Vzrostl význam sociálních příjmů

17.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


V důsledku rostoucí nezaměstnanosti v předchozích měsících se zvýšila míra závislosti občanů na sociálních dávkách

V důsledku rostoucí nezaměstnanosti v předchozích měsících se zvýšila míra závislosti občanů na sociálních dávkách.

Podíl občanů s podprůměrnými příjmy se během prvního čtvrtletí tohoto roku snížil. Zatímco v 2. pololetí loňského roku se z hlediska příjmů pod celkovým průměrem pohybovalo 63 procenta zaměstnanců, letos mezi dubnem a červnem jich bylo o procento méně. Průměrná nominální mzda za prvních šest měsíců dosáhla 12 0

63 korun, ale v kategorii zaměstnanců činila 11 680 Kč (o 7,7 % více než ve stejném období 1998).

U naprosté většiny rodin hlavní zdroje jejich příjmů představují pracovní výdělky, zatímco příjmy například z pronájmů, dividendy tvoří převážně jen "menšinové zdroje". Jejich podíl v rodinných rozpočtech se však o proti loňskému roku snížil. U všech typů domácností, kromě bezdětných rodin zaměstnanců, se projevil růst podílu sociálních příjmů. Bez zajímavosti určitě není, že se také částečně snížil podíl soci

álních příjmů u domácností důchodců (penze), u kterých se naopak projevilo zvýšení "váhy" pracovních a tzv. ostatních příjmů. Průměrný měsíční čistý peněžní příjem "průměrné" domácnosti představoval 16 256 Kč, což je o 1019 korun více než v 1. pololetí 1998. Na jednoho člena domácnosti připadalo v průměru 6555 Kč.

Sociální příjmy domácností za první pololetí činily celkem 117,9 miliardy korun, což je nominálně o 9,8 % více než za stejné období v roce 1998. Největší nárůst se projevil u dávek sociální péče (o 43,1 %) a podpor v nezaměstnanosti (o 42,3 %). Oba druhy těchto příjmů úzce souvisejí právě s vývojem na trhu práce v průběhu prvních šesti měsíců.

Řadu nevládních ekonomů zneklidňuje zvyšující se podíl sociálních výdajů ve státním rozpočtu. Zemanův kabinet podle nich ani nemůže při současné legislativě sestavit lepší rozpočet pro rok 2000, než s deficitem okolo 40 miliard. "Za dobu svého působení však vláda nenavrhla žádné konstruktivní kroky pro změnu dlouhodobě nepříznivých tendencí v mandatorní obla

sti," uvedl hlavní ekonom Bank Austria Creditanstalt Pavel Sobíšek. Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla s odboráři však stále argumentují tím, že ČR vydává na tzv. sociální ochranu zhruba dvoj- až trojnásobně nižší podíl HDP než vyspělé evropské země.

Zdroj: HN z 17. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU