HDP ve 3. čtvrtletí 1999 meziročně vzrostl o 0,8 procenta

Platnost od 19

HDP ve 3. čtvrtletí 1999 meziročně vzrostl o 0,8 procenta (ČTK vydává ke zprávě graf) PRAHA 15. prosince (ČTK) - Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním třetím čtvrtletí podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně reálně vzrostl o 0,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se podle revidovaných údajů zvýšil o 0,4 procenta. Za letošní tři čtvrtletí HDP meziročně poklesl o 0,9 procenta. Po očištění o sezónní vlivy klesl ve srovnání s 2. čtvrtletím o 0,6 procenta. Vyplývá to z oficiálních údajů vývoje za 3. čtvrtletí, které dnes ČTK poskytl tiskový mluvčí ČSÚ Jaroslav Macháně.

Údaje jsou shodné s čísly, které v úterý ještě před schválením oficiální zprávy unikly z ČSÚ.

Úhr

nný cenový index (deflátor) vzrostl proti 3. čtvrtletí minulého roku o 0,1 procenta, při propočtení k průměrným cenám roku 1995 byla v letošním 3. čtvrtletí cenová hladina vyšší o 30,9 procenta.

Růst individuální spotřeby domácností o 2,9 miliardy Kč ovlivnily především zvyšující se výdaje za potraviny a dopravu, kde hrály hlavní roli nákupy pohonných hmot a osobních aut. Nižší zájem spotřebitelů zaznamenal ČSÚ u položek odívání a obuv a dále u bytového vybavení, zařízení domácností a oprav. Klesající

tendence mají ve stálých cenách i výdaje za vodné, elektřinu a plyn.

Výdaje vlády a neziskových institucích vzrostly o nevýznamné 0,3 miliardy Kč, konstatuje ČSÚ. Hrubá tvorba fixního kapitálu byla nižší o 4,8 miliardy Kč. Její pokles se však letos podle ČSÚ postupně snižuje, když v 1. čtvrtletí činil 91,9 procenta loňské skutečnosti, ve 2. čtvrtletí 93,1 procenta a ve 3. čtvrtletí 95,3 procenta. Investice do budov a staveb meziročně opět výrazně poklesly, a o to 19,9 procenta. Jejich podíl na celkové hru

bé tvorbě fixního kapitálu se tak v kumulaci za třičtvrtě roku snížil z loňských 36,6 procenta na letošních 30,3 procenta. U strojního vybavení a ostatních investic naopak ČSÚ zaznamenal nárůst o šest procent, vyvolaný zvýšeným zájmem investorů nejen o dovezené, ale také o tuzemské produkty.

Zásoby vzrostly během 3. čtvrtletí pouze o 18,2 miliardy Kč, tedy výrazně méně než loni (23,4 miliardy Kč). Rozhodující byl přitom vývoj podnikových zásob hotových výrobků a rozpracované výroby s meziročním propadem o 5,5 miliardy Kč. Ve vztahu k zahraničí se proti loňskému 3. čtvrtletí podstatně zlepšilo úhrnné pasívní saldo o 9,6 miliardy Kč při růstu celkového vývozu o 20,4 miliardy Kč a dovozu o 10,8 miliardy Kč. Rozdílně se přitom vyvíjely obchodní bilance a bilanc

e služeb - obchodní bilance se zlepšila o 9,9 miliardy Kč, bilance služeb se zhoršila o mírných 0,3 miliardy Kč.

Na straně nabídky dosáhl úhrn hrubých přidaných hodnot za všechna odvětví stejné výše jako v loňském 3. čtvrtletí, tedy 340,4 miliardy Kč. Lepší výsledky přitom vykázala odvětví zemědělství, komerční služby a finanční zprostředkování, ostatní odvětví loňské úrovně nedocílila, uvedl ČSÚ.

Vývoj hrubého domácího produktu za 3.čtvrtletí 1999 meziroční změna
.	1-3. čtvrtletí		z toho 3. čtvrtletí
	v m ld. Kč	index	v mld. Kč	index
	(st. ceny 1995)	v pct.	v mld. Kč	v pct.
HDP	1043,8	99,1	367,1	100,8
Výdaje na konečnou spotřebu	750,8	101,1	262,9	101,2
-domácností	542,3	101,3	191,5	101,5
-vlády	201,1	100,8	68,6	100,4
-nezisk.instit.	7,4	100,0	2,8	100,0
Hrubá tvorba kapitálu	346,6	94,7	115,7	92,0
-fixního	272,6	93,5	97,5	95,3
změna zásob a cenností	74,0	x	18,2	x
Vztah k zahraničí	-53,6	x	-11,5	x
-vývoz zboží	599,4	105,3	202,0	109,4
-vývoz služeb	156,0	97,8	58,6	105,6
-dovoz zboží	671,6	102,9	221,0	103,5
-dovoz služeb	137,4	104,6	51,1	107,1

Odhad vývoje za čtvrté čtvrtletí ČSÚ zveřejní 22. března 2000.

Zdroj: ČTK

Přihlášení

HDP ve 3. čtvrtletí 1999 meziročně vzrostl o 0,8 procenta

Autor článku

Nejvyšší spotřební daň u tvrdého alkoholu v zemích OECD je na Islandu

Jak vysoké je zdanění vína v zemích OECD a kde nedopadá spotřební daň na víno bez bublinek

V Lucembursku je hodinová minimální mzda více než pětkrát vyšší oproti Bulharsku

Ve kterých zemích OECD pobírají občané důchod nejdéle?

Ve kterých zemích OECD rostou mzdy nejrychleji?