Je inflace vyhaslou, či spící sopkou?

12.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Meziroční míra <!-- #2 --> <a href="." oldjava="('/moduly/modulzprava_velky/napoveda.phtml?language=1&id_kod=2',243,420,'no')">inflace</a> dosahuje historicky nejnižších hodnot

Meziroční míra dosahuje historicky nejnižších hodnot. V říjnu ceny opět stagnovaly. Inflační tlaky nejsou na pořadu dne. Přesto je na místě otázka, zda je inflační hrozba vyhaslou sopkou, nebo existuje pořád nebezpečí cenové erupce?

Říjnová čísla zapadají do trendů posledních měsíců. Hladina spotřebitelských cen zůstala beze změny a zdá se, že inflační tlaky jsou plně pod kontrolou. Nyní se však podívejme podrobněji na některé skutečnosti, které působily dlouhodoběji a které zásadně přispěly k naší spokojeno

sti jakožto spotřebitelů.Ale především je nutné odpovědět na otázku, zda existují předpoklady pro pokračování těchto trendů.

Do konce roku zbývají pouze dva měsíce, čímž se významně zužuje prostor pro experimenty v odhadech roční inflace. Celková meziroční míra by se neměla podstatně odlišovat od pásma 1,9 - 2,3 %, zatímco čistá by se měla pohybovat na hodnotách od 0,8 do 1,1 %, což předpokládá měsíční přírůstky ve výši 0,1 - 0,2 %. Nejoptimističtější varianta podle mého názoru předpokládá nárůst či

sté v roce 2000 na 2,3 %, při měsíčních průměrných přírůstcích 0,25 až 0,3 % se může přiblížit k hranici 3,5 %. Vliv deregulací posune celkovou inflaci až k 5 %. Z toho, co jsem uvedl, vyplývá, že i v roce 2000 budeme velmi vzdáleni dvojciferným inflačním hodnotám.

Podstřelení inflačního cíle v posledních letech bylo výsledkem nejen přísnější měnové politiky ČNB v určitém období, ale i důsledkem souhry mnoha příznivých okolností, které jednak přicházely zvnějška, a jednak souvisejí se změnami, které vyspělé ekonomiky neznají v tak mohutné podobě (dělení trhu mezi obchodní řetězce). Podstatným faktorem byly i institucionální faktory, jejichž vliv na inflaci lze obtížně kvantifikovat a které souvisejí s pohybem v bankovním sektoru. Jemnější nástroje mě

nové politiky nemohou vyřešit strukturální problémy tranzitivní ekonomiky. Reálná ekonomika našeho typu spíše potřebuje stabilnější měnový výhled než 100- nebo 200bodovou úrokovou prémii.

Pozn: 1. Okno - hodnoty z června 1999, 2. Okno - hodnoty z řijna 1999

Zdroj: HN z 10. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU