Oživení ekonomiky je po dlouhé době provázeno investicemi do strojů a zařízení. Ve druhém čtvrtletí výkonnost ekonomiky měřená hrubým domácím produktem vzrostla reálně ve stálých cenách o 1,9 procenta. I když se nejedná o tak slibný výsledek jako za první čtvrtletí (růst o 4,4 %), je vesměs přijímán kladně. "Pokládám to za relativně uspokojivý výsledek, a to nejenom vzhledem ke srovnávací základně, ale také vzhledem k tomu, že se výrazně zvýšilo tempo růstu investic," uvedl šéf kabinetu Miloš Zeman. Předseda sněmovny Václav Klaus jeho nadšení zkorigoval slovy: "Z tak nízkého tempa ekonomického růstu se nemohu radovat ani jako šéf opozice. Mimo jiné to ukazuje, jak předčasné a falešné byly výkřiky jásotu ze strany Zemanovy vlády o tom, že v prvním čtvrtletí rostl HDP daleko rychlejším tempem." Podle Marie Bohaté, předsedkyně ČSÚ, však mimořádné vlivy, které zapříčinily vysoký růst v prvních třech měsících roku - tj. větší počet pracovních dnů a nízká srovnávací základna - se již nebudou opakovat. V každém případě však doufá v pokračování ekonomického růstu.
Struktura se mění
Tahounem hospodářského růstu se ve druhém čtvrtletí jednoznačně staly investice v průmyslu, a to do strojního vybavení (nárůst o 9,2 procenta). Vstup kapitálu do do budov a staveb se nekonal - v této oblasti investice stagnovaly. V přepočtu na miliardy korun investice ve všech sektorech s výjimkou vlády vzrostly meziročně o 5,6 miliardy korun. Své si k růstu přidala i spotřeba, zejména domácností (růst o 3,1 miliardy korun). Domácnosti nejvíce utrácely za potraviny (růst o 6,9 %), nájemné, telefony a rekreaci. Naopak dražší benzín vedl k omezení jízd a ke snížení výdajů na dopravu. V útlumu jsou dále výdaje na odívání a zařízení do bytu. Růst výdajů se projevil i v úrovni úspor - letos v druhém čtvrtletí si lidé odložily na horší časy jen 32,8 miliardy korun oproti 37,2 miliardy loni touto dobou.
Oproti prvním třem měsícům klesl význam čistého exportu jako podpory růstu HDP. Na vině je vysoká cena ropy a z toho plynoucí saldo zahraničního obchodu. Čistý export vykázal negativní příspěvek k růstu (-1,8 %), což by mohlo podle analytiků budit jisté obavy.
Prognózu mění zatím jen ČSÚ
Výsledky zatím přiměly změnit prognózu pro letošní rok jen statistický úřad - a to na 2,5 procenta růstu. Pravda je, že jeho prognóza byla dosud nejpesimističtější - 2 procenta. Ostatní instituce většinou svůj pohled zrevidovaly již po výsledcích za první kvartál, obecně se odhady analytiků pro tento rok pohybují zhruba kolem od 1,5 - 3 procenta růstu HDP.
Na výsledky čekalo také Ministerstvo financí. Před sestavením definitivní verze rozpočtu na příští rok mu tato čísla měla napovědět, zda byly dosavadní odhady vývoje ekonomiky správné či zda má údaje revidovat. Závisí na tom totiž odhad příjmové strany rozpočtu. Pravděpodobnost, že by Ministerstvo financí upravovalo prognózu růstu roku 2001 směrem nahoru, je však malá. Nenaplnilo se totiž prohlášení minstra financí Pavla Mertlíka, že ke zvýšení očekávání růstu o půl procentního bodu na 3,5 procenta je potřeba, aby ve druhém čtvrtletí vzrostl o 2,5 procenta. Navíc pokud srovnáme červencovou predikci MF a v pátek zveřejněné výsledky, analytici resortu se co do výše za uplynulé čtvrtletí strefili na miliardu přesně. Pravděpodobnější jsou proto úpravy v odhadu vývoje jednotlivých složek HDP. Výsledky prognózy MF budou známé dnes, kdy resort předkládá do vlády k projednání druhou verzi státního rozpočtu. V té jsou zatím nepokryté tři miliardy korun nad politicky ujednaným 20miliardovým deficitem.
