Výhledy ekonomik čekatelských zemí jsou optimistické, problémem zůstává vysoká nezaměstnanost. Kandidátské země na vstup do Evropské unie a následně do Evropské měnové unie (EMU) představují 36 procent obyvatelstva z celkového počtu obyvatel zemí eurozóny. Jejich společný hrubý domácí produkt (HDP) však dosahuje pouze šesti procent HDP "jedenáctky", uvedla ve své únorové zprávě Evropská centrální banka (ECB). Přitom jen podíl samotného Polska na těchto šest
i procentech činí podle odhadů expertů ECB asi dvě pětiny.Ještě barvitější a diferencovanější pohled se otevírá, pokud je dvanáctka čekatelů měřena z hlediska na osobu v přepočtu na euro a srovnávána s průměrem eurozóny: Ekonomická úroveň se tak pohybuje od necelých sedmi procent v Bulharsku až po necelých 61 procent na Kypru. Také parita kupní síly kandidátů je velmi rozdílná. Podle tohoto kritéria nejslabší Bulharsko se nachází na úrovni 23 procent, zatímco opět Kypr na takřka 79 procentech parity k
upní síly eurozóny. Přitom právě na Kypru, ve Slovinsku a v České republice kupní síla již odpovídá úrovni některých členů EU.Většina kandidátských zemí vykazuje vysoký stupeň otevřenosti svých ekonomik. Mimo Polska a Rumunska přesáhnul čtyřicet procent, přičemž malé ekonomiky Estonska a Malty se mohou pochlubit více než 80procentní mírou. Ekonomická integrace s unií nejpatrněji ukazuje obchodní bilance dvanáctky a směřování jejího vývozu. Určitou výjimku tvoří pobaltské státy, které značnou část zahraničního obchodu uskutečňují na tradičních východních, především pak ruských trzích, ale také Malta a Kypr. Většina se však již přeorientovala na západní Evropu, takže podíl exportu z celkového objemu dosahuje od 50 do 70 procent.
Převážná část zemí dvanáctky dokázala během uplynulých tří let výrazně stlačit inflaci, řada z nich pod pět procent. Nepříjemná je situace v Rumunsku, kde spotřební ceny za loňský rok skončily na 45procentní míře, ale nadšení nevyvolává ani 10procentní inflace v Maďarsku, byť budape
šťská vláda přijala opatření k jejímu omezení, a více než 10procentní míra na Slovensku. Celkový vývoj ale odráží vzrůstající význam cenové stability jakožto cíle jednotlivých centrálních bank.Optimistické jsou i výhledy hospodářského růst dvanáctky na příští období. Nasvědčují tomu poslední odhady Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW), podle nichž například Maďarsko, Polsko a Slovinsko zaznamenají nárůst mezi čtyřmi až pěti procenty. Přispívá k tomu oživení na západních trzích
, ale i reformní snahy tranzitních zemí. "Přestože maastrichtská kritéria nejsou podmínkou pro připojení k Evropské unii, střednědobé ekonomické úkoly by měly být zaměřeny i na jejich splnění," podotýká zpráva ECB s tím, že toto úsilí vyvolá další pozitivní impulsy.Zdroj: HN z 2. 3. 2000