Francie v čele Evropy

Od 1. července přebrala země galského kohouta předsednictví v EU. "Francouzský půlrok" má rozhodnout o tom, jak se Evropská unie změní a kdy otevře dveře

Soužití v předsednickém křesle

Každý předsedající stát se snaží v mezích svých možností vtisknout "svému" období specifický charakter. Francie si to přeje o to víc, že je jedním ze zakládajících členů Unie, že se spolu s Německem považuje za motor její činnosti, že se funkce ujímá v jedné z rozhodujících fází další

Tato zasedání nejvyššího o

Kromě nich se uskuteční na padesát zasedání Rady (ministrů) a desítky různých seminářů a dalších akcí. K jejich výčtu patří připravované summity Evropské unie s Ruskem, Ukrajinou, zeměmi západního Balkánu a summit Evropa-Středomoří. Mimo Evropu se sejdou vrcholné schůzky s hlavními partnery Unie v Tokiu, Soulu, Pekingu, Washingtonu a Ottawě.

Evropská rada letos v únoru v Lisabonu přijala určité zásady nové orientace pro posílení ekonomického růstu (3 procenta ročně), plné zaměstnanosti, větší sociální spravedlnosti, posunu Evropy na světovou špici informační, vědecké a inovační společnosti. Zasedání v Nice má být předložena evropská sociální agen

Tento dokument by měl nejvíce přiblížit Evropu jejím občanům a posílit jejich vůli připojit se k evropskému projektu. Aby se to projevilo v každodenním životě občanů, připravují se konkrétní opatření - na posílení bezpečnosti dopravy, zlepšení zdraví, životních podmínek a ochrany spotřebitele, např. ustavením nezávislého evropského potravinářského úřadu. Řeš

Sama Evropská unie však stojí na křižovatce svého dalšího vývoje. Její rozšíření si vyžaduje zásadní institucionální změny, jimiž se už zabývá mezivládní konference. Její výsledky by měl potvrdit summit v Nice. Především se musí změnit podoba Evropské komise. Až dosud platilo, že za každou členskou zemi je zvolen jeden její komisař. Přijetím nových členů by se jejich počet neúměrně zvýšil. Ale komisař nereprezentuje zájmy své země, od toho je příslušná Rada. Ač ho navrhuje vláda, je jako komisař na ní nezávislý. Komise je také jediným orgánem unie, který má právo iniciativy, řekli bychom zákonodárné.

Za druhé je třeba rozšířit možnosti hlasování kvalifikovanou většinou, a tedy zúžit právo veta. Za třetí, což s tím souvisí, je nezbytné revidovat váhu jednotlivých hlasů v rozhodnutích Evropské rady ministrů. Více zohlednit třeba Německo s 80 miliony obyvatel v porovnání s 300 000

Silnější průkopníci

Ale vytváření silnější Evropy vyžaduje také potvrzení společné zahraniční politiky a zejména budování evropské obrany. Francouzský velvyslanec Philippe Coste uvedl při červnové návštěvě našeho senátu, že Francie je připravena vyčlenit 60 000 vojáků na dobu jednoho roku pro cíle evropské obrany, a to od

Teprve po splnění reformních cílů přijde na řadu rozšíření.

Jacques Chirac ve Spolkovém sněmu v Berlíně 27. června řekl doslova: "Nebude marné přidat na uzavření vstupních rozhovorů několik let a zajistit tak úspěšné připojení nových členských států." Proč najednou francouzský prezident tak mění názor na přijetí kandidátů? "Jde také trochu o prohloubení politických přístupů vzešlé z iniciativy těch zemí, které si přejí postupovat dále nebo rychleji." Nazval je "průkopnickou skupinou". Podle je

V současné chvíli však patříme na jednu z "regat", jak se nyní tento termín vžil pro kandidáty EU, kteří už nebudou přijímáni ve vlnách, ale podle toho, jak veslaři jejich regaty budou rychle veslovat, tj. přibližovat se normám EU. Nice by měla i pro tento "závod regat" stanovit jistý termínovaný cíl. Francouzský ministr zahraničí Hubert Védrine jej vidí v tom, že se každému kandidátovi předloží scénář toho, co má v každé oblasti ještě dodělat. Francie má velká předsevzetí. Uvidíme, zda si s nimi poradí stejně úspěšně, jako to učinili její fotbaloví reprezentanti.

Zdroj: Ekonom 28/2000