být schopen prokázat, nejlépe písemným dokladem, což je i e-mail apod.,“ dodává Petr Uklein.

Tip: Jak by se měla určovat dovolená lidem pracujícím na dohody

A co permanentky, zaplacené vstupy, ubytování, speciální vybavení a absolvování kurzu?

Některé dovolené mohou být svým charakterem specifické. Například jste si plánovali dovolenou po vlastní ose a zaplatili jste si permanentky na místní veřejnou dopravu, přednostní vstupy na vybrané památky, ubytování, půjčení auta atd.

Nebo se chystáte na náročnou expedici, jejíž součástí bylo absolvování placeného kurzu přežití, nákup speciálního vybavení, očkování a příslušná víza. Tady opět platí, že u permanentek, vstupů, ubytování a půjčovného by zaměstnavatel měl být povinen uhradit stornopoplatky, případně plnou výši, pokud storno nebylo možné. 

V případě náročné expedice by se posuzovalo, zda bylo nutné tyto náklady vynaložit„Například – bylo pro danou expedici absolvování kurzu přežití podmínkou (účelné), či to byla pouze volba zaměstnance (ne vždy účelné)?“ rozlišuje Petr Uklein.

A takto by se posuzovaly i náklady na nákup vybavení, víza, očkování atd. U účelných nákladů zaměstnavatel proplácí výši stornopoplatků, u neúčelných nic.

Tip: Končíte v práci, ale zbývá vám dovolená. Co s tím? Jaké máte možnosti?

A co rodinná dovolená?

Problematická může být i situace, kdy například zaměstnanec, otec rodiny, zjistí, že mu byla zrušena dovolená, ale náklady tím nevzniknou jen jemu. Například plánoval jet do Chorvatska autem s manželkou a dětmi, ale manželka bez něj sama jet nechce. Necítí se na to, aby sama odřídila celou cestu, nebo nemá řidičský průkaz, případně se bojí být s dětmi sama v cizí zemi.

Tady bude opět záležet na tom, o jaké náklady jde. Například zaplacenou dálniční známku je možné považovat za účelně vynaložený náklad. Navíc ji nejde zrušit, a tak by ji zaměstnavatel byl povinen uhradit. Zaměstnanec ovšem musí prokázat, že známku pořídil právě pro účely této dovolené, např. prostřednictvím časového období, na které byla pořízena. 

„Pro povinnost zaměstnavatele uhradit náklady vzniklé i členům rodiny však v zákoně neexistuje vždy dostatečná opora. Ostatní členové rodiny zaměstnance nepojí obvykle s jeho zaměstnavatelem žádný právní vztah, jejich náklady tedy zaměstnavatel povinen hradit není, nicméně v některých případech i takové náklady lze po zaměstnavateli žádat, je třeba však přihlédnout k okolnostem případu,“ dodává Petr Uklein.

V takovém případě proto může nastat sporná situace, která v extrémním případě může skončit až u soudu, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem neshodnou.

Tip: 4 situace, které vám mohou narušit dovolenou, a jak se v nich zachovat

Kdy nemusí zaměstnavatel proplácet nic?

Existuje i případ, kdy vám zaměstnavatel sice zruší dovolenou, ale nemusí vám proplácet žádné vzniklé náklady

Výše uvedené příklady se vztahovaly k situacím, kdy zaměstnavatel změnil či zrušil zaměstnanci termín již určené dovolené, která zatím nebyla čerpána. Případně ho odvolal z dovolené, tedy z právě čerpané dovolené.

Existuje ale i situace, kdy zaměstnavatel zruší zaměstnanci dovolenou v naplánovaném termínu. K tomu dochází v případě, kdy zaměstnavatel určuje dobu čerpání dovolené podle písemného rozvrhu čerpání dovolené. Ten vydává zpravidla s předchozím souhlasem odborové organizace, pokud ji má. 

Ačkoli je to ale zaměstnavatel, kdo sestavuje plán dovolených, neznamená to, že zaměstnanec má automaticky nárok na dovolenou v naplánované době. Jde jen o určitý podklad k čerpání dovolené, není to schválená a určená dovolená. Pokud zaměstnavatel zruší či změní tento rozvrh, zaměstnanec po něm nemůže požadovat žádnou náhradu.

V takových případech se doporučuje požádat zaměstnavatele o schválení dovolené v daném termínu. Až schválení dovolené a její následné zrušení dává zaměstnanci právo požadovat po zaměstnavateli náhradu vynaložených nákladů.

Tip: Kdy už si vybírání staré nevyčerpané dovolené může zaměstnanec určit sám?

 
Štítky:

Autor článku

Veronika Doskočilová

Redaktorka Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: Spotřebitel