Pórobeton pro rychlou a efektivní stavbu

I když z pórobetonu stavíme domy kratší dobu než z pálených cihel a dříve jsme tuto surovinu známou jako plynosilikát využívali spíše jako nenosný izolační materiál, dnes patří ke komplexním stavebním systémům, který zahrnuje obvodové a vnitřní nosné i nenosné stěny, stropy, střešní konstrukce, schodišťové stupně, okenní a dveřní překlady.

Bílé pórobetonové tvarovky se vyrábějí z přírodních surovin, jako je křemičitý písek, cement, vápenec a voda. V šedé variantě nahrazuje křemičitý písek elektrárenský popílek. Moderní tvarovky se vyrábějí z takzvaného fluidního popílku, získávaného při spalování uhlí při relativně nízké teplotě v odsířených elektrárnách, který splňuje nejpřísnější ekologické normy. Výroba pórobetonu je proti obvyklým stavebním materiálům podstatně méně energeticky náročná a velice efektivní - z 1 m3 surovin se vyrobí 5 m3 finálního produktu. Díky nízké objemové hmotnosti se navíc snižují náklady na dopravu, materiál je plně recyklovatelný, takže ani životní prostředí nedojde újmy.

Technické vlastnosti jsou důležité
Mezi nejdůležitější technické vlastnosti materiálů, podle nichž lze posuzovat vhodnost pro použití při stavbě obvodové konstrukce rodinného domu, patří kromě schopnosti akumulace tepla také tepelný odpor a difuzní propustnost pro vodní páru.
Pórobetonová tvárnice má v celém profilu stejnorodou jednolitou hmotu, z toho vyplývají ve všech směrech stejné vlastnosti - pevnost, tepelně izolační a akustické vlastnosti a konstantní protipožární odolnost, čímž se zásadně liší od většiny stavebních materiálů. Lze ji jednoduše dělit a vytvářet i nepravoúhlé půdorysy.
Systém pórobetonových bloků je navržen tak, aby obvodová zeď tloušťky 375 mm postavená jednoduchou technikou jednovrstvého přesného zdění s plnoplošně maltovanou ložnou spárou tloušťky od jednoho do tří milimetrů a při oboustranném omítnutí dosáhla hodnoty tepelného odporu, která plně vyhoví současné normě a přiblíží se její doporučené hodnotě R = 3,83 m2KW-1. Zdivo z tvarovky z fluidního popílku o tloušťce 400 mm pak dosahuje hodnoty R = 3,17 m2KW-1. Objekty realizované z tohoto materiálu proto není nutno dodatečně izolovat.

Zdi musí dýchat
O difúzně propustném zdivu se říká, že dýchá. To znamená, že mikropóry a mikrokapilárami zdiva relativně snadno procházejí molekuly vodní páry a vzduchu (jde o děj, kdy se přenáší pomalu malé množství látky a nelze jej využít například pro větrání), a tak vyrovnává změny vlhkosti při běžném provozu jako je koupání nebo praní. Do difuzně propustného zdiva proto může vodní pára nejen snadno vstupovat, ale stejně snadno může také vystupovat. To má význam tehdy, když zdivo z jakéhokoliv důvodu zvlhne. Pokud je difuzně propustné, je naděje, že rychle vyschne. Pórobeton je ve srovnání s betonem, hutnou keramikou nebo kamenem díky jeho vysoce porézní struktuře dobře porézní a díky tomu výborně tepelně izoluje. Jestliže je ale zdivo tepelně izolováno z vnější strany pěnovým plastem, jehož difuzní propustnost může být až desetkrát menší, může vlhkost do zdiva snadno zevnitř vstupovat, ale špatně vystupuje ven a v mrazivém počasí v konstrukci kondenzuje. Jejímu odpařování pak dlouho potom, co se oteplí, brání vnější plastový plášť.

Ochrání před horkem i zimou
Pro vysvětlení významu schopnosti tepelné akumulace zdiva si představme zimní mrazivé období. Má-li vychladlá obvodová konstrukce vysokou akumulační schopnost a zároveň rychle přijímá teplo (má tedy vysoký součinitel tepelné vodivosti), pak dlouho potrvá, než se po spuštění otopné soustavy prohřeje. Do té doby cítíme namísto pohody nepříjemný chlad sálající ze stěn. Naopak v lehké montované stavbě, u níž je obvodová konstrukce tvořena hlavně izolantem s extrémně nízkou akumulační schopností a nízkou tepelnou vodivostí, ucítíme chlad krátce poté, když vypne topení, nebo se venku prudce ochladí. Pórobeton má dostatečnou akumulační schopnost, aby překlenul venkovní teplotní výkyvy bez nutnosti reakce otopné soustavy, překlene i krátkodobé výpadky topení nebo intenzivní vyvětrání. Zároveň má dostatečně nízkou tepelnou vodivost na to, aby se krátce po spuštění otopné soustavy prohřály pouze povrchové vrstvy zdiva, nikoli celý jeho objem, a v obydlí se rychle rozhostilo příjemné teplo, které sálá i z ohřátých zdí. Při konstantním výkonu vytápění a zimním rozdílu nočních a denních teplot až kolem 20 °C se vnitřní výkyvy povrchové teploty na zdi pohybují kolem 0,8 °C, zatímco u lehké konstrukce, jež je tvořena převážně izolantem, to je výkyv přes 6 °C, což už je pro pocit pohody velmi nepříjemný rozdíl.
Masivní pórobetonové tvárnice poskytují zvukovou izolaci odpovídající normám, podle mezinárodních technických norem patří pórobeton mezi materiály nehořlavé (požární odolnost stupně A), takže se používá i při stavbě protipožárních stěn. Pórobeton chrání před zimou, stejně i před horkem. Pohlcuje a uvolňuje vlhkost vzduchu, vyrovnává tím provozní vlhkostní změny v místnosti a taktéž umožňuje vodním parám postupný přestup obvodovou zdí. Pórobeton patří mezi takzvané teplé materiály - při přímém dotyku má velmi malou odnímatelnost tepla, proto je příjemný podobně jako dřevo.

Kvalitní práce podtrhne kvalitní materiál
Objemová hmotnost tvárnice se pohybuje mezi 550 a 850 kg/m3. Nízká hmotnost tvárnice a vysoká pevnost umožňují budování všech druhů běžných objektů, výrazně snižují namáhavost práce a zvyšují její produktivitu. Systém spojování styčné spáry na pero a drážku bez maltování a praktické úchopové kapsy výrazně zjednodušují a zrychlují osazování tvárnic.
Pórobetonové tvarovky jsou expedovány při třicetiprocentní vlhkosti, která se po zpracování usazuje na 6-9 %. Vzhledem k tomu, že pórobeton obsahuje systém makro- a mikropórů, zdivo reaguje na relativní vlhkost vzduchu. Tvarovky musí být až do okamžiku zabudování chráněny proti dešti a pokud je to možné, je vhodné nechat hrubou stavbu před aplikací omítek vymrznout; jinak se omítá nejdříve osm týdnů po zabudování. Výrobci důrazně doporučují používat pouze zdicí malty a suché omítkové směsi dodávané jako součást stavebního systému, protože obsahují speciální přísady, které zaručují, že stavebně fyzikální vlastnosti malty a omítky a tvárnic budou ve vzájemném souladu. Tím je zaručeno, že zejména při tvrdnutí malty, ale také při rychlých změnách teplot již vyzrálé konstrukce nedochází na rozhraní s pórobetonem ke vzniku vysokých napětí a následně prasklin, které vedou ke ztrátě soudržnosti spoje. Teplota vzduchu během tuhnutí a tvrdnutí malty nesmí klesnout pod + 5 °C.
Systém tvarovek pro hrubé stavby z pórobetonu se vyrábí nejčastěji v šířkách 200, 250, 300, a 375 mm, standardní výška tvarovky je 249 (250) mm, délka 399, 499, 599 mm. Součástí systému jsou nejen stavební prvky - nosné a nenosné překlady, věncovky, schodišťové stupně, příčkovky, stropní a střešní dílce - ale také malty, omítky a nářadí. Díky mimořádné přesnosti při výrobě s rozměrovou tolerancí 1 až 2 mm jsou pórobetonové prvky předurčeny pro přesné zdění na tenkovrstvé maltové lože. Pórobetonové tvárnice lehce opracujeme běžným řemeslnickým nářadím, lze je řezat, brousit a frézovat, jednoduše a rychle vytvoříme drážku pro elektroinstalaci. Bez problémů můžeme dělat otvory a osazovat hmoždinky, zatloukat hřebíky a skoby.