Polský vstup do unie je ohrožen

09.03.2000 | ,
Domovská stránka


Odborníci o tom mluví léta, teď to však připustila i unie

Odborníci o tom mluví lét

a, teď to však připustila i unie. Polsko je problémovým kandidátem rozšíření Evropské unie. Jeho potíže jsou tak velké, že může vypadnout z první skupiny nových členů unie. Vcelku nevinná poznámka Ricarda Leviho, mluvčího předsedy Evropské komise Romana Prodiho, vyvolala v Polsku pravou bouři. Když se Leviho zeptali, zda se může stát, že Varšava nebude v první vlně, odpověděl slovy: "Proč by muselo". Ještě předtím Prodi sám prohlásil, že rozhovory budou s Polskem mimořádně tvrdé, a to i jako reakce na úspěch Haidera v Rakousku. Jedním z Haiderových trumfů byl právě odpor proti rozšíření EU.

Tabu bylo porušeno. Reakce Varšavy byla ostrá. Ministr zahraničí Bronislaw Geremek označil tyto postoje za "šokující" a vyjádřil obavy nad osudem rozšíření. "Jsme oběťmi nedostatku politické vůle unie," uvedl šéf vyjednavačů Jan Kulakowski. "Unie tvrdí, že s námi musí vést tvrdá jednání proto, aby uspokojila veřejné mínění na Západě v situaci, kdy se k moci v Rakousku dostali Haiderovi populisté." Státní tajemník českého

ministerstva zahraničí Pavel Telička uvádí, že unie dala najevo, že přestává brát ohled na politickou důležitost Polska. "Unie Polsku říká, aby se nespoléhalo na to, že má politicky větší váhu než jiné kandidátské země," tvrdí Telička. Polsko má podle mínění expertů větší problémy než ostatní země první skupiny. "Polská pozice je skutečně ohrožena. V jednáních o vstupu se otevírají těžké kapitoly.

Varšava bude mít velké problémy se splněním vstupních kritérií nejen u zemědělství, ale i ekologie a všeho, co se týká infrastruktury," uvádí bývalý velvyslanec v Polsku Karel Štindl. V elvyslanec v Bruselu Josef Kreuter dodává, že důvodem ke změně postoje k Polsku mohou být i vnitřní problémy unie, která nemá dostatek peněz na rozšíření a zapojení nových členů do

fungování EU. "Může to ukazovat problém na straně unie, protože Polsko je velká země," uvádí Kreuter. Čtyřicetimilionové Polsko je obtížnějším kandidátem než jiné země. Výkonnost jeho ekonomiky přes trvalý růst nedosahuje ani dvou třetin výkonnosti české.

Z

načná zaostalost se projevuje v mnoha oblastech - od těžkostí s dodržováním západních technických norem přes chybějící síť dálnic až po nevýkonné zemědělství, které živí deset milionů lidí. Jen dotace, které by v případě vstupu musela unie Polsku na zemědělství poskytnout, jsou podle expertů jednou z hlavních překážek rozšíření. I k zemědělství se vstupní rozhovory blíží. Podle komisaře pro rozšíření Günthera Verheugena je právě otázka postoje k Varšavě nyní nejsložitějším problémem. Vyřazení Polska by bylo už vzhledem k intenzivnímu obchodu problémem i pro Prahu. Na Čechy se však stejně jako na Maďary nemohou Poláci spoléhat. "Boj za Polsko se do nějaké krajnosti vést nebude," dodává Štindl.

Zdroj: MF Dnes z 9. 3. 2000


Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka