Zdražení energií nebude vysoké

23.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


K přechodu na tržní ceny plynu a elektřiny má dojít od roku 2003

K přechodu na tržní ceny plynu a elektřiny má dojít od roku 2003

Průměrná domácnost zaplatí příští rok za plyn a elektřinu měsíčně o 128 korun více než letos. Domácnosti si po včerejším rozhodnutí vlády o růstu cen energií mohou na tři roky dopředu do rodinných rozpočtů zakalkulovat výdaje na plyn a elektřinu. V roce 2002 by měly oproti současnosti platit měsíčně za plyn a elektřinu o 377 korun více. "Zdražení vychází ze zpřesněných analýz nákladů energetických společností,

" řekl včera ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

Příští rok bude růst cen těchto energií podle Ministerstva práce a sociálních věcí znamenat pro rodinné rozpočty měsíční zdražení o 128 korun, v roce 2001 o 126 korun a v roce 2002 o 123 korun měsíčně

.

Křížové dotace mezi cenami energií pro domácnosti a ostatní odběratele mají být odstraněné od roku 2003, kdy by mělo podle schváleného plánu dojít k přechodu na tržní ceny. Do té doby budou podle Grégra energetické společnosti pracovat s maximální renta

bilitou do osmi procent.

Do celkového růstu nákladů domácností na bydlení však ještě promluví zvýšení cen nájemného, vodného a stočného a tepla. Pokud by byly schválené představy Ministerstva financí, vzrostou příští rok výdaje domácností na bydlení celkově o 216 korun.

Ministerstvo financí například navrhovalo růst cen nájemného o osm procent v následujících třech letech, což představuje průměrné měsíční zvýšení výdajů o 52 korun. Vláda však přípravou plánu deregulace cen nájemného pověřila ministra pro místní rozvoj Jaromíra Císaře. Jeho představou je spíše pomalejší růst cen činží, který by pouze o jedno až dvě procenta převyšoval roční míru inflace, zatímco představa MF vychází z růstu cen stavebních prací.

Císař současně požadoval pomalejší růst cen energií s ohledem na to, že v minulosti se zvyšovaly rychleji než platby za nájemné, což v celkových výdajích na bydlení způsobilo výrazné disproporce.

Ministr Jaromír Císař také odmítá plošné zvyšování cen nájemného a již loni vypracoval návrh na odlišný růst nájmů podle lokality a kvality bydlení. Tehdejší ministr financí Ivo Svoboda však jeho návrh ignoroval a rozhodl o plošném zvýšení o 9,3 procenta i bez předchozího projednání ve vládě. Podle nedávného vyjádření hodlá Císař návrh na diverzifikovaný růst nájmů předložit i v letošním roce.

Uvolnění regulovaných cen od roku 2003 vychází z plánovaného data vstupu ČR do Evropské unie. Podíl zboží a služeb, u nichž se uplatňuje cenová regulace, představuje v současné době asi 5 až 6 procent hrubého domácího produktu. Císař však předpokládá, že v některých atraktivních lokalitách, například v Praze, bude třeba držet regulaci cen nájemného déle, než do roku 2003. Naopak například v menších městech může dojít k uvolnění dříve.

Mezi dalšími regulovanými cenami

figurují mj. telekomunikace, železniční a autobusová doprava, poštovné či léky. V návrhu MF se konstatuje, že přechod na tržní ceny je jedním ze základních předpokladů podpory ekonomického růstu z dlouhodobého pohledu. S postupným otevíráním trhu a rozšířením konkurence v oblasti elektřiny, plynu a telekomunikací by podle představ MF mělo dojít k vyrovnání cen na tržní úroveň a pravděpodobně i k jejich poklesu.

Celkové odhady dopadů zvyšování regulovaných cen do výdajů průměrné domácnosti se v jednotlivých letech pohybují od 167 do 274 korun měsíčně. Ve vztahu k celkovým výdajům domácností, které na počátku letošního roku v průměrné domácnosti činily 17 073 korun, se platby za zboží a služby s regulovanými cenami do roku 2002 zvýší zhruba o 5,5 procenta.

Zdroj: HN z 23. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU