Unie se obává sociální migrace

17.11.1999 | ,
Domovská stránka


Daňové zatížení a jeho skladba se v jednotlivých vyspělých státech světa dost liší

Daňové zatížení a jeho skladba se v jednotlivých vyspělých státech světa dost liší

Vidina rozšíření Evropské unie na východ může u dosavadních členů vést k tomu, že se budou v sociální politice předhánět v "odstrašování" potenciálních přistěhovalců.

Sociální pomoc poskytovaná pětičlenné rodině v Německu je skoro šestinásobná ve srovnání s průměrným čistým výdělkem polského dělníka. Vzhledem k velkým rozdílům v příjmech mezi Východem a Západem proto prezident mnichovského Ifo-Institutu Hans-Werner Sinn očekává "migrační vlny". Při hospodářskopolitickém diskusním fóru na Mnichovské univerzitě, o němž informoval včerejší Handelsblatt, proto navrhl, aby Evropská unie v sociální pomoci upustila od dosud platného principu bydliště a nahradila jej principem země původu.

Podle Sinna nelze podceňovat nebezpečí, že mnohé potenciální přistěhovalce zláká k odchodu právě a pouze vidina sociálního dobrodiní, přičemž logicky zamíří tam, kde bude nejštědřejší. To by mohlo západoevropské státy blahobytu přijít draho a pak by jim nezbylo, než výhody obecně omezit, v důsledku čehož by došlo k erozi celého sociálního systému. Země patnáctky by se tak vlastně pustily do jakési soutěže naruby - o to, kdo nabídne horší podmínky a přistěhovalce nejspolehlivěji odradí.

Jiný příklad ničivé konkurence vidí Sinn v daňové oblasti. Skutečnost, že v posledních 15 letech daňová zátěž firem všude klesá, vnímá z ekonomického hlediska kladně. Chtějí-li však země unie předejít "erozi daňových příjmů", je podle něj nutno toto závodění zastavit.

Carl Christian von Weizsäcker z Kolínské univerzity Sinnovy obavy nesdílí: "Volný pohyb osob je v unii spojen s pracovním místem. Kdo pracuje, přispívá a nemusí spoléhat na podporu. Konkurenci národních států Weizsäcker vítá jako příležitost, která je logickým důsledkem a zároveň výzvou globalizace.

Podle údajů OECD zaplatili loni nejvyšší daně v poměru k hodnotě HDP obyvatelé Belgie, Dánska, Finska, Lucemburska a Švédska. Největší díl této zátěže připadá na daně z příjmu a ze zisku, dále na daně spotřební a třetí co do významu je sociální pojistné. V Česku, Francii, Německu a Nizozemí překračuje jeho podíl na daních 40 %.

Zdroj: HN z 16. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka