Občas se pochybuje o relevanci některých ekonomických ukazatelů, ale ono jde spíše o to, nechtít po nich, co nemohou a ani nemají dávat. Typickým příkladem je jádrová inflace – ta nemá ukazovat, jaké jsou celkové inflační tlaky, kterým čelí domácnosti. Ale používá se k odhadu nějakého trendu. Kritizován bývá i hrubý domácí produkt s tím, že neukazuje na celkovou úroveň materiálního blahobytu a podobně. Ale opět – na to stvořen nebyl. Ukazuje ale to, na co stvořen byl? Následující graf popisuje vývoj hrubého domácího produktu a hrubých domácích příjmů/důchodů. V principu by měly oba hledět na to samé, jen z opačných stran. A tudíž vidět to samé: Jedno sleduje hodnotu toho, co se vyrobí, druhé hodnotu toho, jaké to nese příjmy. Až do první poloviny minulého roku se také obě proměnné chovaly způsobem, který se v rámci nelehké práce statistiků dá považovat za přijatelný.
