Výdaje pro příjmy z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. je možné uplatnit ve skutečné výši nebo 30% výdajovým paušálem. Při využití výdajového paušálu je potřeba počítat s tím, že částka ročních výdajů může činit maximálně 600 000 Kč. Příjem z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu však nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Jak se v praxi může lišit výpočet daně z příjmu?
Co se dozvíte v článku
- Příklad 1) Zaměstnanec s příjmem z nájmu do 20 000 Kč
- Příklad 2) Penzista s příjmem z nájmu do 50 000 Kč
- Příklad 3) Zaměstnanec s příjmem z nájmu ve výši 40 000 Kč
- Příklad 4) Penzista a daňový základ z nájmu do 205 600 Kč
- Příklad 5) Zaměstnanec s příjmem z nájmu ve výši 240 000 Kč
- Příklad 6) Penzista s daňovým základem z nájmu ve výši 280 000 Kč
- Příklad 7) Investor pouze s příjmy z nájmu
- Příklad 8) Souhrnný daňový základ nad 1 676 052 Kč
Příklad 1) Zaměstnanec s příjmem z nájmu do 20 000 Kč
Zaměstnanec Aleš pracoval po celý rok 2025 pouze pro jednoho zaměstnavatele a k tomu měl roční příjem z nájmu ve výši 18 000 Kč. Nemovitost pronajímal pouze začátkem roku, následně ji prodal. Při prodeji nemovitosti obdržel zákonné podmínky pro daňové osvobození. Vzhledem k tomu, že kromě příjmu ze zaměstnání má pan Aleš zdanitelný roční příjem do 20 000 Kč, tak mohl svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně za rok 2025 a neměl žádné daňové starosti.
Příklad 2) Penzista s příjmem z nájmu do 50 000 Kč
Starobní důchodce Lukáš má za rok 2025 příjem z nájmu 48 000 Kč. Daňové přiznání jsou povinni podat daňoví poplatníci s ročním zdanitelným příjmem vyšším než 50 000 Kč, pokud za ně neprovedl zaměstnavatel roční zúčtování daně. Pan Lukáš má roční zdanitelný příjem do limitu, takže nebude kvůli příjmu z nájmu vyplňovat daňové přiznání.
Příklad 3) Zaměstnanec s příjmem z nájmu ve výši 40 000 Kč
Paní Barbora po celý rok 2025 pracovala pro svého zaměstnavatele na klasickou pracovní smlouvu na plný úvazek. Kromě toho měla ještě roční příjem z nájmu ve výši 40 000 Kč. Paní Barbora nemůže svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně, neboť má jiné zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč a sama si musí vyplnit a podat daňové přiznání. Do daňového přiznání bude uvádět všechny své roční zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání i z nájmu. Pro příjem z nájmu bude muset vyplnit přílohu číslo dva daňového přiznání. Celkový roční zdanitelný příjem je pochopitelně kvůli příjmům ze zaměstnání vyšší než 50 000 Kč. Paní Barbora nebude uplatňovat žádný z daňových odpočtů a ani žádnou jinou daňovou slevu mimo slevy na poplatníka, takže roční daňový nedoplatek kvůli příjmu z nájmu při využití 30% výdajového paušálu činí 4 200 Kč.
Příklad 4) Penzista a daňový základ z nájmu do 205 600 Kč
Předčasný důchodce Jiří má za rok 2025 roční příjem z nájmu ve výši 240 000 Kč, ohledně příjmu z nájmu nejsou předčasní důchodci nikterak omezeni, protože se z něj neplatí sociální pojištění. Výdaje uplatní 30% výdajovým paušálem. Daňový základ je tedy 168 000 Kč a vypočtená daň z příjmu 25 200 Kč (168 000 Kč x 15 %). Sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč, na kterou mají nárok všichni daňoví poplatníci, však sníží daň z příjmu do nuly. Pan Jiří nebude z nájmu platit žádnou daň z příjmu, daňové přiznání však odevzdat musí.
Příklad 5) Zaměstnanec s příjmem z nájmu ve výši 240 000 Kč
Paní Zuzana pracovala po celý rok 2025 pro svého hlavního zaměstnavatele a současně má příjem z nájmu ve výši 240 000 Kč, výdaje uplatní 30% výdajovým paušálem. Paní Zuzana si musí sama vyplnit klasické čtyřstránkové daňové přiznání. Z důvodu příjmu z nájmu vznikne paní Zuzaně daňový nedoplatek ve výši 25 200 Kč, protože slevu na poplatníka má již v plném rozsahu využitou pro příjem ze zaměstnání. Opět počítáme, že paní Zuzana neuplatňuje žádné daňové odpočty a žádné další daňové slevy mimo slevu na poplatníka a nezohledňujeme rozdílné zaokrouhlování daňového základu během roku a v daňovém přiznání.
Příklad 6) Penzista s daňovým základem z nájmu ve výši 280 000 Kč
Starobní důchodkyně Ludmila má roční příjem z nájmu ve výši 400 000 Kč, výdaje uplatní 30% výdajovým paušálem, takže roční daňový základ činí 280 000 Kč. Vypočtená roční daň z příjmu tak činí 11 160 Kč (280 000 Kč x 15 % – 30 840 Kč). Paní Ludmila bude muset tuto částku daně doplatit, přestože je ve starobním důchodu. Roční důchod paní Ludmily je od daně z příjmu osvobozen a do daňového přiznání ho vůbec uvádět nebude.
Příklad 7) Investor pouze s příjmy z nájmu
Pan Milan měl za celý rok 2025 daňový základ z nájmu ve výši 1 200 000 Kč (žádné jiné zdanitelné příjmy neměl), pan Milan uplatňuje skutečné výdaje, které jsou pro něho výhodnější. Pan Milan zaplatí na dani z příjmu při využití pouze slevy na poplatníka 149 160 Kč (1 200 000 Kč x 15 % – 30 840 Kč). Pan Milan si však po celý rok 2025 musel platit sám zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů v měsíční částce 2 808 Kč, v roce 2026 musí již platit částku 3 024 Kč. Pouze příjmem z nájmu nemá pan Milan vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny a nesplňuje žádnou ze zákonných podmínek, aby za něj zdravotní pojištění platil stát. Pan Milan si navíc platí i dobrovolné důchodové pojištění.
Příklad 8) Souhrnný daňový základ nad 1 676 052 Kč
Paní Kristýna má souhrnný roční daňový základ, tj. dílčí základ daně ze zaměstnání a dílčí základ daně z nájmu, ve výši 2 000 000 Kč. Do daňového základu ve výši 1 676 052 Kč je sazba daně 15 %, pro daňový základ nad tuto částku již 23 %. Vyšší daňové sazbě přitom podléhají všechny zdanitelné příjmy, tedy i z nájmu.
