Bytová krize je v České republice už dlouholetý problém. Odborníci volají po rakouském modelu a kritizují proces a systém stavebního řízení. Aktuální vládě se podařilo prosadit zákon o podpoře bydlení. Jak by to měla od příštího roku vypadat?
Dozvíte se:
- Kolik se v Česku loni postavilo bytů
- V Rakousku bytovou krizi řeší družstevním bydlením
- V Česku by měl situaci vyřešit zákon o podpoře bydlení
- Zákon zavádí i tzv. bydlení s garancí
- Obce budou muset některé byty vyčlenit
- Problémem jsou i délky stavebního řízení
Kolik se v Česku loni postavilo bytů
Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2024 dokončeno 30 267 bytů, o rok dříve to bylo ještě téměř o osm tisíc víc. Mírně přibylo alespoň nově zahájených staveb, ale celkový počet zůstává hluboko pod nutným minimem. Situaci navíc zkomplikuje demografický vývoj – během příštích let totiž začnou hledat své první bydlení silné ročníky tzv. Generace Z, děti Husákových dětí.
Problém s bydlením ale není jen v České republice. Reflektují ho i evropská data. Podle Eurostatu se podíl lidí žijících v přeplněném bydlení v Česku zvyšuje – aktuálně dosahuje téměř 16 %. Po letech zlepšování je to varovný signál. Průměrné stáří bytového fondu se navíc blíží čtyřiceti letům a potřeba nového, úspornějšího a ekologičtějšího bydlení roste.
Čtěte také: Od července si řada rodičů může zvýšit rodičovskou o 2000 Kč. Co se ještě změní?
V Rakousku bytovou krizi řeší družstevním bydlením
Podle Igora Forbergera, jednatele pro obchod společnosti Xella pro Českou republiku a Slovensko, by možným řešením mohl být rakouský model. Rakušané se totiž rozhodli pro obnovení podpory družstevní výstavby a větší role obcí při zajištění nájemního bydlení. V Rakousku funguje dlouhodobě úspěšný model tzv. neziskových developerů – obvykle ve formě družstev nebo neziskových společností, které staví byty za přísně regulovaných podmínek a využívají státní dotace. Nájemné je stanoveno tak, aby pokrylo pouze skutečné náklady – bez zisku – a podléhá pravidlům o návratnosti investic zpět do další výstavby.
Často se také kombinuje výstavba dotovaných a komerčních bytů v rámci jednoho projektu, čímž dochází k částečnému křížovému financování. Díky tomu vzniká dlouhodobě stabilní a cenově dostupný bytový fond.
Čtěte také: Mladý může dostat víc než starší. Zajímavosti o výpočtu invalidního důchodu
V Česku by měl situaci vyřešit zákon o podpoře bydlení
Český zákon o podpoře bydlení má za cíl předcházet bytové nouzi. Podle nově schválené legislativy vznikne nejméně 115 kontaktních míst, která budou sloužit předně pro lidi v bytové nouzi.
Do bytové nouze přitom nespadají pouze osoby žijící na okraji společnosti v ubytovnách. Jsou to i lidé žijících v přelidněných bytech, zanedbaných a předražených nemovitostech a s nájemní smlouvou pouze na pár měsíců s tím, že aby si vůbec bydlení mohli dovolit, musejí pobírat sociální dávky.
Od 1. ledna 2026 povinně vzniknou kontaktní centra ve 115 obcích s rozšířenou působností, další obce se budou moci do systému dobrovolně přihlásit. Kontaktní místa budou mít za cíl bytové nouzi předcházet, ale také ji řešit. Místní odborníci by pak měli zájemcům poskytnout poradenství, propojení na sociální služby a i podporu v hledání dostupného bydlení.
"V současné době riziko ztráty bydlení ohrožuje 1,6 milionu lidí v ČR. Zákon o podpoře bydlení by mohl podle odhadu přinést do systému nižší tisíce bytů ročně. Je tedy zřejmé, že to není samospásné řešení, ale jen jeden střípek v mozaice. Zákon je tedy dobrý, ale je nutné přijmout celou řadu dalších opatření," doplňuje Ondřej Boreš ze společnosti Velux.
Čtěte také: Jaké příjmy musíte mít na průměrný důchod? A mohou na něj dosáhnout i předčasní důchodci?
Zákon zavádí i tzv. bydlení s garancí
Bydlení s garancí je v podstatě bydlení s ručením. To bude poskytnuto od obce soukromým pronajímatelům. Princip by měl spočívat v tom, že kontaktní místo prověří, zda zájemce o byt splňuje podmínky, jaké si určil pronajímatel, a zda je byt vůbec vhodný k nastěhování. Poskytovatel garance pak v případě uzavření nájemní smlouvy bude zaštiťovat servis spojený se správou bytu, platby nájemného, energie a služby spojené s užíváním a případně také řešení vzniklých škod. U některých domácností nebo jednotlivců navíc bude poskytována asistence sociálních pracovníků. Ti budou pomáhat s udržováním bytu nebo s placením nájmu.
Obce budou muset některé byty vyčlenit
V rámci zákona o podpoře bydlení má být dojít i k většímu rozmachu dříve oblíbeného bydlení obecního. Obce by měly vyčlenit část svých bytů do systému pro zvlášť zranitelné osoby. Následně by také měly získat příspěvek na realizaci podporovaného obecního bydlení k dalšímu rozvoji.
Čtěte také: Nepečující rodič se nemůže „vyvázat“ z kontaktu s dítětem, řekl Ústavní soud
Problémem jsou i délky stavebního řízení
Ondřej Boreš vidí jako jeden z hlavních problémů bytové krize nefunkční stavební řízení, které paralyzuje české stavebnictví. Upozorňuje, že jen podle dat Českého statistického úřadu stavební úřady v prvním čtvrtletí letošního roku udělily jen 4652 stavebních povolení, což je nejméně od roku 1999, od kdy dochází ke zveřejňování této statistiky.
„Udělení stavebního povolení trvá dlouho a neúměrně stavebníky zatěžuje. Bez nutných změn nelze čekat rychlé oživení celého stavebnictví, ani letos tak sektor nijak zásadně neporoste,“ vysvětluje Ondřej Boreš. Trh s nemovitostmi už přitom tolik nebrzdí ani hypoteční sazby, které banky pomalu začínají rozvolňovat.
Orientační hodnota stavebních povolení na změny již postavených staveb tak v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 26 procent, u nové výstavby naopak o 32 procent propadla.
"Zpackaná digitalizace stavebního řízení je jen jedním z problémů. Celý systém se také nepovedlo nijak zásadně zjednodušit napříč rezorty. Stále potřebujeme stohy papírů od různých institucí, navíc stavebníkům rostou další a další povinnosti. Jednou z nich je třeba povinný 'blower door test' - test vzduchotěsnosti budov - který bude nutné dělat pravděpodobně nejen u novostaveb, ale i u rekonstrukcí. To vše jsou viditelné překážky, které systém prodražují a prodlužují. A řada dalších je méně viditelných, ale se stejným efektem," uzavírá Ondřej Boreš.
Čtěte také: Hypotéka pod 4 %? Jako první se rozhodla nabídnout hypotéku s úrokovou sazbu 3,99 % MONETA