Loňská ztráta KOB půjde mimo rozpočet

10.12.1999 | ,
ÚČTY A SPOŘENÍ


ODS protestuje proti dalšímu zadlužování státu sociálnědemokratickou vládou

ODS protestuje proti dalšímu zadlužování státu sociálnědemokratickou vládou

Sociální demokracie za současné problémy s dluhovou službou činí odpovědné pravicové kabinety a jejich restriktivní ekonomickou

politiku.

Prostřednictvím státních dluhopisů a nikoliv státního rozpočtu, jak neúspěšně požadovala ODS, bude hrazena loňská ztráta Konsolidační banky (KOB) ve výši 14,4 miliardy korun. Poslanecká sněmovna včera 102 hlasy ČSSD, KSČM a rovněž části lidovců v čele s jejich předsedou Janem Kasalem schválila vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty KOB za rok 1998. Normu však ještě musí schválit Senát. Cenné papíry mají být vydávány s různými emisními podmínkami a budou splatné po 2

5 let.

Podle ministra financí Pavla Mertlíka je hlavním důvodem uhrazení ztráty KOB dluhovým způsobem rozpočtová asymetrie - restrukturalizační náklady a s tím spojené finanční operace totiž zvyšují výdaje státního rozpočtu, zatímco následné výnosy směřují

do FNM.

Rozpočtový expert ODS Martin Kocourek naopak soudí, že není možné financovat tuto ztrátu zvláštním způsobem, a zdůraznil, že zákon je dokladem snahy sociálnědemokratického kabinetu přesunovat rozsáhlé výdaje mimo státní rozpočet a parlamentní kontrolu. Do doby, než bude KOB transformována v transparentnější instituci, by prý její ztráta měla být hrazena tradičním rozpočtovým způsobem.

Neprůhlednost hospodaření banky, jejíž letošní ztráta a způsob jejího krytí se staly jablkem sváru mezi vládou a pravicí při sestavování a schvalování rozpočtu na příští rok, připustil i ministr Mertlík. Podotkl však, že jde o zděděnou záležitost. Právě za pravicových vlád se na banku potichu převáděly problémové záležitosti a ty nyní veřejnost musí splácet. KOB by

s největší pravděpodobností měla být přeměněna v nebankovní subjekt a vláda bude muset zajistit jeho přísnou kontrolu, neboť se na něj přestane vztahovat bankovní dohled ČNB.

Celkový stav státního dluhu včetně emisí zmíněných dluhopisů má koncem roku představovat téměř 243 miliard korun a jeho nárůst vyvolává tvrdou kritiku ODS. Předseda rozpočtového výboru sněmovny Vlastimil Tlustý (ODS) varuje, že do konce řádného mandátu menšinové vlády má státní dluh narůst z původních 195 na téměř 448 miliard korun. K

ocourek podotkl, že za Klausova kabinetu podíl státního dluhu na HDP postupně klesal, zatímco nyní se prosazuje zcela opačná tendence. Výdaje na dluhovou službu se v příštích letech stanou jedním z hlavních mandatorních výdajů - pro rok 2002 je sama vláda odhaduje na téměř 30 miliard korun.

Podle Michala Krause (ČSSD) ale pravice dosahovala vyrovnaných státních financí jen za cenu zapojení neopakovatelných výnosů z privatizace do fiskální soustavy. Ekonomika navíc má velkou setrvačnost a teprve teď se projevují dopady ekonomické stagnace, k níž vedla restriktivní hospodářská politika doprovázející transformaci. Kraus tvrdí, že pokud má být ve státním rozpočtu v budoucnu zahrnuta ztráta KOB, tak v něm musí být začleněn i FNM, který je rovněž transformační in

stitucí.

Jiří Václavek (ČSSD) míní, že chyby z období 50 let nelze napravit za jedinou generaci - s rostoucím zadlužením je proto nutné se smířit.

Zdroj: HN z 10. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ