Na příčiny problémů panují rozdílné názory

15.06.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Většina politiků se shoduje, že stát by měl nějakou formou IPB pomoci

Většina politiků se shoduje, že stát by měl nějakou formou IPB pomoci. Podstatně se však liší pohledy na příčiny jejích problémů. Na rozdíl od liberálů je levice spatřuje ve způsobu privatizace a viní předchozí pravicové kabinety. Samotná pravice přitom není jednotná. ODS například pokládá za hlavní důvod těžkostí zbytečné přibrzdění ekonomiky, US naopak připomíná ztrátu státní majority už v roce 1993. Unionisté rovněž na rozdíl od svých čtyřkoaličních par

tnerů lidovců příliš nedůvěřují státní intervenci. "Pokud dnes vyvstává problém řešit dopady špatných úvěrů, tak to znamená, že smlouvy a dohody o privatizaci IPB nebyly zcela v pořádku," reaguje poslanec ČSSD Michal Kraus. Připustil, že angažmá státu v případě soukromého subjektu může být precedentem, na druhé straně však problémy vznikaly už v době, kdy v bance stát držel většinu. Řešení se podle něj nabízí celá řada. Od kapitálového vstupu státu do IPB přes převedení špatných úvěrů na Konsolidační banku až po vykoupení za hodnotu akcií. Přitom je prý nutné stanovit takový limit, který jednou provždy znemožní zpochybňování činnosti IPB argumentem, že se zadlužila ještě v době, kdy ji vlastnil stát.

Podle Ivana Pilipa (US) byl klíčovým okamžikem pro privatizaci IPB už rok 1993. "Tehdy se stát nepodílel na navyšování základního jmění banky a ztratil v ní většinu. Vláda pak již neměla v rukou kontrolní balík a manévrovací možnosti byly podstatně zúžené," soudí. Dodal, že Nomura byla jediným vážným zájemcem a

v dané době, pokud by stát nezvolil razantní zásah proti bance, nebylo mnoho alternativ. Významnou pomoc státu soukromé bance pokládá za krajní řešení. Pokud k takovému kroku dojde, půjde údajně o fatální hospodářské i politické rozhodnutí. Předseda KDU-ČSL Jan Kasal sice také tvrdí, že v době podpisu dohody nezbývalo už nic jiného než banku privatizovat, neodmítá však sanaci z veřejných prostředků: "Vždy jsme měli výhrady ke způsobu prodeje IPB, ale seděli jsme v tehdejších vládách a i když naši ministři hlasovali jinak, cítíme nyní odpovědnost. Stát nemůže plně vycouvat od pomoci jednomu z největších peněžních ústavů. Pokud se vláda rozhodne k nějaké ingerenci, s největší pravděpodobností může počítat s tím, že to sněmovna bude respektovat."

Komunisté jsou

přesvědčeni, že u celé privatizace byla zvolena špatná metoda. "Nyní by snad bylo vhodné banku zestátnit a později rozhodnout, zda znovu hledat strategického partnera, nebo ji například spojit s Konsolidační bankou či jiným finančním ústavem. Diskuse o požadavcích na veřejné rozpočty by měla brát v úvahu, jaký vliv IPB má na celý sektor ekonomiky, a že škody spojené se znehodnocením vkladů drobných střadatelů i podniků by mohly jít do desítek miliard korun. S tím by také měla souviset důkladná kontrola, kdo takový stav způsobil, a případné vyvození osobní trestní odpovědnosti včetně členů bývalých vlád," prohlásil poslanec Svatomír Recman.

Zdroj: HN z 15. 06. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka