Polská vládní koalice utrpěla v závěru minulého týdne porážku v Sejmu, když se jí nepodařilo prosadit zavedení tříprocentní daně z přidané hodnoty na nezpracované zemědělské produkty. Dolní komora parlamentu odsouhlasila nulovou sazbu s tím, že rolníci budou moci požadovat vrácení DPH zaplacené při nákupu výrobních prostředků, například pohonných hmot a náhradních dílů. Rolníci, jejichž roční obrat přesáhne hodnotu 20 000 zlotých (asi 180 000 Kč), si budou moci odečíst DPH od všec
h výrobních prostředků, na něž budou mít faktury.Nulová DPH v agrárním sektoru znamená podle vicepremiéra a ministra financí Leszka Balcerowicze "jasné pokřivení daňových předpisů, vzdaluje (Polsko) standardům Evropské unie a bude-li v Senátu schválena, oslabí veřejné finance". Hlavní strůjce polských reforem v rozpravě konstatoval, že nulová sazba znemožní zavést připravované tzv. prorodinné daňové úlevy.
V tomto duchu se proti přijetí novely vyjadřoval i Balcerowiczův náměstek Jan Rudowski s tím, že zákon v této podobě značně zatíží státní rozpočet. Zdůrazňoval zároveň, že žádná ze zemí aspirujících na členství v EU nulovou sazbu DPH v zemědělství nemá. Je tedy dost nepravděpodobné, že by unie na toto opatření přistoupila v případě Polska. V praktické r
ovině na tom stejně vydělají hlavně zprostředkovatelé a obchodníci, nikoli rolníci.Zastánce nulové sazby ovšem žádné argumenty nepřesvědčily. Snažili se vyčíslit, že rozpočtová zátěž nebude tak vysoká, jak odhaduje vláda, že se zvýší konkurenceschopnost a že vládou navrhovaná 3% sazba by vedla k zdražení potravin. Někteří se uchýlili dokonce k tvrzení, že nulová DPH rolníkům náleží jako "zadostiučinění za křivdy, které v posledních letech utrpěli". Prozatím se nevylučuje, že Senát, jako již vícekrát, zasáhne ve prospěch vlády a novelu dál nepustí. Poslední instancí je pak prezident, který loni nepodepsal jiný daňový zákon znevýhodňující ekonomicky slabší část populace.
Zdroj: HN z 15. 5. 2000
