Korespondenční hlasování by se mělo týkat takových voleb, u kterých mají voliči možnost hlasovat také v zahraničí. Konkrétně se tedy jedná o volby do Poslanecké sněmovny, volbu prezidenta republiky a o volby do Evropského parlamentu.
Poprvé mohli Češi v zahraničí volit v roce 2002 poslance. V této době se také projevil právní nedostatek v chybějícím nároku na korespondenční hlasování.
Cílem návrhu je usnadnit občanům žijícím v zahraničí výkon volebního práva. V současné situaci musejí ti, kteří se chtějí voleb v zahraničí zúčastnit, hlasovat na zastupitelských úřadech. Na zastupitelském úřadu může hlasovat ten volič, který má bydliště v daném územním obvodu zastupitelského úřadu, nebo je k tomuto úřadu evidován k hlasování ve zvláštním volebním okrsku.
Hlasovat na zastupitelském úřadu může také volič s volebním průkazem vydaným obecním úřadem v ČR.
Cestovat na jednotlivé zastupitelské úřady je však pro mnoho voličů časově náročné, podle návrhu zejména v USA, Kanadě a Austrálii. Z toho důvodu řada voličů volá po možnosti zavedení tzv. korespondenčního hlasování.
Takové hlasování v současné době umožněno není, ačkoli se o této možnosti dlouho diskutuje. Veškeré návrhy podané do současné doby však byly zamítnuty.
„Navrhuje se zavést korespondenční hlasování ve volbách tak, aby ho mohli využívat voliči, kteří mají bydliště v zahraničí a u některého zastupitelského úřadu ČR jsou zapsáni k hlasování ve zvláštním volebním okrsku,“ stojí v návrhu zákona o správě voleb.
Zdroj: Depositphotos
Jak by měly korespondenční volby probíhat?
Korespondenční hlasování by se mělo vztahovat na ty volby, ve kterých může volič volit ze zahraničí a jejichž výčet uvádíme v úvodu článku. Hlasování by mělo probíhat tak, že volič, který požádá o tuto formu hlasování, dostane od zastupitelského úřadu doručovací obálku, úřední obálku, identifikační lístek a informace k hlasování.
Přímo hlasovací lístek si bude muset volič vytisknout sám z informačního systému. Ten následně vloží do úřední obálky. Tuto úřední obálku s hlasovacím lístkem uvnitř následně vloží do obálky doručovací. Do doručovací obálky vloží také identifikační lístek.
Doručovací obálku pak volič zašle na konkrétní zastupitelský úřad, kde bude mít obálky na starost zvláštní volební okrsková komise.
„Podle identifikačních lístků označí ve výpisu ze seznamu voličů, kdo hlasoval korespondenčně. Identifikační lístky odloží stranou a úřední obálky vhodí do volební schránky, aby se smísily s úředními obálkami z prezenčního hlasování. Poté se teprve otevře volební schránka a začne sčítání hlasů,“ uvádí průběh korespondenčních voleb návrh zákona.
Nová úprava voleb by měla zamezit diskriminaci voličů v zahraničí a navýšit celkový počet voličů.
Tip: Chcete se vzít tajně a beze svědků? Na úřadě vám to možná neodsvědčí
Kdy by měl být systém korespondenčních voleb spuštěn?
Dříve přijatý zákon o správě voleb má nabýt účinnosti až v roce 2026. Navrhovatelé však požadují, aby tato nová forma hlasování byla účinná již při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025.
Nová úprava by podle informací vyšla Ministerstvo zahraničních věcí na 10 až 15 milionů korun v jedněch volbách. Návrh zákona nyní projedná Poslanecká sněmovna.
Čtěte také:
V jakých českých městech zdraží svoz komunálního odpadu od 1. 1. 2024?
Roční dálniční známky v roce 2024 zdraží. Kdy je nakoupit, abyste ušetřili?
Češi se mají odnaučit házet PET láhve a plechovky do kontejnerů. Vybírat je budou sběrná místa