Evropa potřebuje více reforem, aby si dokázala poradit s rostoucími náklady souvisejícími s věkem

Rozsah demografického problému je obrovský. Skutečnost, že od roku 2010 začne odcházet do důchodu tzv. generace „baby-boom“, a pokračující prodlužování odhadu délky lidského života znamená, že do roku 2050 budou v Evropě místo čtyř pracujících na každého důchodce jen pracující dva. Pokud se politika nezmění, bude potenciální míra růstu EU do roku 2030 zhruba poloviční.  Veřejné finance budou v důsledku rostoucích výdajů na důchody, zdravotní a dlouhodobou péči značně zatíženy. Objevují se pozitivní signály, že řada členských států této výzvě čelí. Několik zemí omezilo přístup k systému předčasného důchodu a provedlo reformu penzijního systému. Zpráva ukazuje, že takové reformy nesou ovoce, a to jak v podobě zvýšení věku odchodu do důchodu, tak v lepší kontrole tlaků na veřejné výdaje v budoucnu. Není však zdaleka vyhráno, stále přetrvává problém udržitelnosti. Několik následujících let poskytuje možnost reformy zintenzívnit, než se účinky projeví naplno. Oddalování nevyhnutelných reforem si vyžádá jen citelné rozpočtové náklady.

„Jelikož proces stárnutí obyvatel nelze zvrátit, leží důsledky pro prosperitu a udržitelnost v rukou vlád. Některé členské státy již uskutečnily reformy, které pomohou zabránit přetěžování budoucích generací. To ale nestačí. Členské státy by měly využít rychle se uzavírající prostor a snahy o reformu zintenzívnit, zejména v případech, kdy je v sázce dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. V opačném případě nebude řada zemí EU, a to jak starých, tak nových členských států, schopna čelit nákladům; nikoli v případě, že na jednoho důchodce budou místo čtyř pracujících pouze dva. Prodlení jen zvyšuje náklady a obtížnost adaptace, což není spravedlivé vůči našim dětem a vnoučatům. Vyhlídky na mnohem nižší růst a ohrožení stability veřejných financí podtrhují nutnost dostát závazkům na uskutečnění lisabonské strategie a modernizace systémů sociální péče“, prohlásil evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Joaquin Almunia.

Nová studie , kterou budou ministři financí EU tento týden projednávat, ukazuje, že náklady na důchody, zdravotní a dlouhodobou péči o stárnoucí obyvatelstvo povedou na základě současných politiky do roku 2050 ke značnému nárůstu veřejných výdajů ve většině členských států, ačkoli situace v různých zemích se značně liší.

Hlavní závěry:

  Počet obyvatel v Evropě bude v roce 2050 o něco nižší, ale obyvatelstvo bude výrazně starší. Zatímco celkový počet obyvatel EU-25 se bude od roku 2010 mírně snižovat, a to z 457 na 454 milionů, počet obyvatel v produktivním věku (15 až 64 let) do roku 2050 dle odhadů poklesne o 48 milionů (tj. o 16 %) a počet obyvatel ve věku nad 65 let se výrazně zvýší, a to o 58 milionů (tj. o 77 %).

 Dle odhadů má v EU dojít k poklesu potenciálních mír růstu. Předpokládá se, že dojde ke snížení ročních průměrných potenciálních mír růstu HDP v EU-25 jako celku z 2,4 % v období 2004–10 na 1,9 % v období 2011–30 a až na pouhých 1,2 % v letech 2031 až 2050. 

 Stárnutí obyvatelstva povede ke značnému navýšení veřejných výdajů. V letech 2005 až 2050 se veřejné výdaje v celé EU zvýší o přibližně čtyři procentní body, a to zejména v oblasti veřejných výdajů na důchody a zdravotní péči. V zemích eurozóny bude tlak na veřejné výdaje o něco silnější, například u výdajů spojených s důchody v Portugalsku (+9,7 % HDP mezi lety 2005 a 2050), Lucembursku (+7,4 %) a Španělsku (+7 %). Výrazné zvýšení výdajů za důchody se rovněž očekává v Irsku (+6,5 %) a Belgii (+5,1 %).

 Postavení nových členských států, kde se situace posuzuje poprvé, je na první pohled celkově lepší. Tento celkový obrázek je však deformován prudkým poklesem veřejných výdajů na důchody v Polsku, který je v důsledku přechodu z veřejného důchodového systému na systémy financované ze soukromých zdrojů zdaleka největší z 10 zemí, které se k EU připojily v květnu 2004. V ostatních zemích EU-10 s výjimkou Polska by se výdaje související se stárnutím obyvatelstva měly zvýšit o více než pět procentních bodů HDP. Velmi výrazné nárůsty výdajů na důchody do roku 2050 se očekávají v Maďarsku (+6,7 % HDP), Slovinsku (+7,3 %) a na Kypru (+12,9 %).

 Zdá se, že reformy, které byly od provedení posledního odhadu výdajů v souvislosti s věkem roce 2001 zahájeny v několika  zemích EU-15, výrazně omezily očekávaný nárůst veřejných výdajů na důchody v polovině všech členských států EU-15 . Rovněž se očekává, že v důsledku důchodových reforem dojde ke zvýšení průměrného věku odchodu do důchodu a že se zvýší míra zaměstnanosti starších pracovníků.

Kvalita této zprávy spočívá ve skutečnosti, že ji vytvořila Komise společně s členskými státy v rámci Výboru pro hospodářskou politiku. Obsahuje tudíž vzájemně porovnatelné odhady dopadu stárnutí obyvatelstva na rozpočet pro účely hodnocení rizik udržitelnosti veřejných financí členských států v souvislosti s Paktem o stabilitě a růstu a zároveň plně zohledňuje rozdíly mezi důchodovými, zdravotními a vzdělávacími systémy jednotlivých států.