ŠEDÁ - monotónní a nudná?

02.05.2006 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


Nedá se říci, že by šedá barva patřila k těm oblíbeným. Sama o sobě je nevýrazná, nenápadná a fádní. Nenechme se ale mýlit - v kombinaci s ostatními barevnými odstíny může být až překvapivě efektní.

"Šedivá je teorie a zelený je strom života"."Uniformní šeď sídlišť". "Nenápadná šedá myš". Často se s šedou na rozdíl od ostatních barev setkáváme v mluvené řeči v hanlivých souvislostech, jako synonymem nudy, monotónnosti a ne-atraktivity. Šedá obloha nevěstí hezký den, naopak hrozí trvalým deštěm a depresí. Šedé dny prožívá každý pracovník výrobní linky, dny podobné jeden druhému jako vejce vejci. Sídliště na nás působí skličujícím dojmem a to především, díky nevýrazné monobarevnosti domů, které jsou od sebe navzájem k nerozeznání. Protipólem šedé je v obecném povědomí jakákoliv jiná barva, což značí její slabou a nespravedlivě přisouzenou pozici v lidském vnímání - zdá se být poslední z posledních.

Šedá v přírodě
Šedou v přírodě nalezneme poměrně zřídka a spíše ve vedlejších či zcela okrajových rolích. Často je blízkou a nerozlučnou přítelkyní hnědé, barvy hlíny. Sytá hnědá země zvlhlá životadárnou vodou totiž za působení sluníčka při postupném vysychání mění svou barvu až do mnoha šedavých tónů, které můžeme spatřit na polní cestě vinoucí se rozžhavenými lány v parném létě. Hlavní roli však šedá hraje ve světě nerostů. Šedé skály obklopené hustými bujnými lesy vytvářejí společně přirozeně krásné kompozice. Barvy skalisek měnící se dramaticky ve slunci jsou neobyčejně výtvarně působivé a proto se stávají atraktivním terčem objektivů všech profesionálních fotografů. Také kameny vyčnívající ze země na lesních stezkách vytvářejí zajímavé obrazce podněcující fantazii a nutící malé děti našlapovat pouze na ně. Nejkrásněji šedá vyznívá na oblázcích - kamenech ohlazených do dokonale oblých tvarů nekonečným pohybem vody. V mnoha odstínech od téměř bílé a popelavě šedé přes střední šeď, modrošedou, zelenošedou až po tmavé odstíny a antracitovou dokáže být na dně řek a mořském pobřeží i šedá velmi krásná a dramatická! Také kůra některých stromů je šedá, opět zvýrazněna blízkým sousedstvím šťavnaté zeleně listnaté koruny, popřípadě rozžhavené teplými barvami podzimu. Šedou nalezneme na peří mnoha ptáků, po holubech dokonce dostala jedno ze svých přízvisek. Pro svou nenápadnost šedou nalezneme ve zvířecí říši opravdu často. Nenápadná barva pomáhá mnoha nositelům ze zvířecí říše v dokonalém splynutí s okolím. Šedou s nádechem modré najdeme na nebi v měkoučkých, hebkých a kudrnatých záhybech mračen, případně ovládá celou oblohu, jejíž ocelová šeď zpravidla věští dramatickou bouřku. Také kalná voda jarních toků překotně uhánějící korytem má často barvu neurčitě špinavě šedou. I ostatní vodní toky odrážející věrně barvu oblohy se v pošmourných dnech poddávají šedé nadvládě.

Šedá v lidském obydlí
Šedou ve své bezprostřední blízkosti, téměř jako životní partnerku, snesou trvale jen silné nátury, minimalisté, estéti, často umělci, architekti a designéři. Běžná populace podléhá často zbytečně nelichotivým předsudkům, které se k šedé neprávem vážou. Šedá je ve světě architektury aktivně utvářené člověkem především synonymem oblíbeného a tvárného materiálu: betonu. Od nástupu moderní architektury kraluje beton soukromým, veřejným a především průmyslovým stavbám. Pro budování mostních staveb je tento materiál svými charakteristikami přímo předurčen, výrobní stavby vhodně doplňuje strohým až technicistním výrazem. Pro trvanlivost, vysokou mechanickou odolnost, únosnost a neomezené možnosti tvarování se stal oblíbeným materiálem široké architektonické obce. Hloubkové probarvení betonu zbavující ho jeho naturální šedé barevnosti posunula hranice jeho využitelnosti pro soukromé stavby. Přesto je přirozená, naturální barevnost betonu vycházející z jednotlivých komponentů pro většinu tvůrců tou nejpravdivější a nejpřitažlivější variantou doplněnou často přirozenou strukturou prkenného bednění. Šedá je také barva nerezového kovu a hliníku, dvou oblíbených kovů, které nechybí snad v žádné moderní domácnosti. Nerez se často objevuje na drobných architektonických detailech: klikách, okenním kování a úchytkách. V kombinaci se sklem popřípadě dřevem vytváří zajímavé napětí na moderních svítidlech. Působivá je šeď kovů na větších plochách: pracovní desce kuchyňské linky, čelech šuplíků nebo dokonce na celokovovém nábytku, který v leštěném provedení dokáže celou místnost nádherně rozzářit. V technicistních interiérech si šedá barva nerezu nachází místo také v koupelnách - na atypických umývadlech, vanách, urinalech nebo dokonce bidetových a toaletních mísách. Ačkoliv nerez nabízí dobrou hygienu užívání, kapky vody zanechávají na jeho povrchu nepříjemně nápadné stopy a klade proto nepříjemně vysoké nároky na údržbu. Pro chlad, eleganci a jistou neosobnost nerezu ho spíše než v dámských či rodinných koupelnách najdeme v koupelně pána žijícího takzvaně "singl" a vyznávajícího minimalismus.

Autor článku

Veronika Haroldová  

Články ze sekce: BYDLENÍ