Kdy platí státní pojištěnci nižší zdravotní pojištění?

Zdravotní pojištění je povinnou daní, pouze ze státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Pro účely placení zdravotního pojištění jsou státními pojištěnci občané uvedeni v § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. Jedná se např. o nezaopatřené děti, poživatele důchodu z důchodového pojištění, předdůchodce, příjemce rodičovského příspěvku, občany v evidenci na úřadu práce.

Dozvíte se:

• Výdělek státních pojištěnců
• Minimální vyměřovací základ ze zaměstnání
• Minimální vyměřovací základ z podnikání

Výdělek státních pojištěnců

V praxi má hodně státních pojištěnců i vlastní příjem ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti, zejména např. starobní důchodci a studenti. Zařazení kdo kategorie státních pojištěnců automaticky nepřináší osvobození od platby zdravotního pojištění z aktivního příjmu, nemusí však být dodržen minimální vyměřovací základ. To je při nižších příjmech, které právě státní pojištěnci často mají, velmi důležité.

Čtěte také: Už 12 let se muž domáhá příspěvku na péči. Případ stále nemá jasný konec

Minimální vyměřovací základ ze zaměstnání

Zdravotní pojištění ze zaměstnání zakládající účast na pojištění musí být vždy odvedeno alespoň z minimální mzdy, v roce 2025 tedy z částky 20 800 Kč. Zaměstnavatelé přitom platí na zdravotním pojištění vždy klasických 9 % z hrubé mzdy zaměstnance a dopočet do minima jde na vrub zaměstnance.

Jestliže má tedy zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek nebo některou z pracovních dohod hrubou měsíční mzdu nižší než 20 800 Kč a není současně státním pojištěncem, tak je mu sraženo na zdravotním pojištění rozdíl mezi částkou 2 808 Kč a částkou zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem. Efektivní sazba zdravotního pojištění je v takovém případě vyšší než klasických 4,5 %.

Výjimkou pro výpočet zdravotního pojištění je zaměstnání na některou z pracovních dohod do limitu, kdy se zdravotní pojištění vůbec neplatí. U dohody o provedení práce je to v letošním roce 11 499 Kč a méně a u dohody o pracovní činnosti 4 499 Kč a méně.

Čtěte také: Berete průměrnou mzdu, kdy dosáhnete na průměrný důchod?

Praktický příklad – zkrácený úvazek s nižší mzdou

Pan Lukáš je v důchodu a pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 18 800 Kč. Pan Karel je v předdůchodovém věku, není státním pojištěncem, a rovněž pracuje pouze na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 18 800 Kč. V přiložené tabulce máme vypočteno zdravotní pojištění placeno oběma pány v roce 2025.

Z tabulky názorně vidíme, že pan Lukáš zaplatí na zdravotním pojištění méně o 270 Kč než pan Karel. Důvodem je skutečnost, že je pan Lukáš současně státním pojištěncem a nevztahuje se na něj minimální vyměřovací základ.

Čtěte také: Minimální mzda v roce 2026: dle MPSV předběžně 22 600 Kč

Minimální vyměřovací základ z podnikání

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění vypočítává z vyměřovacího základu, přičemž skutečným vyměřovacím základem je polovina daňového základu. Pokud je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se zdravotní pojištění vypočítává z minimálního vyměřovacího základu. I při minimálním zisku nebo ztrátě tak musí být při výkonu hlavní činnosti placeno alespoň minimální zdravotní pojištění. OSVČ účastny v dobrovolném měsíčním daňovém paušálu hradí v prvním pásmu rovněž zdravotní pojištění na úrovni minimální zálohy.

Podnikající státní pojištěnci však vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a zdravotní pojištění vypočítávají vždy ze skutečného vyměřovacího základu, nemusí dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ vykonávající hlavní činnost.

Praktický příklad

Podnikatelka Kateřina bude mít za rok 2025 hrubý zisk, tj. příjem ponížený o související výdaje pouze 220 000 Kč. Paní Kateřina vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a proto se na ni vztahuje minimální vyměřovací základ, který za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti během roku 2025 činí 23 278,50 Kč. Paní Marta je v řádném starobním důchodu a z podnikání bude mít za rok 2025 rovněž hrubý zisk 220 000 Kč. V tabulce níže si vypočítáme roční zdravotní pojištění obou podnikatelek.

Paní Marta zaplatí při stejném zisku na zdravotním pojištění méně o 22 862 Kč (37 712 Kč – 14 850 Kč) než paní Kateřina, protože je současně i státním pojištěncem.

Čtěte také: 10 rozdílů mezi zdravotním a sociálním pojištěním: u kterých se můžete splést?