MF navrhuje na příští rok příjmy státního rozpočtu ve výši 567,9 miliardy korun a výdaje 607,6 miliardy korun. Rozpočet zohledňuje vládní priority, kterými jsou výdaje na vědu a vzdělání, reformu veřejné správy, výdaje na činnosti související se vstupem do Evropské unie, výdaje na podporu podnikání či proexportní politiku.
Mandatorní výdaje činí 378 miliard korun, což je více než 62 procent z celkových výdajů rozpočtu. Spolu se mzdovými výdaji včetně pojistného zaplaceného z těchto mezd tvoří dokonce 78 procent rozpočtových výdajů.
Mandatorní výdaje však podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty nelze snižovat beze změny příslušné legislativy, přičemž šetřit se musí v jiných kapitolách, zejména v běžných výdajích na provoz celé rozpočtové sféry.
Jednotlivá ministerstva dostala rámcová čísla a měla si stanovit priority, aby se do nich vešla. Jejich požadavky však vysoce překračují představy ministerstva financí. Nesouhlas s krácením svých výdajů již dala najevo ministerstva školství, zemědělství, pro místní rozvoj, vnitra, průmyslu a obchodu, životního prostředí, dopravy a spojů. Uskrovnit se je ochotno jen ministerstvo zdravotnictví.
Ministr financí Pavel Mertlík však vyšší deficit státní pokladny odmítá. "Zvýšení schodku k 50 miliardám korun by bylo možné pouze z makroekonomického hlediska, ale politicky je neprůchodné," řekl nedávno.
Podle zákona o jednacím řádu by měl kabinet předložit návrh rozpočtu poslanecké sněmovně k posouzení do konce září. Zdroj: ČTK