Dobrá garáž není špatná

Abychom si byli jisti, že činíme skutečně ekonomicky výhodnou investici, musíme totiž garáži v našem rodinném domě přisoudit roli místa, které může mít i mnoho jiných způsobů využití než je jen pouhé parkování uctívaného osobního vozidla. I jízdní kola patří do garáže jaksi samozřejmě, ale stejně tak tady v závislosti na rodinných zálibách může mít své místo třeba loď, hned několik párů lyží, jindy mimo sezónu uskladněný zahradní nábytek a v jisté poslední etapě svého postupného vysychání před použitím třeba i menší akutně dosažitelná zásoba krbového dříví.

Zvláštní kapitolou jsou pak v tomto ohledu předměty a zařízení používaná při údržbě okolí rodinného domu. Místo pro lopatu, rýč, koště či hrablo na sníh je tady vhodnější než v zahradním domku či kůlně už jenom proto, že na rozdíl od oněch vzpomínaných provizorií se sem zřejmě člověk bude kterýkoli z těchto nástrojů rozpakovat uložit, aniž by ho předtím bezvadně očistil... A nadto - jen málokdy taková "bouda" užívaná jako sklad zahradního nářadí pozemek zkrášluje!

Mimořádnou pozornost v garážových souvislostech věnujme hlavně zahradním strojům. Pokud v souvislosti s automobilem často mluvíme o dokonalosti dnešního auta, o tom, že vlastně garáž ani nepotřebuje, a pouze vzpomínáme na doby, kdy motorista s každým větším mrazem nebo jen pouhým extrémním vlhkem trnul v obavách, jak nastartuje, v případě například zahradního traktoru jsou podobné lehké obavy stále ještě aktuální. Jistě, v létě při sekání trávy nás problémy s nastartováním traktoru asi nepotkají, byť by tento stroj parkoval v sebejednodušším zahradním přístřešku. Ale v zimě, kdy silný mráz provází čerstvý sněhový příval, který zase potřebujeme zlikvidovat naším traktorem tentokrát s radlicí, se blaho teplé garáže projeví v plné síle! Ale i kdykoli jindy je výhodné, pokud nejen traktor, ale i malá zahradní sekačka na trávu či kterýkoli jiný pomocník má svoje stálé místo v důstojném prostředí.

Co je vhodné a co nutné
Dispozičně bývá dobrým zvykem, že garáž navazuje na technickou místnost a přes ní se často vstupuje do předsíně. Součástí tohoto běžně užívaného řešení bývá také možnost jakéhosi "hrubého" mytí právě v technické místnosti. Tady obyvatelé domu smývají nejmarkantnější následky nepříliš čistých prací, tady jsou často myti i domácí mazlíčci po náročnějších výletech, zde nejednou bývá situována pračka a tedy bývají také odkládány znečištěné svršky. Přes to všechno - praxe tuto úvahu ochotně podpoří - zvažujme ještě další umývadlo s přítokem studené i teplé vody přímo v garáži. Nesčíslněkrát se pak v různých situacích pochválíme, jak moudří jsme byli jeho instalací.

Přes právě konstatované široké možnosti využití garáže se velikost této místnosti odvíjí stále ještě od rozměrů osobních automobilů. V hrubých rysech lze říci, že dnešní běžná osobní auta mívají délku od 3,8 do 5 metrů, šířku pak 1,6 až 1,9 m. Výška vozu nehraje roli, tam spíše kalkulujeme se skutečností, že osoba, která z auta vystoupí, by měla z důvodu komfortních pocitů mít nad hlavou ještě nejméně 40 cm volného prostoru.

Udává se, že minimální rozměry garáže by měly být asi 2,7x5 m. Je to však spíše málo a při zachování jistého bezpečného odstupu auta od stěn zůstane tak nepatrně prostoru, že vystoupení z vozu bude pro mladého zdravého člověka drobným artistickým výkonem a pro nemocného důchodce drastickým a fyzicky náročným cvikem! Navíc už cokoli dalšího než ono auto se sem opravdu nevejde. Takže komfortnější garáž pro jedno auto musí mít alespoň 4x6 m, ale raději 5x7 m nejen kvůli snadnému opouštění vozu, ale i možnosti parkování kol, zahradních strojů a umístění dalších předmětů.

Při dnešním životním stylu a faktu, že rodinný dům bývá nejednou domovem rovněž početnější rodiny, se však garáž pro jedno auto jeví jako zcela nedostatečná! Samozřejmě, právě jsme dostavěli, všechny úspory jsou pryč a jsme vděčni, že náš pochopitelně jediný a už deset let starý automobil zatím jeví znaky spíše morálního než faktického stáří... Ale tak to nebude věčně. Dva vozy jsou dnes v mnoha rodinách běžné a víc než cokoli jiného je to prostá nutnost vyžádaná zvládáním nezbytného rodinného provozu. A často v tomto měsíčníku také zdůrazňujeme, že rodinný dům bude sloužit desítky let a nesmí být řešen jen se z hlediska krátkodobých potřeb. Zkrátka nejmenší garáž pro dva vozy musí mít 5x5,5 m, ale to jsme stále jen u výše kritizovaného nízkého standardu nejmenší garáže pro vůz jediný. Takže spíše 6x7 m při možnosti variabilnějšího využití.

Co je praktické a co je předepsané
Ještě větší prostorové nároky vyžaduje garáž řešená zároveň jako dílna. Nelekejme se, nebude následovat podrobný popis zhotovení montážní jámy, generálku motoru tady dělat nikdy nebudeme... Půjde jen o bytelný pracovní stůl s prostorem pro základní nářadí a dostatečné místo pro člověka, který si sice následky drobných autonehod svépomocně nelikviduje, ale přesto se nestydí udávat jako své hobby kutilství. Pochopitelně, že v takovém případě je vítané přímé osvětlení garáže - dílny, usnadňuje to všechny činnosti.

Když už jsme u osvětlení, nabízí se také otázka elektrifikace garáže. Ta je samozřejmostí a na počtu zásuvek by se nemělo šetřit. Praktická je také zásuvka centrálního vysavače, pokud je v domě instalován. Vzpomínaní kutilové asi využijí i instalaci třífázového elektrického proudu.

Konstrukce podlahy garáže je betonová, vyplatí se plochu zpevnit užitím ocelové sítě. Častou povrchovou úpravou podlah v garáži bývá nekluzká keramická dlažba. Je běžné provádět z ní rovněž asi 15 cm vysoký sokl, praktické bývá v závislosti na plánovaných činnostech obklad protáhnout i do jisté výše stěn a dokonce někdy také částečně na strop. To například v případě zavěšování jízdních kol od stropu ke stěně, kdy se tak vyhneme nepříliš elegantním obtiskům na malbě.

Technické řešení garáže má své zákonitosti, které je zcela nezbytné respektovat, protože jsou podmínkou bezproblémové kolaudace domu. Základními podmínkami jsou ohnivzdornost dveří mezi garáží a obytnou částí domu a zvýšené nároky na akustickou izolaci stěn i stropu garáže. Stejně důležitá je i ventilace garáže. Má být uspořádána tak, aby tady k úplné výměně vzduchu docházelo každých 40 minut. Aby případné sousedství vjezdu do garáže a obytných místností netrápilo obyvatele domu nepříjemnými zplodinami, bývá respektován dostatečný odstup oken od garážových vrat.

Několik otazníků
Z mnoha důvodů bývá praktičtější garáž řešená jako součást konstrukce domu než garáž samostatně stojící na pozemku. Přinejmenším problematickým řešením však je umístění garáže v suterénu rodinného domu, garáž se tak drasticky prodražuje. Většinou nemůže obstát ani tvrzení, že se takovým řešením šetří půdorysné rozměry domu a tedy zůstává stavebně nezasažena větší část pozemku... Nezapomínejme, že vjezd do podzemní garáže v souladu s předpisy nemá mít prudší sklon než 25 procent, což při podlaze umístěné 2,5 m pod okolním terénem znamená 10 metrů! Ale před samotným vjezdem je nezbytná ještě terénní úprava zamezující pronikání dešťové vody do garáže, takže i tento úsek musíme počítat. To všechno pak zvyšuje odlehlost domu od ulice a silně zpochybňuje argument o lepším využití parcely při vybudování podsklepeného domu.

Jiným často diskutovaným problémem je, zda má být garáž vytápěna či nikoli. Je pravda, že samotnému autu dělá dobře spíše nízká teplota v garáži, která by se měla z hlediska těchto nároků pohybovat mezi 5 až 8 stupni Celsia. Takže z tohoto pohledu spíše garáž nevytápěná, v níž by při dlouhotrvajících krutých mrazech případně klesala teplota dokonce pod nulu. Ale to je při všestrannějším využití tohoto prostoru naprosto nežádoucí! Co v té chvíli například činit při doporučovaném umístění umývadla v samotné garáži?

Navíc v případě nevytápěné garáže nesmíme zapomenout, že bude nezbytné z hlediska tepelně izolačních nároků řešit stěny mezi ní a obytnou částí domu stejně, jako jsou řešeny obvodové zdi stavby. Takže přijatelný bude nakonec asi rozumný kompromis. Garáž sice vytápěná, ovšem s tím, že teplo jako v koupelně zde být asi nemusí.

Vrata určují míru komfortu
Celkový užitný komfort garáže značně určují garážová vrata. Jejich mechanismus otvírání ovlivňuje prostor, který budeme mít k dispozici. Nejvíce místa pochopitelně zaberou klasická dvoukřídlá vrata, mnohem méně ho potřebuje segmentový prvek, který vbíhá pod strop nebo ještě lépe zabíhá bočně podél stěny. Pak totiž nemusíme - na rozdíl od podstropního řešení - při vstupování a opouštění garáže bez vozu otvírat celá vrata.

Garážová vrata bývají nejčastěji dřevěná, z hliníkového nebo ocelového plechu, rovněž z plastu. Řešena jsou jako zateplená nebo nezateplená. Ta první bývají výrazně dražší, ale v případě vytápěné garáže se stávají nezbytností. Opravdu minimální velikost garážových vrat je 2,3x2 m při vjezdu pro jedno auto, obvyklé míry vrat dvojgaráže bývají 4,8 až 5x2 až 2,3 m.

Nekomplikovaný vjezd do garáže zaručuje nejméně tři metry široká přímá příjezdová cesta. Mnohem náročnější situace nastává, pokud je příjezd ke garáži komplikovaný a odehrává se v zatáčce. Když už nešlo tento problém řešit například bočním situováním garážových vrat, je nutné respektovat alespoň skutečnost, že vnitřní poloměr zatáčení běžného osobního auta je asi pět metrů. Už z toho vyplývá, že před garáží musí být dostatek volného místa. Jistě jedno dvě další parkovací místa pro vozy případných návštěv, možná i prostor pro kryté průjezdné garážové stání, které si okolnosti stejně vyžádají, jak bude dům s přibývajícím časem dobře plnit své poslání... A ještě něco: vzpomínaný prostor před garáží vůbec nemusí být dlážděný. Z více praktických a jednoho estetického důvodu lze použít zatravňovací prvky a pak už jen sekat a sekat - když už máme v garáži ten traktor.