OECD: Jak se liší zdanění práce dle výše mzdy?

19.09.2025 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Shutterstock

Česko patří mezi členské země OECD, kde se celkové zdanění práce u nadprůměrné mzdy a podprůměrné mzdy příliš neliší. Proč tomu tak je? Ve kterých zemích se zdanění práce v závislosti na výši mzdy liší nejvíce?

sluchatka

Poslechněte si článek v audio verzi

00:00 / 00:00

Tento článek pro vás načetl robotický hlas. Jestliže v něm najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět.

Rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance, kterou obdrží na svůj bankovní účet, jsou daně ze mzdy. V Česku zde konkrétně řadíme sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnancem, sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a daň z příjmu. Porovnáním celkových daní ze mzdy vůči mzdovým nákladům zaměstnavatele získáme následně celkové zdanění práce.

Mzdové náklady zaměstnavatele versus čistá mzda

Zaměstnavatelé v Česku platí za zaměstnance na sociálním pojištění 24,8 % a na zdravotním pojištění 9 %. Můžeme tedy říci, že mzdové náklady zaměstnavatele získáme, když hrubou mzdu vynásobíme 1,338. Z hrubé mzdy odvádí zaměstnanci 7,1 % na sociálním pojištění, 4,5 % na zdravotním pojištění a 15 % na dani z příjmu. Vyšší 23% sazbě daně z příjmu podléhají až velmi vysoké hrubé mzdy. Vypočtenou daň z příjmu následně snižuje sleva na poplatníka, na kterou mají nárok všichni zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani.

Tip: Jak zvýší čistou mzdu sleva na pojistném pro pracující důchodce? Vypočítejte si to

Praktický výpočet

V tabulce máme vypočteno zdanění práce v Česku u nadprůměrné mzdy a podprůměrné mzdy. Podle databáze OECD činila průměrná měsíční mzda v roce 2024 po zaokrouhlení na stokoruny 45 800 Kč. V tabulce níže si vypočteme celkové zdanění práce u podprůměrné mzdy (ve výši 67 % průměrné mzdy) a nadprůměrné mzdy (ve výši 167 % průměrné mzdy). Podprůměrnou i nadprůměrnou mzdu zaokrouhlujeme na stokoruny.

Položka

Podprůměrná mzda

Nadprůměrná mzda

Hrubá mzda

30 700 Kč

76 500 Kč

Sociální pojištění placené zaměstnavatelem

7 614 Kč

18 972 Kč

Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem

2 763 Kč

6 885 Kč

Mzdové náklady

41 077 Kč

102 357 Kč

Sociální pojištění placené zaměstnancem

2 180 Kč

5 432 Kč

Zdravotní pojištění placené zaměstnancem

1 382 Kč

3 443 Kč

Daň z příjmu

2 035 Kč

8 905 Kč

Čistá mzda

25 103 Kč

58 720 Kč

Daně ze mzdy

15 974 Kč

43 637 Kč

Zdanění práce

38,9 %

42,6 %

Zdroj: vlastní výpočet autora

V Česku je zdanění práce u podprůměrné mzdy 39,8 % a nadprůměrné mzdy 42,6 %. Zdanění práce se liší pouze o 3,7 %. Důvodem nízkého rozdílu ve zdanění práce je existence stejných sazeb u povinného pojistného a stejné sazby daně z příjmu. Vyšší 23% sazbě daně z příjmu totiž podléhá až hrubá měsíční mzda nad trojnásobek průměrné mzdy. V roce 2024 to bylo nad 131 901 Kč měsíčně. Ve většině členských zemích OECD je výrazně více progresivní zdanění práce než v Česku.

Zdanění práce u podprůměrné mzdy

U podprůměrné mzdy ve výši 67 % průměrné mzdy je zdanění práce z členských zemí OECD nejnižší v Chile (7,0 %), na Novém Zélandu (15,3 %), v Izraeli (17,2 %), v Mexiku (19,2 %), ve Švýcarsku (20,0 %), v Koreji (21,7 %), v Austrálii (25,3 %), ve Velké Británii (25,3 %), v Irsku (26,3 %), v Nizozemí (26,9 %), na Islandu (27,3 %) a v USA (27,6 %). Nejvyšší zdanění práce je naopak v Belgii (45,8 %), v Německu (43,9 %), v Rakousku (42,5 %), ve Slovinsku (41,7 %), v Maďarsku (41,2 %), ve Francii (41,1 %), na Slovensku (40,4 %), ve Švédsku (39,1 %), v Česku (38,9 %), v Lotyšsku (38,4 %), v Itálii (38,1 %), ve Španělsku (37,2 %) a v Portugalsku (36,1 %).

Mzdová kalkulačka 2025

 

Zdanění práce u nadprůměrné mzdy

U nadprůměrné mzdy ve výši 167 % průměrné mzdy je zdanění práce z členských zemí OECD nejnižší v Chile (8,4 %), v Mexiku (23,9 %), na Novém Zélandu (25,7 %), ve Švýcarsku (27,4 %), v Koreji (27,9 %), v Kostarice (30,9 %), v Izraeli (34,0 %), v Austrálii (34,4 %), v USA (34,4 %), v Kanadě (35,2 %), v Japonsku (35,7 %) a na Islandu (36,6 %). Nejvyšší zdanění je naopak v Belgii (58,7 %), ve Francii (54,2 %), v Itálii (54,0 %), ve Švédsku (49,4 %), v Německu (49,1 %), v Rakousku (49,0 %), ve Finsku (48,5 %), ve Slovinsku (47,5 %), v Lucembursku (46,6 %), v Portugalsku (45,2 %), ve Španělsku (45,1 %), v Řecku (44,8 %), v Česku (42,6 %) a v Estonsku (41,2 %).

Tip: Minimální mzda bude v roce 2026 nižší, než se původně předpokládalo

Jak se liší zdanění práce?

Nejvíce se zdanění práce u nadprůměrné mzdy a podprůměrné mzdy z členských zemí OECD liší v Irsku (o 17,3 %), v Izraeli (o 16,8 %), v Itálii (o 15,9 %), v Nizozemí (o 14,3 %), v Lucembursku (o 14,1 %), ve Finsku (o 13,3 %), ve Francii (o 13,1 %), v Belgii (o 12,9 %), ve Velké Británii (o 12,1 %), v Norsku (o 11,0 %), na Novém Zélandu (o 10,4 %), ve Švédsku (o 10,3 %), v Řecku (o 9,6 %) a na Islandu (o 9,3 %). Česko patří spolu s Maďarskem, Kostarikou, Chile, Slovenskem, Mexikem, Lotyšskem a Polskem mezi členské země OECD, kde je rozdíl v míře zdanění práce u nadprůměrné a podprůměrné mzdy nižší než 5 %.

Pramen: OECD – „Taxing Wages 2025“

 

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU