Při pronajímaní bytu se porušuje zákon, sankce ale ve většině případů nehrozí

27.10.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Každý měsíc se v ČR uzavírají stovky smluv mezi nájemci a pronajímateli bytů

Každý měsíc se v ČR uzavírají stovky smluv mezi nájemci a pronajímateli bytů. Velmi často je př

i nich obcházen zákon. Nejčastěji dochází k porušení zákona, kdy je pronajímán obecní byt. Skutečný majitel - tedy obec - o pronajímání neví a samozřejmě z něj nemá finanční zisk. Z celkového počtu bytů je zhruba čtvrtina v majetku obcí, které si ke správě vybraly soukromé firmy. Na základě mandátní smlouvy se jeden subjekt stará v průměru o dva tisíce bytových jednotek. Z toho vyplývá, že není jednoduché zachytit, kdo vlastně byt užívá. Nájemce zůstává, ale skuteční obyvatelé se mění.

Podobný problém je, i když majitelem bytu není obec, ale konkrétní osoba. Libor Dellin, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR, říká: "I když se majitel dozví, že někdo načerno pronajímá jeho byt, a případně mu dá výpověď, často se nic nestane. Nájemce bude tvrdit, že ten člověk u něj byl jen na
dlouhodobé návštěvě. Navíc soud trvá nejméně rok a rozhodování není vždy objektivní." Občanský zákoník přitom vyžaduje souhlas majitele bytu
nejen v případě pronájmu celého bytu, ale i při pronajímání jeho části.
Pronajímat byt je lukrativní aktivita. Základní měsíční nájemné v pražském panelovém bytě o velikosti 60 m2 se pohybuje kolem 2000 korun, spolu se zálohami na energie se dostaneme k
necelým čtyřem tisícům. Na této úrovni začínají v Praze nejlevnější nabídky podnájmu - tedy podnájmu jednoho pokoje. Byt o velikosti kolem 60 m2 se pak pronajímá za 8000 až 14 000 podle zařízení a polohy.

Jde o zdanitelný příjem

K porušování zákona ovšem

často dochází i v případě pronajímání bytů v osobním vlastnictví. Jejich majitelé často "zapomenou", že jim vzniká povinnost podat každý rok daňové přiznání. "Jde o pronájem podle § 9, třebaže pronajímatel nevlastní živnostenský list," říká daňový poradce Josef Drtina. "Finanční úřady se o pronájmu dozvědí převážně jen na základě udání sousedů, případně ze záznamů realitních kanceláři," dodává. Ministerstvo financí žádnou analýzu těchto úniků podle dostupných informací neprovádělo. Podle Dellina je ale nezdaněný příjem nájemců z černého trhu s cizími byty odhadován na zhruba 5 miliard korun ročně.
Speciální variantou, jak přijít k obecnímu bytu, je jeho "zdědění". K prarodičům se do obecních bytů běžně hlásí vnoučata.
Časté je i zaplacení statisícového o
dstupného a následné fingované sdílení společné domácnosti po zákonem požadovanou dobu tří let. Podle Jana Červenky, vedoucího majetkového odboru městské části Praha 8, není však obec vždy bezmocná: "V Praze existuje databáze majitelů bytů. Stává se, že o přechod nájmu nebo směnu žádá někdo, kdo jich po Praze vlastní více. Máme i další způsoby, jak si údaje ověřit," tvrdí. I tak však valná většina porušováni zákona při pronajímání bytů či jejich "dědění" zůstává bez sankcí.

Zdroj: LN z 27. 10. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU