Pomáhá střídavá péče každému dítěti? Odborníci žádají změnu v rozhodování soudů

Dne 18. června 2025 se na půdě Poslanecké sněmovny konala konference, jejímž hlavním tématem byl opatrovnický systém ČR v současné praxi. Diskuze se zaměřovala hlavně na nedostatky v rozhodování soudů o střídavé péči a potřebné změně.

Mezi pozvané hosty z odborné veřejnosti patřili například Mgr. Markéta Chudáčková (advokátka), Mgr. Helena Petrová (psycholožka), Prof. Lenka Šulová (vývojová psycholožka), Mgr. Bc. Radan Šafařík (ředitel Odboru rovnosti žen a mužů z Úřadu vlády ČR) a další.

K uspořádání odborné diskuze vedla především petice, která upozorňuje na závažné nedostatky v rozhodování soudů o péči o nezletilé děti. Jejím cílem je chránit zájem dítěte a zabránit automatickému nařizování střídavé péče bez ohledu na věk či individuální potřeby dítěte.

Petice mimo jiné požaduje:

• Stanovení věkové hranice, pod níž by střídavá péče mohla být povolena pouze ve výjimečných případech,
• respekt k přirozeným potřebám dítěte, zejména ke kojení, které by nemělo být narušováno nuceným střídáním péče.

Soudy by měly respektovat věk dítěte a stanoviska lékařů i psychologů

Diskuzi otevřel MUDr. Tom Philipp, místopředseda Výboru pro zdravotnictví, který upozornil, že soudní praxe se někdy až příliš mechanicky opírá o střídavou péči jako výchozí model, aniž by dostatečně zohlednila individuální potřeby dítěte. Tato tendence však může jít proti základnímu principu rodinného práva – ochraně nejlepšího zájmu dítěte.

„Jestli je pro něj střídavá péče vhodná a doporučí to lékař, doporučí to psycholog, určitě to může být způsob, jak uspořádat ten život. Ale pokud vhodná není a je to dítě třeba do tří let nebo do dvou let, je například kojené, tak je potřeba zase naopak, aby ten soud jednoznačně respektoval doporučení odborníků, soudních znalců z oboru psychologie nebo z oboru dětského lékařství, uvedl v diskuzi MUDr. Tom Philipp, místopředseda Výboru pro zdravotnictví.

Tip: Nepečující rodič se nemůže „vyvázat“ z kontaktu s dítětem, řekl Ústavní soud

Střídavá péče v konfliktních vztazích dítěti škodí

Jedním z nejčastějších a nejpalčivějších bodů diskuze byly vysoce konfliktní rodičovské spory a jejich nebezpečné spojení se střídavou péčí. Z praxe advokátů i psychologů zaznívaly případy, kdy byla rovnoměrná péče nařízena i přesto, že jeden z rodičů vykazoval rysy psychického násilí, manipulace nebo měl vážné osobnostní poruchy.

„Pokud vystavíme dítě vysoce konfliktnímu rodiči na dostatečně dlouhou dobu, vychová pouze další konfliktní osobu nebo oběť. Nic jiného nelze,“ uvedla psycholožka Mgr. Helena Petrová.

Podle odborníků je střídavá péče nevhodná zejména u dětí do tří let nebo v případech, kdy mezi rodiči probíhá trvalý a destruktivní konflikt. I přesto soudy často přistupují k rozhodnutí o střídavé péči automaticky, což je podle odborníků zcela chybný přístup.

Tlak na dohodu není řešení

Další významné téma se týkalo soudní praxe, která sází na nátlak na rodičovskou dohodu, a to i v případech, kdy je mezi rodiči zjevný nerovný vztah nebo psychická manipulace.

Advokátka Kristýna Chudáčková v této souvislosti varovala: „Vynucená dohoda není dohoda. A rozhodně to není řešení konfliktu.“

Soudy místo rozhodování odkazují na judikáty a tlačí rodiče do dohody, čímž se podle právníků vytrácí spravedlnost a dochází k tzv. degeneraci spravedlnosti – tedy odmítnutí výkonu práva.

Nefunkční dvojrole OSPODu

Ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo na problematickou roli OSPODu, který je často pověřován jako kolizní opatrovník a současně má hájit práva dítěte jako veřejný ochránce. Tato dvojrole však vede k nejasnostem, nedůvěře a zmatku mezi účastníky řízení i soudy.

„Dvojrole OSPODů se v praxi příliš neosvědčuje. Je třeba tuto kompetenci rozdělit,“ uvedla náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Šárka Jelínková.

Tip: Péče o psa po rozchodu může být upravena soudně, potvrdil Ústavní soud

Soudy neumějí detekovat psychické násilí

Velmi kriticky zaznělo, že soudci, advokáti i OSPODy často nejsou připraveni rozeznat psychické násilí, manipulaci nebo destruktivní vzorce chování u rodičů. Podle advokátky Kristýny Chudáčkové soudy mnohdy neumožní účastníkům popsat vznik konfliktu, zpochybňují význam konkrétních skutkových okolností a místo řádného dokazování se spokojí s odkazem na judikaturu. Výsledkem je rozhodování „podle šablony“, které neodráží realitu konkrétního případu a nezohledňuje skutečné riziko pro dítě.

Potřebné změny v systému

Odborníci i zástupci státní správy se shodli na několika klíčových změnách:

• Střídavá péče nesmí být výchozí model, ale jedna z možností.
• Soudní systém potřebuje specializaci a metodiky pro práci s vysoce konfliktními spory.
• Je třeba oddělit role OSPODu a kolizního opatrovníka.
• Soudci se musí naučit rozpoznávat psychické násilí a osobnostní poruchy.
• Dětský ombudsman by měl hrát významnou roli v ochraně práv dítěte.

Na závěr diskuze padla silná slova o tom, že dítě nesmí být předmětem právního boje, ale subjektem se svými potřebami a právem na bezpečí.

Vývojová psycholožka Lenka Šulová shrnula postoj odborníků k rozhodování o dětech v ranném věku: „Střídavá péče v raném věku není vhodná. Dítě potřebuje stabilní a předvídatelné prostředí, jinak může dojít k narušení jeho vývoje.“

Čtěte také:

Zpětné doplacení výživného by mělo být standardem, i když rodič nepožádá o zvýšení ihned

 Právo na výchovné má i ten, kdo zvládl péči bez ztráty příjmu, řekl soud