Liberalizace služeb je teprve na startu

29.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Všeobecná dohoda o obchodu službami se sice zrodila již v předchozím jednání v rámci uruguayského kola GATT, jde ale jen o náčrt

Všeobecná dohoda o obchodu službami se sice zrodila již v předchozím jednání v rámci uruguayského kola GATT, jde ale jen o náčrt. Její dopracování a zejména prosazení do praxe bude obtížné a nejspíš zdlouhavé.

Předmětem mnohostranného jednání v Seattlu má být také liberalizace obchodu službami. Ty byly sice z popudu USA začleněny již do uruguayského kola GATT, ale různé tlaky, především rozvojových zemí, a zejména sama složitá podstata problému, vedly k rozhodnutí pojednat je samostatně. Dosavadní jednání vyústilo ve Všeobecnou dohodu o obchodu službami (General Agreement on Trade in Services, GATT). V jejím úvodu se praví, že jde o mnohostranný rámec zásad a pravidel

obchodu službami, přičemž cílem je jeho růst v podmínkách průhlednosti a postupné liberalizace. Měl by též přispět k hospodářskému růstu všech partnerů.

Text tvoří šest kapitol, z nichž první definuje pojmy. Služby oborově rozčleňuje do několika typů tak, aby zahrnovaly co nejširší paletu aktivit - od poštovních a telekomunikačních přes služby spojené s turismem, ale též bankovní, konzultační, stavební, konzervační. Ve výčtu nechybějí ani služby poskytované filiálkami firem a diplomatickými či obchodními m

isemi.

V druhé kapitole zaměřené na obecné závazky a zásady vystupuje do popředí doložka nejvyšších výhod. Na trh služeb je přitom kladen požadavek transparentnosti a vyzdvihuje se též zájem zvyšovat podíl rozvojových zemí na mezinárodním obchodu, hlavně sjednáváním pravidel, jež by těmto zemím přístup na globální trh usnadnila.

Rada pro obchod službami, jak v této souvislosti říká návrh dohody, má zajistit, aby se nevytvářely zbytečné překážky v podobě přehnaných technických standardů, licenčních požadavků, nároků na kvalifikaci apod. Na druhé straně sem spadají i velmi důležitá ustanovení o subvencích, jež mohou obchod narušovat. Shledá-li kterýkoli člen, že subvence jiné členské země jej poškozují, má právo v této věci požadovat konzultace.

Jednotlivé z

ávazky, o nichž pojednává třetí složka, se zabývají otázkami přístupu na trh a klauzulí národního přístupu. V sektorech, u nichž se zavážou umožnit přístup k trhu, nebudou členské státy udržovat ani zavádět omezení, jež by se týkala počtu poskytovatelů, počtu transakcí, jejich hodnoty, zapojení zahraničního kapitálu aj.

S cílem redukování či vyloučení faktorů, jež negativně ovlivňují výměnu v oblasti služeb, se signatáři zúčastní jednotlivých kol jednání, jež začnou nejpozději do pěti let od podpisu dohody o Světové obchodní organizaci (WTO), konstatuje se ve čtvrté části nazvané Postupná liberalizace. Na ni navazující pátá kapitola věnovaná institucionálním ustanovením vymezuje povinnosti Rady pro obchod službami a závěrečná šestá část mj. formuluje podmí

nky, za jakých může člen odmítnout poskytnutí výhod, se kterými se obecně počítá. Dohodu GATT též doprovází celá řada dodatků.

Znalci tvrdí, že dohoda v podstatě připouští národní monopol na některé služby, případně umožňuje určit jednoho či několik poskytovatelů s exkluzívními nebo zvláštními právy. Nevylučuje ani zavádění nových regulací, nejsou-li diskriminační povahy. Za jistých okolností se připouštějí výjimky i ve vztahu k doložce nejvyšších výhod.

Dohoda umožňuje zavést jistá omezení zaměřená na ochranu platební bilance a dokonce diferencovaně přistupovat k tuzemským a zahraničním subjektům, je-li to vynuceno zájmem spotřebitelů, podílníků, pojištěnců (na základě tzv. zásady obezřetnosti, prudentials). Signatáři se též mohou zapojovat do integračníc

h uskupení s vyšší úrovní liberalizace výměny. Mezi povinnostmi je zdůrazňována transparentnost a otevřenost především v řešení sporů a v odvolacích řízeních.

Zdroj: HN z 29. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU