Obchodní bilance skončila přebytkem

22.10.1999 | ,
MAKRODATA A EU


ČNB zřejmě sníží <!-- #54 --> <a href="." oldjava="('/moduly/modulzprava_velky/napoveda.phtml?language=1&id_kod=54',243,420,'no')">úrokové sazby</a> po sérii dobrých ekonomických čísel

ČNB zřejmě sníží po sérii dobrých ekonomických čísel

Dovozy stále brzdí domácí ekonomická recese. Vývozy naopak podporuje oživení v zemích západní Evropy a pomalu se začíná projevovat i restrukturalizace tuzemského průmyslu.

Vývoz v září předstihl dovoz o 1,1 miliardy korun. Oproti loňskému roku, kdy bilance skončila přebytkem ve výši 147 miliónů korun, jde o nejlepší výsledek od dubna 1994, uvádí zpráva Českého statistického úřadu. Dovoz v meziročním srovnání vzrostl o 9,8 procenta a vývoz o 11 procent v běžných cenách. Výsledek obchodní bilance byl pro mnohé analytiky překvapením. Řada z nich čekala totiž záporný výsledek. Jak však našemu listu potvrdil tiskový mluvčí ČSÚ Jaroslav Macháně, za převisem vývozu se neskrývá žádný jednorázový obchod.

"Za výsledkem zahraničního obchodu stojí vnější vlivy. Ekonomické oživení v Evropě je v tuto chvíli výraznější faktor než silná koruna," domnívá se Martin Hlušek z Erste Bank. Dodal, že podobně optimistické výsledky zaznamenalo i Polsko a Maďarsko.

Růst poptávky v západní Evropě český vývoz zvýšil o 14,1 procenta. Loňský obchodní schodek ve výši 28 miliard korun se zeměmi EU se díky oživení letos převrátil v devítimiliardový přebytek. Naopak špatná ekonomická situace v Rusku a dovozní přirážka na Slovensku vedla k téměř pětinovému meziročnímu poklesu celkového obchodu s těmito zeměmi. I zde je však celková bilance výrazně kladná.

Jak u dovozu, tak u vývozu se na růstu dynamiky podílí především spotřební zboží a dopravní prostředky. Naopak silná koruna a drahé suroviny na obchod zatím vliv nemají. "Struktura obchodu odráží jednak vysokou poptávku v EU, jednak první výsledky strukturálních změn během recese v ČR. Nadprůměrně však rostou i dovozy uvedených komodit, především v důsledku oživování domácí spotřebitelské poptávky," upozornil Martin Čihák z Komerční banky.

Ve znamení rostoucí domácí poptávky se bude s největší pravděpodobností odehrávat i celý zbytek roku. "Díky vánočním nákupům zesílí poptávka po spotřebním zboží, což obvykle tlačí v posledních měsících roku na růst dovozů," uvedla Anne Blüherová z Conseq Finance. Podle analytika Commerzbank Radomíra Jáče se do dovozů promítne i stále rostoucí cena ropy. "Fenomén roku 2000 může nepříznivý vliv koncem roku dále posílit," soudí dále Jáč. Překvapivě však může i pomoci - nejen tuzemští dovozci se budou chtít vyhnout počítačovým problémům, takže se předzásobovat budou i naši zahraniční odběratelé. Vyšší tempo růstu dovozů by proto mohly plně absorbovat rostoucí vývozy. Celková bilance se má podle současných odhadů analytiků přesto prohloubit z 33,6 miliardy korun za prvních devět měsíců až na 65 miliard Kč koncem roku. I tento výsledek, který sami odborníci označují za nejpesimističtější variantu, by však byl o téměř 14 miliard lepší než schodek v roce 1998. Příští rok bude na deficit zahraničního obchodu působit příliv zahraničních investic, které s sebou přinesou vysoké dovozy technologií, a rovněž i silnější domácí spotřebitelskou poptávku. Pro rok 2000 se proto očekává obrat ve vývoji a obchodní deficit má opět vzrůst. Odhady záporného obchodního salda v roce milénia se nyní blíží ke sto miliardám korun.

Poslední letošní výsledek zahraničního obchodu může mít na domácí ekonomiku již letos jeden nezanedbatelný vliv. "V posledních dnech jsme zaznamenali sérii příznivých údajů: meziměsíční pokles spotřebitelských cen, stagnaci průmyslových cen a nezaměstnanosti a nyní i mírný přebytek obchodní bilance. Všechny tyto údaje ukazují, že i přes nastupující oživení vykazuje ekonomika ČR zatím stále známky stability," upozornil Martin Čihák. Vyvozuje z toho, že centrální banka má nyní nejvhodnější příležitost ke snížení sazeb. "Je téměř jisté, že nejpozději příští týden sáhne k dalšímu snížení všech úrokových sazeb. U reposazby lze po posledních údajích čekat snížení o půl procentního bodu, tj. na 5,25 procenta. Snížení diskontní sazby bude zřejmě stejně velké, tj. z 5,5 na 5 procent," odhaduje postup ČNB analytik.

 

Zdroj: HN z 22. 10. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU