Výzkum pojistného trhu v ČR

11.06.1999 | ,
POJIŠTĚNÍ


VÝZKUM TRHU POJIŠTĚNÍ OBČANŮ
ČESKÁ REPUBLIKA - 1997

Česká asociace pojišťoven od roku 1995 pravidelně provádí výzkumy pojistného trhu v České republice ve spolupráci s agenturou AISA. Poslední výzkum proběhl ve dnech 23. 1. až 18. 2. 1997. Celkem bylo dotazováno 1566 respondentů - hlav domácností. Výsledky jsou plně reprezentativní pro soubor domácností České republiky. Maximální výběrová chyba je 2,6%.

Výzkum se soustředil na tyto základní okruhy:

- znalost jednotlivých pojišťoven a znalost jejich reklamy

- zájem o jednotlivé druhy pojištění a míra jejich důležitosti pro zákazníky

- obecné názory na pojišťovnictví a pojišťovací služby jako celek

Znalost jednotlivých pojišťoven a znalost jejich reklamy

Mezi pojišťovnami na českém trhu je stále zdaleka nejznámější Česká pojišťovna, kterou spontánně uvedlo 9 respondentů z 10. Výrazně se zvýšila znalost Allianz pojišťovny (v r. 1995 35%, v r. 1997 62%). Následují Česká Kooperativa (38%), Nationale-Nederlanden (35%) a Winterthur (27%).

Znalost pojišťoven se od roku 1995 zvýšila. V průměru respondenti znají 8,3 pojišťoven (6,4 v roce 1995). Znalost pojišťoven výrazně vzrůstá s rostoucí socioekonomickou úrovní a s úrovní příjmu respondenta i jeho celkovou majetkovou situací, naopak s rostoucím věkem klesá.

Reklama je silnou determinantou znalosti pojišťoven - vazba mezi znalostí reklamy a znalostí pojišťovny je velmi silná. Pořadí na prvních místech podle spontánní znalosti reklamy pojišťoven je takřka identické s pořadím podle spontánní znalosti.

Nejvýznamnějším reklamním médiem je pro pojišťovny televize, tisk je o poznání slabší. U většiny pojišťoven se slabší odezvou reklamy je význam billboardů přibližně rovnocenný významu tisku (okolo 10%), zatímco u pojišťoven s vyšší odezvou je význam billboardů zřetelně menší.

Zájem o jednotlivé druhy pojištění, míra jejich důležitosti pro zákazníky

Od roku 1995 vzrostl průměrný počet uzavřených pojištění v celku dotazovaných domácností z 3,3 na 4,2, což představuje více než 25%-ní nárůst. Mnohé domácnosti mají uzavřeno více pojištění jediného druhu (např. úrazové pojištění), takže průměrný počet uzavřených druhů pojištění na jednu domácnost je roven 2,5 druhů pojištění, což je hodnota shodná s hodnotou z roku 1995. Vzrostla tedy intenzita využívání pojištění, ale celkový rozsah uzavřených pojištění se z hlediska druhů v průměru nezměnil. Podíl domácností, které nemají uzavřené žádné pojištění, zůstává neměnný na hladině 10%.

Uzavřená pojištění jsou závislá jak na příjmech, tak na věku. Nejvyšší příjmová skupina má uzavřeno v průměru 3,9 druhu pojištění, zatímco u nejnižší příjmové skupiny je to jen 1,5 druhu. V roce 1995 byla nejvyšší míra využívání pojištění charakteristická pro věkovou skupinu 30-39 let, v roce 1997 je to věková skupina 40-49 let, nejnižší míra využívání pojištění je charakteristická pro věkovou skupinu 60 a více let.

Z hlediska domácností je nadále nejčastěji uzavíraným pojištěním pojištění trvale obydlené domácnosti, které má uzavřeno 60% domácností. Následují úrazové pojištění a životní pojištění, které spolu s pojištěním léčebných výloh v zahraničí a důchodovým pojištěním zaznamenaly největší nárůst od roku 1995 - ve všech třech posledně jmenovaných případech nárůst představuje asi 10% domácností.

Vedoucí postavení na trhu má nadále Česká pojišťovna, u které má nějaký druh pojištění uzavřeno 81% domácností.

Nejrozšířenější pojištění - pojištění domácnosti a úrazové pojištění - jsou také respondenty považována za nejdůležitější. Jako nejdůležitější je uvádí 42%, resp. 44% respondentů. Tato čísla se ve srovnání s rokem 1995 prakticky nezměnila.

Pokud jde o plánovaná uzavření nových pojištění, největší zájem je o pojištění domácnosti, které hodlá v následujícím roce uzavřít 12% dotázaných domácností. Následují úrazové pojištění, pojištění léčebných výloh v zahraničí (obě po 9%) a životní a důchodové pojištění (obě po 8%). Pojištění domácnosti zůstává podle tohoto významu nejen nejrozšířenějším druhem pojištění, ale zároveň i nejdynamičtějším, pokud jde o zánik a uzavírání nových pojištění. Naopak, u důchodového pojištění zaznamenáváme pokles zájmu.

Ve srovnání s rokem 1995 došlo k významné změně struktury zaniklých pojištění. V roce 1995 byla převažujícím důvodem zániku výpověď ze strany pojišťovny (29%), nyní jsou zhruba stejně silné tři příčiny zániku: pojištění doběhlo, výpověď ze strany pojišťovny a vlastní výpověď. Podle výsledků výzkumu v posledních dvou letech zaniklo okolo 20% všech uzavřených pojištění. Nejčastěji uváděným zaniklým pojištěním je havarijní pojištění (9%), ostatní pojištění zanikla výrazně méně.

Celkový počet pojištění, která domácnosti hodlají uzavřít, ve srovnání s rokem 1995 mírně vzrostl a stejný pohyb lze zaznamenat i u počtu zaniklých pojištění. Nárůst celkového počtu uzavřených pojištění na domácnost i na hlavu v domácnosti je ovšem podstatně výraznější. Srovnáme-li tedy počty zaniklých pojištění a pojištění, která dotazované domácnosti plánují uzavřít, s celkovým počtem uzavřených pojištění, ukazuje se, že intenzita pohybu na pojistném trhu se snižuje.

Průměrné roční výdaje domácností na pojištění činí podle výsledků výzkumu 6.200 Kč, což představuje 2.600 Kč na hlavu v domácnosti. V roce 1995 byly tyto výdaje 4.100 Kč na domácnost, resp. 1.600 Kč na hlavu v domácnosti.

Názory na pojišťovnictví a pojišťovací služby jako celek

Při výběru pojišťovny dominují dva základní okruhy faktorů: Serióznost, spolehlivost, schopnost dostát svým závazkům, finanční a kapitálová síla - tj. jistota a záruky pro klienty na straně jedné, na straně druhé pak cena - vyjádřená jak výši pojistného, tak výhodnými pojistnými podmínkami. Teprve poté následují rychlost vyřizování požadavků klienta, péče o klienta, dostupnost v místě bydliště, novinky. Výzkum indikuje, že slabiny v image serióznosti nelze vyvážit vysokou kvalitou služeb, šíří nabídky a podobně.

Otázku na formu prvního kontaktu zodpověděli respondenti jednoznačně ve prospěch dvou variant - osobní návštěvy v pojišťovně (45%) a návštěvy zprostředkovatele (zástupce, reprezentanta) pojišťovny (40%).

Výzkum jednoznačně ukazuje, že informovanost zákazníků o pojistných podmínkách je nízká. Pouze 54% respondentů uvedlo, že ví, co jsou všeobecné pojistné podmínky. Z těch, kteří pojistné podmínky znají, se s nimi naprostá většina (75%) seznámila při výběru pojišťovny před podpisem pojistné smlouvy.

25% dotázaných rozhodně souhlasí s tím, že služby pojišťoven jsou pro jejich rodinu důležité, dalších 38% s tím spíše souhlasí, nesouhlas s tímto názorem vyjadřuje pouze 13% respondentů. Ve srovnání s rokem 1995 jde o další zvýšení vědomí důležitosti pojištění - v roce 1995 rozhodný souhlas s důležitostí služeb pojišťoven pro jejich rodinu vyslovilo 16% dotázaných, nesouhlas vyjádřilo 20%.

Plných 68% domácností udává, že nabídka pojišťovacích služeb je uspokojuje, neuspokojených je pouze 8%. I v tomto případě došlo ve srovnání s rokem 1995 k pozitivnímu posunu.

Celkově převažuje spíše pozitivní pohled na chování pojišťoven při získávání svého podílu na trhu. Jedna třetina respondentů soudí, že kvalita pojišťovacích služeb v České republice je na vysoké úrovni, zatímco pouze jedna pětina se domnívá, že kvalita pojišťovacích služeb u nás na vysoké úrovni není.

Pohled na spokojenost zákazníků s nabídkou a službami pojišťoven ovšem ukazuje, že v řadě prvků existuje z hlediska zákazníků podstatný prostor pro zlepšení nabídky i služeb.

Největší spokojenost vyjadřují respondenti s územní dostupností služeb (68% uvádí, že jsou velmi spokojeni nebo spíše spokojeni), následují spokojenost se sjednáváním pojištění - uzavíráním pojistných smluv (59%) a spokojenost s informovaností o nabídce a službách jednotlivých pojišťoven (48%). Naopak u výše pojistného a u vyřizování pojistných událostí výrazně převažuje nespokojenost nad spokojeností. Nicméně srovnání s výsledky z roku 1995 ukazují, že i v této oblasti došlo ke znatelnému zlepšení.

Naprostá většina veřejnosti přisuzuje pojišťovnictví v České republice velkou perspektivu, je přesvědčena, že jeho význam u nás poroste, byť toto přesvědčení je ve srovnání s rokem 1995 mírně slabší.

Výzkum rovněž sledoval vztah k pojišťovnictví na základě obecného srovnání s celou řadou dalších oborů. Při celkovém hodnocení 20 různých oborů se pojišťovnictví umístilo na sedmém až osmém místě s průměrným hodnocením mezi neutrálním a spíše dobrým - 43% respondentů jej hodnotí velmi dobře nebo spíše dobře.

Autor článku

 

Články ze sekce: POJIŠTĚNÍ