Výnosová křivka v posledních desetiletích neindikovala nástup recese ve chvíli, kdy se dostala do inverze. Ale až tehdy, kdy se z inverze vynořovala. Nyní je stále v inverzi a z tohoto pohledu není překvapivá pokračující síla americké ekonomiky. O tom jsem psal včera, dnes pár souvisejících úvah o dalším pohybu sazeb, výnosů a také akcií. 1. Inverze a vynořování z ní: K inverzi výnosové křivky dochází podle standardního ekonomického uvažování proto, že centrální banka zvedá krátkodobé sazby, které se hodně promítají do výnosů krátkodobých dluhopisů. Zvedání sazeb tak posouvá přední část výnosové křivky nahoru. A zároveň tlumí ekonomickou aktivitu (cíl centrální banky. A na to zase reaguje delší konec křivky – výnosy dlouhodobých dluhopisů mají tendenci klesat. K vynoření z inverze pak může „modelově“ dojít proto, že centrální banka začne kvůli (přehnanému) ochlazování ekonomiky sazby zase snižovat. A výnosy dlouhodobých dluhopisů se zase ve vidině oživení začnou postupně zvedat.
