Zkrácení pracovní doby bude formální

19.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Úmyslné nevyplácení mezd chtějí odbory stále prosadit mezi trestné činy

Úmyslné nevyplácení mezd chtějí odbory stále prosadit mezi trestné činy

Přestože vláda chce novelou zákoníku práce prosadit několik "vylepšení" pracovních podmínek zaměstnanců, podle odborů nebude ČR stále v této oblasti na úrovni EU.

Maximální týdenní pracovní doba stanovená zákonem by měla být od poloviny příštího roku 40 hodin, tedy o tři hodiny kratší než v současné době. Vyplývá to z návrhu novely zákoníku práce, o které včera diskutovala Rada hospodářské a sociální dohody. "Zkrácení pracovní doby je záležitost převzetí norem Evropské unie a má se týkat jen zaměstnanců v běžných pracovních režimech a mladistých. Chceme, aby pracovní doba byla 40 hodin týdně s tím, že zůstane nárok na přestávky v prá

ci. Ty se ale už nebudou započítávat do pracovní doby. Směrnice Evropského společenství totiž umožňují rozsah pracovní doby maximálně 48 hodin týdně včetně přesčasů, ale nezajímá je, jaké budou přestávky v práci," řekl náměstek ministra práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Podle jeho slov se ale celková měsíční mzda za "čistou" pracovní dobu krátit nemá.

Sociální partneři se také shodli na tom, že od července příštího roku by se měla všem pracujícím prodloužit o týden dovolená. "Je možné v kolektivní smlouvě navýšit dovolenou o další dva, tři, čtyři týdny. Jiné řešení není. Jinak bychom nesměřovali do Evropy," poznamenal Šimerka, podle kterého tato úprava bude znamenat převzetí jedné z norem Evropské unie. Každý pracující by tak měl mít ze zákona nárok ale

spoň na čtyři týdny dovolené za rok.

Předseda Odborového svazu KOVO Jan Uhlíř však tvrdí, že připravovaná novela je pouze formálním přebíráním západoevropských pracovních norem. "V kolektivní smlouvě stále není možné sjednat nějaké pracovní nadstandardy. Například to, že když je někomu 55 let a dělal třeba v kovárně nebo v jiném náročném provozu, firma ho nevyhodí. Nebo to, že když ženy jdou v sobotu do práce, podnik jim na své náklady zajistí hlídání dětí. To je v západní Evropě nebo v USA možné," řekl HN

.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch zdůraznil, že se během včerejšího jednání podařila vyřešit řada výhrad k připravovaným návrhům. Zdůraznil, že odbory se stále nevzdávají myšlenky, že úmyslné nevyplácení mezd by mělo být postihováno jako trestný čin. "Pokud se mi podaří sehnat dostatek podpisů a tohoto záměru se neujme Poslanecká sněmovna, jsem ochoten jako senátor předložit návrh novely trestního zákona. Myslím, že když ho nedávno přijali na Slovensku, kde je situace z

hruba stejná, je řada důvodů to zavést i u nás. Nedělám si ale přehnané iluze, že to bude znamenat okamžitou změnu. Myslím však, že to bude mít pro řadu zaměstnavatelů odstrašující účinek," prohlásil Štěch. Zástupci zaměstnavatelů mají však k záměru "trestnosti" nevyplácení mezd výhrady, protože podle nich bude velmi těžko prokazatelný úmysl. Dali však najevo, že od podnikatelů, kteří úmyslně nedodržují pracovněprávní předpisy, se zásadně distancují.

Zdroj: HN z 19. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU