Střet o (ne)závislost ČNB

Na úvod kauzy, která již několik týdnů jitří vnitropolitickou scénu, připomeňme, že jakákoliv politická moc se odvíjí především od finanční "moci". Střety politiků a bankéřů nejsou proto ničím jiným než soupeřením o faktickou moc ve státě. Politici mají sice navrch takzvaně "politicky", ale nemají obvykle peníze. S bankéři je to samozřejmě obráceně, pomineme-li ovšem výjimku nad výjimky - guvernéra ČNB Josefa Tošovského. V jistém okamžiku měl

Proto není pochyb o tom, že střet o (ne)závislost centrální banky je mnohem víc než pouhým "tříbením" názorů na legislativní postavení této instituce v blízké i vzdálenější budoucnosti. Je to střet o osobu guvernéra, o to, zda za dva tři roky zasedne z titulu své funkce do křesla ve frankfurtském sídle Evropské centrální banky, anebo na Pražském hradě.

Bouře ve sklenici vody

Z přemíry nejrůznějších názorů na danou problematiku se nejdříve zastavme u náměstka ministra financí Jana Mládka. Podle jeho názoru je zapotřebí strukturovat problém ČNB do tří oblastí: nejdůležitější by měl být bankovní dohled, poté měnová politika a vnitřní hospodaření. Bankovní dohled je totiž činnost, která neskončí ani vstupem České republiky do EMU, jenž se plánuje v r

Předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vlastimil Tlustý je přesvědčen, že Česká národní banka má rozsáhlé kompetence, které nejsou doprovázeny přiměřenou odpovědností. Podle jeho názoru "je to orgán, který sám sobě stanovuje řadu věcí, stanovuje si sám rozpočet, stanovuje sám platy svých zaměstnanců a nikomu se vlas

Jak dále zdůrazňuje V. Tlustý, "Česká národní banka je kromě své nezávislosti plně nekontrolovatelná ve věcech, které by měly podléhat kontrole ostatních ústavních institucí. To je hlavní prostor, který by měla využít novela zákona o ČNB". Na margo změn v ústavě, které už leží v Senátu, soudí, že jejich osud závisí na mnoha věcech. Složení bankovní rady v nich prý

Navrhovaná řešení

Novela ústavy, kterou už propustila sněmovna do Senátu, odnímá prezidentovi výlučné právo navrhovat a jmenovat členy Bankovní rady ČNB. Do budoucna by měl jmenovat jen její třetinu. Další dvě třetiny členů bude jmenovat na návrh sněmovny a senátu.

V ČR je centrální banka postavena na modelu Bundesbanky, kdy v jejím čele stojí kolektivní orgán mající kromě měnové politiky na starost i bankovní dohled, platební styk apod. V tomto případě je třeba, aby v bankovní radě seděli odborníci na jednotlivé oblasti. Pokud však budou tito lidé jmenováni po třetinách, část odborné veřejnosti se domnívá, že akceschopnost bankovní rady bude ohrožena. Navíc návrhy budou podávat přímo politické instituce. A ty vždy bu

Zásadním problémem je, že se návrh nevyjadřuje k přechodným ustanovením, například zdali bude muset stávající bankovní rada ukončit svou činnost, aby se nový systém mohl rozjet. Takový postup by byl podle jeho názoru protiústavní, neboť současní členové jsou prezidentem jmenováni na určité období. Svým způsobem není pochyb o tom, že mezinárodní finanční trhy by to int

Základní charakteristiky volby členů bankovní rady centrální banky ve vybraných zemích

FED (centrální banka USA) - bankovní rada má 7 členů, které nominuje prezident; členové podléhají schválení Senátem, přičemž maximální doba setrvání ve funkci je 14 let; každé dva roky jsou však členové "opakovaně" voleni (potvrzováni) do funkce. ECB (Evropská centrální banka) - počet členů bankovní rady (Governing Council - výkonný výbor) je 6 + guvernéři centrálních bank členských z

V

Francie - měnová rada má 6 členů, z toho jeden zastává funkci guvernéra, dva posty místoguvernérů; částečná výměna probíhá každé tři roky, přičemž volbu provádí rovným dílem prezidenti Senátu, lŐAssemblée nationale (Národní rada - neoficiální překlad) a Conseil économique et social (Ekonomická a sociální rada) Německo - členy bankovní rady - prezidenta, viceprezidenta a maximálně 6 dalších členů nominuje spolkový kabinet, který je jmenován prezidentem; funkční

Zdroj: Banky a Finance 4/2000