Rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance, kterou obdrží na svůj bankovní účet, jsou daně ze mzdy. V Česku zde konkrétně řadíme sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnancem, sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a daň z příjmu. Porovnáním celkových daní ze mzdy vůči mzdovým nákladům zaměstnavatele získáme následně celkové zdanění práce.
- Mzdové náklady zaměstnavatele versus čistá mzda
- Zdanění práce u podprůměrné mzdy
- Zdanění práce u nadprůměrné mzdy
- Jak se liší zdanění práce?
Mzdové náklady zaměstnavatele versus čistá mzda
Zaměstnavatelé v Česku platí za zaměstnance na sociálním pojištění 24,8 % a na zdravotním pojištění 9 %. Můžeme tedy říci, že mzdové náklady zaměstnavatele získáme, když hrubou mzdu vynásobíme 1,338. Z hrubé mzdy odvádí zaměstnanci 7,1 % na sociálním pojištění, 4,5 % na zdravotním pojištění a 15 % na dani z příjmu. Vyšší 23% sazbě daně z příjmu podléhají až velmi vysoké hrubé mzdy. Vypočtenou daň z příjmu následně snižuje sleva na poplatníka, na kterou mají nárok všichni zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani.
Tip: Jak zvýší čistou mzdu sleva na pojistném pro pracující důchodce? Vypočítejte si to
Praktický výpočet
V tabulce máme vypočteno zdanění práce v Česku u nadprůměrné mzdy a podprůměrné mzdy. Podle databáze OECD činila průměrná měsíční mzda v roce 2024 po zaokrouhlení na stokoruny 45 800 Kč. V tabulce níže si vypočteme celkové zdanění práce u podprůměrné mzdy (ve výši 67 % průměrné mzdy) a nadprůměrné mzdy (ve výši 167 % průměrné mzdy). Podprůměrnou i nadprůměrnou mzdu zaokrouhlujeme na stokoruny.
|
Položka |
Podprůměrná mzda |
Nadprůměrná mzda |
|
Hrubá mzda |
30 700 Kč |
76 500 Kč |
|
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem |
7 614 Kč |
18 972 Kč |
|
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem |
2 763 Kč |
6 885 Kč |
|
Mzdové náklady |
41 077 Kč |
102 357 Kč |
|
Sociální pojištění placené zaměstnancem |
2 180 Kč |
5 432 Kč |
|
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem |
1 382 Kč |
3 443 Kč |
|
Daň z příjmu |
2 035 Kč |
8 905 Kč |
|
Čistá mzda |
25 103 Kč |
58 720 Kč |
|
Daně ze mzdy |
15 974 Kč |
43 637 Kč |
|
Zdanění práce |
38,9 % |
42,6 % |
Zdroj: vlastní výpočet autora
V Česku je zdanění práce u podprůměrné mzdy 39,8 % a nadprůměrné mzdy 42,6 %. Zdanění práce se liší pouze o 3,7 %. Důvodem nízkého rozdílu ve zdanění práce je existence stejných sazeb u povinného pojistného a stejné sazby daně z příjmu. Vyšší 23% sazbě daně z příjmu totiž podléhá až hrubá měsíční mzda nad trojnásobek průměrné mzdy. V roce 2024 to bylo nad 131 901 Kč měsíčně. Ve většině členských zemích OECD je výrazně více progresivní zdanění práce než v Česku.
Zdanění práce u podprůměrné mzdy
U podprůměrné mzdy ve výši 67 % průměrné mzdy je zdanění práce z členských zemí OECD nejnižší v Chile (7,0 %), na Novém Zélandu (15,3 %), v Izraeli (17,2 %), v Mexiku (19,2 %), ve Švýcarsku (20,0 %), v Koreji (21,7 %), v Austrálii (25,3 %), ve Velké Británii (25,3 %), v Irsku (26,3 %), v Nizozemí (26,9 %), na Islandu (27,3 %) a v USA (27,6 %). Nejvyšší zdanění práce je naopak v Belgii (45,8 %), v Německu (43,9 %), v Rakousku (42,5 %), ve Slovinsku (41,7 %), v Maďarsku (41,2 %), ve Francii (41,1 %), na Slovensku (40,4 %), ve Švédsku (39,1 %), v Česku (38,9 %), v Lotyšsku (38,4 %), v Itálii (38,1 %), ve Španělsku (37,2 %) a v Portugalsku (36,1 %).
Mzdová kalkulačka 2025
Zdanění práce u nadprůměrné mzdy
U nadprůměrné mzdy ve výši 167 % průměrné mzdy je zdanění práce z členských zemí OECD nejnižší v Chile (8,4 %), v Mexiku (23,9 %), na Novém Zélandu (25,7 %), ve Švýcarsku (27,4 %), v Koreji (27,9 %), v Kostarice (30,9 %), v Izraeli (34,0 %), v Austrálii (34,4 %), v USA (34,4 %), v Kanadě (35,2 %), v Japonsku (35,7 %) a na Islandu (36,6 %). Nejvyšší zdanění je naopak v Belgii (58,7 %), ve Francii (54,2 %), v Itálii (54,0 %), ve Švédsku (49,4 %), v Německu (49,1 %), v Rakousku (49,0 %), ve Finsku (48,5 %), ve Slovinsku (47,5 %), v Lucembursku (46,6 %), v Portugalsku (45,2 %), ve Španělsku (45,1 %), v Řecku (44,8 %), v Česku (42,6 %) a v Estonsku (41,2 %).
Tip: Minimální mzda bude v roce 2026 nižší, než se původně předpokládalo
Jak se liší zdanění práce?
Nejvíce se zdanění práce u nadprůměrné mzdy a podprůměrné mzdy z členských zemí OECD liší v Irsku (o 17,3 %), v Izraeli (o 16,8 %), v Itálii (o 15,9 %), v Nizozemí (o 14,3 %), v Lucembursku (o 14,1 %), ve Finsku (o 13,3 %), ve Francii (o 13,1 %), v Belgii (o 12,9 %), ve Velké Británii (o 12,1 %), v Norsku (o 11,0 %), na Novém Zélandu (o 10,4 %), ve Švédsku (o 10,3 %), v Řecku (o 9,6 %) a na Islandu (o 9,3 %). Česko patří spolu s Maďarskem, Kostarikou, Chile, Slovenskem, Mexikem, Lotyšskem a Polskem mezi členské země OECD, kde je rozdíl v míře zdanění práce u nadprůměrné a podprůměrné mzdy nižší než 5 %.
Pramen: OECD – „Taxing Wages 2025“



Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
